Alif, neviditelný, dílo, pro které je těžké najít jakoukoliv žánrově pevnou škatulku. Nese si v sobě originalitu ať již díky tématu, kterým se zabývá, nebo stylu, jakým ho autorka zachycuje. Alif si vysloužil mnoho cen včetně World Fantasy Award. G. Willow Wilson se díky němu zapsala do síně slávy, přestože už na svém seznamu vydaných titulů měla obsáhlý výčet komiksových sešitů.
Úvodní kapitola čtenáře přivádí do období tisíce let před počátkem příběhu samotného. Figuruje zde jistá mystická kniha, která hraje prim i v nadcházejícím ději celé knihy. Blíže neurčený vážený stařešina přiměje džina, aby mu vyjevil pradávnou moudrost a tajemství démonů. Z džinovy vůle získá Onu Knihu – Tisíc a jeden den, která nese všechny potřebné informace, jaké si mudrc od džina žádal. Právě tato kniha se Alifovi dostává do rukou a odstartuje všechny jeho problémy. Spolu s ní a se svojí dlouholetou přítelkyní Dínou se vydává na útěk před tajnou policií, která podchytila jeho proticenzorské aktivity. Díky knize se jich ujme Vampýr Vikram, který figuruje jako pomyslná vstupní brána do světa džinů, démonů, ifrítů, máridů a dalších nadpřirozených bytostí. Tento svět, pro běžné oko nepostřehnutelný, ovšem Alifovu situaci nikterak nevylepší, ba naopak.
Námět příběhu se začleněním magických prvků hraničí s genialitou. Wilson dokázala při popisu nadpřirozeného světa popustit uzdu fantazii. Přichází ovšem jedno velké „ale“ v podobě zamilovanosti až na úrovni červené knihovny, která v příběhu zabírá příliš mnoho místa. Již přes první strany Alifova puberťáckého vzdychání nad zapovězenou láskou se prochází velmi těžko, a podobné pasáže se bohužel objevují v průběhu celé knihy. Pokaždé, když se autorka rozhodne zabřednout do těchto vod, je najednou její příběh plytký, rozhovory trapné a nejednou vám hlava končí v dlaních. Nadšení a dobrý dojem rázem končí v troskách.
Kniha svou klesající a stoupající kvalitou budí dojem, že ji psaly dvě spisovatelky: vyrovnaná, moudrá, nápaditá G. Willow Wilson a její mladší infantilní sestra. Proměny pisatelského výkonu autorky jsou rapidní. S jistou dávkou nadhledu je nutné podotknout, že příběh dohromady nefunguje. U mladších čtenářů – nebo spíše čtenářek – si jistě svojí oblibu najde, ale u zkušenějších milovníků knih, kteří se netetelí blahem nad nelogickými přívaly dětinské afektovanosti, je krokem vedle.
Knize nelze nicméně i přes veškeré nesnáze ve vyprávění odepřít její úspěch, k němuž přispívá mnoho aspektů, jedna věc je však zásadní: její aktuálnost. Dění na Blízkém východě nás ovlivňuje den ode dne více a více. Autorka mohla nechat v knize promlouvat vlastní zkušenosti, protože sama k islámu konvertovala. Problematika tohoto náboženství je pro mnoho čtenářů populární a lákavá. A pro ostatní zůstává lákadlem originální příběh zakomponovaný do internetového prostředí a zahalený v obalu mystéria a nadpřirozených bytostí.
60% |
|
Hmm, rozporuplná recenze. Když kniha dostala world fantasy award, řekl by člověk, že musí jít o kvalitní dílo. Tak nevim.
Ja som to čítal a romantika je tam zakomponovaná vkusne. Možno aj preto, že je z pohľadu mužského hrdinu 🙂 knihu odporúčam, jedina kritika ma napadá, že autorka si nedala námahu viac popustiť uzdu fantázie pri kyberpunkovej vložke. Popisuje vlastne počítače, ktoré sa dajú kúpiť v súčasnosti.
A je to tedy tak kvalitní a originální, aby to získalo tak významnou cenu? Že to jako “young adult” přebilo i literaturu pro dospělé? Tahle autorka totiž kromě tohoto románu nenapsala nic jiného, předtím ani potom, ani jednu povídku. Hodnocení jsou rozporuplná.
Je to také Gaimanovské, tá syntéza džinov a iných magických bytostí je na vysokej úrovni. Autorka je tuším aj komixovou scenáristkou. Kniha je trochu ovplyvnená arabskou jarou, islam je tu opisany ako celkom fajn náboženstvo, ale to bolo aj v tisíc a jednej noci, takže to treba tak brať
Edit: Syntéza džinov , počítačov a exotickej krajiny
Kde je Alf?
Ale, zase syčí.
Ahoj Alfe!
Sssssss!
to Bx:
To se jmenuje Alif! 🙂 🙂 🙂
Nikoliv Alf!! Ale dostalo mě to! Musel jsem si tuto zásadní epizodu znovu pustit! 🙂
to Slavo
Kdo pozorně četl Tisíc a jednu noc, ten nemůže napsat, že islám je fajn náboženství. Tys to nečetl, nebo jsi nedával pozor 🙂
Musím uznať, že som Tisíc a jednu noc čítal ako školák, takže na hlbšiu analýzu vplyvu koránu na toto slávne dielo ozaj nemám právo. Pamätám si len na múdrych vezírov, zlých čarodejníkov, pekné princezné a všemocných kalifov, ktorý sa radi vyhrážali popravami 🙂
to Slavo
Ono taky záleží na tom, jestli jsi četl nezkrácenou verzi, nebo nějaký výtah.
to Podchaljuzin:
Ty předělaný a zkrácený verze stojí za prd!
Pamatuji si na prapůvodní vydání Kámasútry začínající verši:
“Ženu ve vědách vzdělávati nelze,
neb duch její, vědy nepojme…”
Nevím proč to vynechávají, nebo překládají jinak. 🙂