Barbar Ronan – Bibby James

Jelikož jsem hnidopich a šťoura, musím konstatovat, že název téhle knihy takříkajíc klame tělem. Její hlavní hrdina není žádný opravdový barbar ani původem, ani chováním. Jeho otcem byl obyčejný kovář z nudné vesničky a nebýt shody okolností, i jeho by čekala dlouhá a perspektivní kariéra výrobce různých užitečných kovových předmětů. Avšak nájezd kruté hordy vedené strašlivým Nekrosem z něj učiní sirotka, jehož smyslem života je pomsta. Stačí pár let ve škole bojovníků a hle! Pubertální mladík je pryč a máme před sebou hromotluka, silného jako jeskynní troll a mrštného jako ocelot. Od většiny ostatních bojovníků jej odlišuje jen barva pleti a účes, jenž je dílem elfského kadeřníka. Ano, Ronan je černoch a na hlavě má dreddy, které by mu záviděl i zpěvák reggae. Se strašlivou orkskou kletbou “klat!” na rtech prochází Středosvětem, pronásledujíc zlo a buduje tak svou image kladného hrdiny. Nezapomíná však ani na okamžik na pravý smysl svého života, na strašlivou mstu a vytrvale hledá Nekrose. Naštěstí mu má s tímto nelehkým úkolem kdo pomoci. Ani s pomocí Tarla, notorického alkoholika a mizerného čaroděje a bojovnice Tyson však jeho šance nevypadají zdaleka růžově. Ještě že ho doprovází oslík Koťátko. Toto sympatické zvíře má kromě své inteligence a schopnosti mluvit i jiné překvapivé vlastnosti… Cesta za dobrodružstvím začíná a jak to celé dopadne si netroufne odhadnout ani ten nejlepší věštec.

Pokud Vám děj něco připomíná, není to náhoda. Autor si vzal na mušku svého smyslu pro humor klasické hrdinské ságy a pochopitelně hlavně X-tá pokračování dobrodružství barbara Conana. Ovšem musím říci, že je to humor hodně drsný a černý. Není snad žádné, byť i nejnechutnější téma, z něhož by si spisovatel neutahoval. Namátkou uvedu pár nejfrekventovanějších námětů: vyměšování a potíže s ním spojené, rozmnožování a potíže s ním spojené, alkohol a jeho konzumace, kocovina a tak dál. Pozor! I když jde v téhle knize hlavně o legraci, sviští zde meče a teče krev! Hodně krve. Přirozenost bojovníka se prostě nezapře. Žánr humorné fantasy se za poslední léta pěkně rozrostl a tak se podíváme, s čím bychom mohli tuto knihu porovnat. Nepochybně nejlepším představitelem této odrůdy fantasy je Terry Pratchett, ale co si budeme nalhávat, James Bibby prostě nehraje jeho ligu. U Pratchettových knih si víc užijeme, když nad nimi budeme alespoň trochu přemýšlet a kromě skvělé legrace si můžeme odnést i trochu poučení a svérázné životní filosofie. Srovnání s pohádkovými knihami o čaroději Kedrigernovi kulhá na všechny čtyři nohy. Barbara Ronana bych spíše zařadil do stejné škatulky, kde se tísní Asprinovy knihy z cyklu Další prima mýtus a román Zabij a zachraň Johna Moorea. Ten dokonce vydalo, jaká náhoda, stejné nakladatelství asi před rokem. Srovnání s parodií na Pána prstenů je rovněž docela příhodné.

Můj dojem z Barbara Ronana je však trošku rozpačitý. To, že příběh není nijak originální, vyplývá ze samotné podstaty věci. Ale přece jen, závěrečná pointa mohla být trochu lepší a kniha končí tak nějak do ztracena. Další díl je už asi na cestě… Humor, jímž nás spisovatel obšťastnil, je dost přímočarý a spíše “záchodového” typu. Pokud se vám líbila kniha ‚Pro pár prstenů‘, Barbar Ronan Vás nezklame. Já jsem se při jeho čtení smál hodně a často. Nevím však, jak bych reagoval při druhé konzumaci. Klat! Ale i na jedno přečtení to stojí za to. Počkám si na další díl a až pak vyřknu definitivní ortel. Pokud by autor udržel stejný standart, nebylo by to vůbec špatné a dobrodružství barbara Ronana by mohla být vítaným obohacením nenasyceného trhu.