Vzhledem ke svému zájmu o různé obludy (mezi které jsem byl mnohokrát zařazen) jsem zakoupil Benchleyovu knihu Bestie, pojednávající převážně o řádění hlavonožce druhu Architeuthis na Bermudách.
Celý příběh je koncipován dosti podobně jako Čelisti od téhož autora. Obrovská chobotnice nejprve zlikviduje trosečníky (manželský pár) z jachty, která se potopila kvůli technické závadě. Následně se “postará” ještě o pasti a návnady místních rybářů, velrybu, dva potápěče a jejich místní průvodce i s lodí. Poslední zmíněná událost se ale neobešla beze svědků (došlo k ní ve dne a blízko břehu). Propuká panika, vydatně živená novináři. Scházejí se výzkumníci, lovci senzací a ochránci zvířat. Hon na mořskou nestvůru může začít.
Ústředními postavami příběhu jsou Whip Darling – místní rybář v nevalné finanční situaci; Marcus Sharp – Whipův přítel, dobrodruh a důstojník US NAVY; doktor Herbert Talley – vědec, který upsal duši výzkumu velkých hlavonožců a Osborn Manning – milionář posedlý pomstou (sežraní potápěči byly jeho děti). Vedlejší, i když nezanedbatelnou roli hraje i doktor St. John, místní celebrita nevalné inteligence, ale s velkou mocí. Proti nim stojí mořská příšera druhu Architeuthis blíže nespecifikované velikosti (jediný konkrétnější odhad mluví o cca 45 metrech délky i s chapadly), která dokáže zlikvidovat víceméně cokoliv, co je v dosahu chapadel.
Whip Darling (ve spolupráci se Sharpem) naráží na stopy po něčem, co považuje za obří oliheň (chobotnici) a dochází k rozumnému názoru, že se obludě bude vyhýbat. Druhým člověkem, který pochopil (na základě jediného novinového článku!), o co jde, byl Herbert Talley. Posedlý touhou po setkání s obludou se spojí s Manningem, společně připraví plán lovu a vyrazí na Bermudy. Po různých peripetiích a sérii pohrom, stíhajících různé pronásledovatele obřího hlavonožce, nakonec Manning vydíráním donutí Whipa k aktivní účasti v pronásledování mořské nestvůry. Poslední hon může začít.
Jak je řečeno na začátku, dějové schéma je téměř stejné, jako u Čelistí. Autor se snaží vyvolat atmosféru hrůzy a tajemna, bohužel každý posun v ději je snadno předvídatelný. Vyprávění je navíc v celém rozsahu podloženo ekologickou agitkou na téma “jak intenzívní rybolov porušuje přírodní rovnováhu” a přerostlá chobotnice má být trestem za tento zločin. Navíc se obávám, že autor zde silně podcenil inteligenci a schopnosti hlavonožců. Je sice faktem, že o druhu, který vystupuje v příběhu není prakticky nic podstatného známo, ale neustále je zde možnost (i v rámci autorské licence) aplikovat na popisovanou obludu poznatky platné pro dobře známé druhy. Například některé druhy sépií dokáží vzájemně komunikovat pomocí barevných obrazců, vytvářených na vzájemně přivrácených částech těla podkožními pigmentovými buňkami.
Příkladem, jak na to, může být kniha “Meg” od Steva Altena, v níž vystupuje velmi dobře popsaný obří žralok druhu Carcharodon Megalodon. Benchleyova bestie nepůsobí ani z poloviny tak věrohodně. Je ale možné, že žádná obluda nesmí být chytřejší, než průměrný Američan (co kdyby definitivně zvítězila).
Celkem vzato, kniha patří ve své kategorii k průměru. Čtení to není zdaleka nejhorší, ale na dovolenou k moři toto dílo rozhodně nedoporučuji.
Překladatel i korektor měli v několika vzácných případech problémy s některými námořnickými termíny, ale to jim nelze mít za zlé. Tvrdá vazba je pro knihu přínosem, změť písmen a chapadel na přebalu mě nijak nenadchla (jako autor obálky je uvedeno “studio jš”), k obsahu se však hodí. Cena 189,- Kč za 253 stran textu v pevné vazbě je více než přijatelná, takže pokud si libujete v jednoduchých katastrofických příbězích, neváhejte a kupte.
Nesouhlasím
Abych se přiznal, tak je to už nějaký pátek co jsem Bestii četl, ale dodnes si pamatuji, jak na mě zapůsobila. Schéma příběhu je sice stejné jako u Čelistí, ale Benchleyho síla je někde jinde a spočívá v dokonalé znalosti moře a života v něm, což umí parádně podat a popsat (což platí i pro ústřední “bestii”).
Také mi to nepřišlo jako nějaká “ekologická agitka”. Benchley je opravdu jeden z těch, kteří vědí co se s oceány děje (a není to nic pěkného-pokud tady na zemi všichni chcípnem, tak to bude právě kvůli “závažným poruchám mořských ekosystémů”-což už je holý současný fakt-takže za to, že pochopil a předestřel (pravda ten neneobvyklejší možný) dopad těchto ekologických problémů bych ho rozhodně neodsuzoval), ale podstatné je, že to celé umí podat naprosto nenásilně v průběhu děje-to že si Darling na každém kroku jako zkušený rybář všímá totální destrukce mořského prostředí, je podle mě automatické a do příběhu to zcela zapadá. Takže. Můj (osobní) verdikt: Skvělý román, ale recenzent ho bohužel nepochopil.
Suchý výčet ekologických škod bez navržení způsobu nápravy – to tu bylo už mnohokrát (i s tou omáčkou okolo). Pohroma ve formě hlavonožce také není nijak unikátní, navíc se nemohu zbavit dojmu, že autor hlavonožce podceňuje. Nepopírám, že se vyzná v potápění a vypleněné moře ho trápí, ale trvám na tom, že kniha mohla být něčím lepším, než variací na staré téma .
Myslím, že by pan Střelec měl přestat psát recenze, protože mu to evidentně nejde. Ironicky celou knihu shazuje už v úvodu článku, místo hodnocení knihy jako takové se uchyluje k převyprávění děje… Škoda že i nenapsal, jak to dopadne. Bestii jsem četl už v jejím předchozím vydání (od stejného překladatele), nemyslím si, že by to byla nejlepší z knih P.B., které u nás vyšly (osobně se mi asi nejvíc líbily Čelisti a Ostrov (česky Satanské moře), ale to je věc názoru). Osobně bych knihu neodsuzoval jenom proto, že je psaná podle zažitého schématu (i když to srovnání s Čelistmi moc neobstojí, tam jde dějově o něco dost jiného, pokud se ovšem bavíme o knize, a ne o filmu), nebo proto, že se autor recenze domnívá, že jsou hlavonožci schopnější, než jak jsou v knize popsaní. To, že P.B. propašoval do románu ekologickou agitku – no, je prostě nutné tohle téma dostat k jednoduchému americkému čtenáři, a jinak než v dobrodružném příběhu to asi nejde (o čemž svědčí i úděsně komerční filmové zpracování, jehož shlédnutí vyžaduje opravdu silný žaludek). Na druhou stranu musím souhlasit s komentářem Vojty, že P.B. ví o čem mluví a rozumí problematice (spolupracuje s National Geographic). Osobně bych v knize našel mnohem větší nepochopitelnosti než je podcenění schopností hlavonožce, např. to, že na celých Bermudách je kvůli celním patáliím atd. pro Manninga „jedinou nadějí“ na chycení hlavonožce jenom Whip Darling, ačkoli loď „Ellis Explorer“ se tam dostala bez problémů – proč si Manning nenajmul nějakou podobnou loď? Nebo to, že Darling projede denně naftu za stovky dolarů, aniž mu vůbec dojdou nějaké existenční problémy jeho rodiny apod.
Výborně! FP potřebuje nové redaktory a Vy tvrdíte, že to dokážete lépe! Máte skvělou možnost svá slova dokázat, stačí se obrátit na šéfredaktora. Můžete dodat recenze těch lepších věcí, ale předem upozorňuji – všichni tu píšeme zadarmo a ve svém volném čase. K Bestii opakuji: Je to dobře odvedené řemeslo, ale nic než řemeslo. A problémy hrdinů? Před deseti lety bych to viděl jinak, ale naše současná každodennost přináší daleko
větší “povyražení” obdobného druhu (běžné náklady/výše výplaty). Není nutno o tom číst, je to naše přítomnost.
Me se The Beast libi
Vzhledem k tomu, ze mam hrozne rad ruzny chobotnice a spol., tak se mi Bestie velmi libi – vic nez Celisti. Jo, je jim dost podobna, ale IMHO podstatne lepsi, prinejmensim v knizni podobe. — Jo a mimochodem, hlavni obluda neni ani chobotnice, ani olihen, ale krakatice. To jen pro uplnost. — P.S. Seznam knih s hlavonozcema (v mire vetsi nez male) bych docela uvital, kdyz autor recenze tvrdi, ze to je celkem bezna zalezitost…
Vycházel jsem z údajů různých slušnějších přírodopisných atlasů,na které jsem v uplynulých letech narazil, konkrétní tituly si však nepamatuji. Zajímavé údaje a obrázky vypadly po zadání slova “architeuthis” na Google, pár zajímavých (leč nepříliš důvěryhodných) údajů se najde u kryptozoologů, některé věci byly v přírodopisných dokumentech na Max 1 (dnes tuším, “Spektrum”- televizi nějaký pátek nevlastním). jsem nucen souhlasit s názorem, že označení “kraken” pro tento druh hlavonožce se mi zamlouvá více než “oliheň” (pořád ce mi do toho pletou “zvědavé olihně” ze Zeměplochy). Jinak jsem nucen konstatovat, že poslední účet za elektřinu mě vyděsil podstatně více, než tenhle “horor”.
Kraken
No, ona “krakatice” neni ceskej preklad od kraken, dokonce ani samice krakena. Je to proste oficialni ceskej nazev pro Architeuthis. Mimochodem, slovo kraken je v knizce taky zmineny a taky vysvetleny (nevim, jestli spravne, ale rozhodne se mi to vysvetleni libi). A nakonec bych dodal, ze Bestie neni horror, stejne jako jim nejsou Celisti, takze posuzovat ji podle toho, jak moc te vydesila, je trochu zcestny…
Jako horor to nabízejí na Krakatitu, jinak krakatice je nejspíš odvozená od krakena, ale tak dalece jsem to nezkoumal, stejně jako oficiální názvosloví. Jednou to odnese čas, stejně jako brontosaury.