Ambasadov – China Miéville

Velice očekávaný román Ambasadov nabídl odpověď na otázku, jakým způsobem si navléká hard sci-fi kabátek taková ikona současné (nejen) žánrové literatury, jakou China Miéville bezesporu je, a přestože v rámci edic nakladatelství Laser-books nespadá pod značku „New weird“, buďte si jisti, že „weird“ je více než dost.

Ambasadov - China Miéville

V předaleké budoucnosti, v blíže nespecifikovaném koutu vesmíru, se nachází planeta Arieka, na jejíž pevnině spolu koexistují v koloniích žijící lidé spolu s původním obyvatelstvem, nazývaným poněkud lakonicky Hostitelé. Ti jsou pravděpodobně těmi nejbizarnějšími stvořeními v celém vesmíru, přičemž na vině není jejich hmyzí vzezření. Ariekané totiž mají dvojí ústa, jimiž hovoří naráz, přičemž každá z nich vyřknou zcela jiná slova. Ještě pozoruhodnější na jejich komunikaci je však skutečnost, že Hostitelé nejsou schopni lži. Nejsou schopni dokonce ani mluvit o věcech, které neexistují.

Potřebují proto tzv. příklady, témata a přirovnání, což jsou lidé, kteří naplní skutkovou podstatu Hostitelských slovních obratů. Jednou z nich je i hlavní hrdinka, immernautka (cestovatelka všehomírem) Avice, která je součástí jazyka Ariekanů coby Dívka, která snědla to, co jí bylo dáno. (Což může znít ošklivě, pokud Avici předkládali takové gastronomické lahůdky jako fekálie nebo ještě hůř játra, ale zkuste si být takovým Mužem, který každý den plave s rybami, nebo ještě hůř Hochem, který byl otevřen a opět zavřen.)

Jedinými zástupci původně pozemského rodu, schopnými s Hostitely komunikovat, jsou Ambasadoři, geneticky upravení „dvojjediní“ lidé. Jakmile však dorazí zcela nový a jiný druh Ambasadora, začne se Ariekou šířit chaos a panika a ve znovunastolení pořádku bude hrát velikou roli právě Avice.

Miévilleovy romány rozhodně nepatří do škatulky s označením „lehká/oddychová četba“. Tentokráte dává intelektům svých čtenářů zabrat přinejmenším ve stejné míře, jako před několika málo lety knihou Město a město. (Krakena vydaného mezi těmito díly mohli ve srovnání s nimi nazvat šťavnatou jednohubkou.) V ničem jim neulehčuje již od samého úvodu, kdy je vhazuje do dění bez vysvětlování, v naději, že jim pravidla světa dojdou během četby. Nechává je bloumat ulicemi neznámého, exoticky lákavého a zároveň nebezpečného prostředí, aniž by jim kdy ukázal jeho mapu. Ovšem také způsob Avicina vyprávění, kouskovaný a chaotický, nebude přístupný každému.

Je známo, jak rád se Miéville pouští do výzev v podobě neprozkoumaných subžánrů, aby posléze v jeho intencích smazal veškeré žánrové škatulkování. Tentokrát zkombinoval space-operu s jakousi formou lingvistického románu (přičemž v rozsévání svých levicových idejí se především v druhé polovině také neomezuje), tudíž na stránkách knihy nešetří ani odbornými slovy v tomto zajímavém směru lidských vědomostí.

V rámci autorovy tvorby je Ambasadov průměrným románem. Není zábavný jako knihy světa Bas-lagu či myšlenkově silný jako Město a město. Přesto je jisté, že průměrná kniha skvělého autora je ve většině případů stále víc, než skvělý výkon autora průměrného. Fakt, že Ambasadov již získal cenu Locus, mou domněnku potvrzuje.

V daleké budoucnosti lidé osídlili vzdálenou planetu, vlast záhadných Ariekanů, myslících bytostí, jež se proslavily ve vesmíru naprosto jedinečným jazykem, kterým umí hovořit pouze několik málo zvláštně uzpůsobených lidských ambasadorů. * Avice Benner Cho, lidská kolonistka, se do Ambasadova vrací po letech dobrodružství v mezihvězdném prostoru. Arieckým jazykem sice hovořit neumí, ale je jeho nedílnou součástí, neboť se před dávnou dobou stala tropem, jeho živoucím přirovnáním. * Když se v rámci vzdálených politických machinací dostaví na Arieku nový ambasador, dojde k prudkému narušení rovnováhy mezi lidmi a domorodými bytostmi. Hrozí katastrofa a Avice je rozpolcena mezi protichůdnými závazky: vůči svému manželovi, kterého přestala milovat, vůči systému, kterému přestala důvěřovat, a vůči své pozici v jazyce, kterým se nedomluví – který však promlouvá skrze ni, ať se jí to líbí nebo ne.

  • Ambasadov
  • Autor: China Miéville
  • Překlad: Milan Žáček
  • Série: –
  • Forma: paperback
  • Počet stran: 384
  • Cena: 339 Kč
  • Vydal: Laser-books, 2012

Četli jste tuto knihu? Nezapomeňte ji u nás ohvězdičkovat a napsat k ní komentář!

Kupte si Ambasadov s 15% slevou (ušetříte 51 Kč).

Josef Horký (zástupce šéfredaktorky)

josef.horky@fan­tasyplanet.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

5 komentářů

  1. Letos je dobrý rok na scifi, Anatém, Ambasadov, Prstenec singularity, připravovaný Qauntum thief. Jo tak se mi to líbí.

  2. No, myslím, že si vystačím s Ostrovem včerejšího dne a Foucaultovým kyvadlem 🙂

  3. Rozhodně bych nesouhlasil s tvrzením, že je to na Mieviella průměrný román – jsem si však vědom toho, že každá recenze je subjektivní. Ambasadov jsem shltnul jedním dechem, bez problémů nebo tápání v autorem vykresleném světě a obecně můžu říct, že už dlouho mě žádná kniha takhle nechytla. Jen škoda, že sotva začala, už končila – moc by se mi líbilo, kdyby se Ch.M. do tohoto světa, na jiné planety a do tajemného immeru, opět vrátil.

  4. Miévillov priemer, s tým by sa aj dalo súhlasiť, na druhej strane jedna z najlepších vecí pre mňa za tento rok (lepší však asi predsa len bol Prstenec singularity)

  5. za mě deset z deseti, výborné čtení. Užjsem se dlouho u čtení tak dobře nebavil. A kdyby kniha vyšla v edici new weird tak by se vůbec nic nestalo (tento týden se chystám na kolejmoří

Zveřejnit odpověď