Andělé a démoni – Brown Dan

Spolu s celosvětovým úspěchem knihy Šifra mistra Leonarda (Da Vinci Code) se na výsluní popularity dostala i o trochu starší kniha téhož autora Andělé a démoni (Angels& Demons). Kniha vyšla v roce 2000 a jedná se vlastně o první knihu příběhů profesora umění Roberta Langdona z Harvardu. Zatímco je Šifra mistra Leonarda faktografický thriller o tajemství řádu Templářů a života Ježíše Krista a jeho učedníků, v Démonech nás autor provádí světem Vatikánu a Říma s jejich uměleckými skvosty a záhadami opředeným spolkem iluminátů.

Příběh začíná brutální vraždou geniálního vědce Leonarda Vetra v evropském výzkumném centru CERN, který je i přes svůj materialistický výzkum ve fyzice silně věřící katolík. A právě fyzikálně dokázal, že bůh existuje. Byl první, kdo vytvořil hmotu ze samotné energie, takže bůh mohl opravdu vytvořit svět z „ničeho“. Ale jeho objev byl zneužit a výsledek – bájná antihmota – má být použita na zničení samotného srdce křesťanské církve – Vatikánu. A právě v té chvíli je do děje vhozen Robert Langdon coby odborník na symboliku, speciálně na symboliku iluminátů, tajného spolku geniálních vědců , který už od nepaměti touží zničit křesťanskou církev. Do konce Vatikánu zbývá 24 hodin. A každou hodinu bude ještě zabit jeden ze čtyř největších kandidátů na post papeže.

Langdon a jeho pomocnice, dcera zavražděného L. Vetra Vittoria, chtějí nejen zachránit samotný Vatikán, ale i životy čtyř unesených kardinálů. Řešení je ukryto v symbolice iluminátů. Přes umění, tak bohatě zastoupené ve věčném městě,  se naši hrdinové krok za krokem přibližují k cíli. Ale nejde to idylicky, kardinálové začínají jeden po druhém umírat hrůznými způsoby smrti a bomba z antihmoty pomalu odpočítává čas na stále neznámém místě Vatikánu.

Autor znova dokonale skloubil známá a neznámá historická fakta s vynikajícím napínavým příběhem. Svým vypravěčským uměním a stupňováním napětí Brown nedá čtenáři ani chvilku odpočinku. Ovšem musím poznamenat, že základní schéma této knihy i Šifry mistra Leonarda je naprosto shodné. První kapitola začíná popisem vraždy klíčové postavy, po které následuje probuzení Langdona telefonátem neznámého člověka s velmi přesvědčivými prosbami. V průběhu děje se k Langdonovi přidá nenápadně krásná mladá žena, ke které profesor postupem času cítí větší a větší náklonnost. Všechnu špinavou práci dělá jeden profi zabiják ovládaný neznámým šéfem, z kterého se na konci nečekaně „vyklube“ jeden z nenápadných hrdinů knihy.

Proč se ale nakonec stala úspěšnější knihou Šifra mistra Leonarda? Je faktem, že taková místa jako Louvre, postavy jako Kristus, Leonardo da Vinci či obraz Mony Lisy jsou přece jen známější a představitelnější než civilizaci uzavřený Vatikán se svými postavami a rituály. A možná je tu i fakt, že rozuzlení knihy Andělé a démoni přece jen má na rozdíl od Šifry mistra Leonarda dost nedostatků, faktických mezer. Hlavně, jak mohla fiktivní hlava iluminátů vlastně všechno tak skrytě připravit a spustit? A taky mi  připadalo trochu nepravděpodobné, že by lidé, kdyby věděli,  že je ve Vatikánu uložená bomba o síle jaderné nálože, houfně Řím neopouštěli, místo aby šli přímo na Svatopetrské náměstí „očumovat“, jak to dopadne.

Ale to jsou opravdu hnidopišské poznámky, které nic nemění na faktu, že jde o skvěle napsaný příběh s výtečným dávkováním napětí, a to vše jako fascinující výklad o dějinách umění ve středověkém Římě.