Well. Nastal den D, hodina H, a především netrpělivě očekávaný Dlouhý černý úsvit. Na Kováře rovnováhy dopadla bota osudu (čili hraběte z Jestřábí Lhoty). Multiverzum se propadá do chaosu, John Francis i se svými přáteli do průšvihu zvícím několikakilometrové latríny, a celá série Agent JFK do (toužebně očekávaného?) restartu. A že skutečně bude co restartovat…
 |
Všichni víme, že Xaverius Hawk je ze všech záporňáků a bídáků celého multiverza záporňákem a bídákem ze všech nejzápornější a nejbídnější.
Stejně tak všichni víme, že ve srovnání s Kováři rovnováhy je lilie kanálním plevelem a vše, co by mohlo narušovat jejich pověst bezúhonné, vše zachraňující organizace, jsou podlé úklady nepřátel. A pokud máme dost rozumu, uvědomujeme si, že s rozdělením stran na černou a bílou to nebude tak docela jednoduché a pravda bude někde venku. Což o to, že někteří čtenáři i autoři hru na hodné a zlé chlapce (a dívky) přímo vyžadují.
Jiří Walker Procházka mezi ně nepatří. Přestože pro vyprávění o jednom Velkém Maléru zvolil černobílost ze všech nejčernobílejší, nepřehlédnutelně ji doprovází ironickým úšklebkem. A vzato kol a kolem – skutečně si nebere servítky. Namísto toho předhodil čtenářům příběh plný „nasíracího potenciálu“: Dlouhý černý úsvit je pro Kováře rovnováhy podobně osudový, jako byly Reichenbašské vodopády pro Sherlocka Holmese. A duch crazy komedie režírované Tarantinem truchleníchtivé fanoušky série rozhodně nepotěší.
Samotný příběh se, i se svým podáním, dá definovat třemi slovy. Rychle. Temně. Zběsile. Každá mise se zvrhne, nezáleží, zda se jedná o misi v alternativní Africe, nebo o první rande. Každou hlášku následuje ještě třeskutější bratříček či sestřička.
Dlouhý černý úsvit se nese na vlně prakticky ničím nepřerušované, až psychedelické akčnosti. Na scéně se sem tam mihnou i staří známí z předchozích dílů. Pár jen proto, aby udělalo čtenářům pá-pá, několik z nich pouze procupitá po scéně pro zdání komplexnosti a ti ostatní příběh nakopnou směrem k dalšímu vývoji. Vše prostupují tuny akce, brutálního násilí, černého humoru, smyslu pro detail a ironie, která buď bude nekonečně iritovat, nebo způsobovat záchvaty smíchu ve chvílích, kdy se skutečně není čemu smát – protože smát se je lepší než plakat.
A dojde i na epiku, prokládanou tisíci nejrůznějšími narážkami. Některé pobaví, další odrovnají, jiné zas povedou k marné touze mít k dispozici autora, obsah nočního stolku velitelky Nerix a čas prostě jen experimentovat.
I Nerix ví, že při náročném výslechu musí subjekt dostat možnost chvíli vydechnout, vzpamatovat se, než začne další kolo. A jediné, co chybí opravdu zoufale, jsou chvíle klidu.
Hrdinové je nemají také, pravda, ale ti je ani nepotřebují.
Na rozdíl od čtenáře, na kterého se vše hrne horem, spodem a ještě ke všemu ze stran. Výsledek: subjekt téměř v bezvědomí, otupen nánosy událostí, překotných změn, krve, umírání a slovních verzí tarantinovských vizuálních orgií. Zejména pokud se snaží Dlouhý černý úsvit zhltnout na posezení, jak se na vlakovku sluší a patří.
Kniha by se dala prostě a jednoduše nazvat danse macabre Agenta JFK. Jiří Walker Procházka nasadil vrcholnou formu. Což krom lorda X-Hawka ocení zejména fanoušci jeho stylu (stylu všech výše zmíněných pánů).
Sérii opanovala univerzální pravda: multiverzum je zlé, lidé jsou zlí, hodní jsou jen černí jestřábové. A nyní je jen na čtenářích a autorech dalších dílů, jak se s touto změnou statutu quo poperou. Přece jenom – svou sérii si musíme zasloužit.
Nejdelší noc v dějinách Agentury začíná. Likvidací nejschopnějších agentů se roztáčí kolotoč konspirací, vražd, podrazů i brutálních soubojů. Dochází k prolínání paralelních světů, v regulérní válce v podzemí Švýcarska padají sestřelené Black-Hawky… To vše je pouhá předehra k rozhodující bitvě o myriády paralelních světů. Hrabě X-Hawk si převedl agenturní heslo „Svůj svět si musíme zasloužit!“ na strohé: „Existuje jen můj svět – a ten si vy nezasloužíte!“ A učinil vše pro to, aby to byla pravda. Dokáže John Francis Kovář a jeho přátelé zachránit Agenturu? A vesmír? (anotace)
- Dlouhý černý úsvit
- Autor: Jiří W. Procházka
- Překlad: –
- Série: Agent JFK 27
- Forma: paperback
- Počet stran: 248
- Cena: 219 Kč
- Vydal: Triton, 2012
Přečtěte si recenze na další díly Agenta JFK.
Sakra, já si ani nestačil všimnout, že to vyšlo… 🙂
Taky jsem to zaregistroval až dnes. 🙂 A protože jsem měl tu čest k tomuto danse macabre napsat pár malých slok, docela jsem zvědavý na ohlasy.
To je rychlost:) No jsem na to zvědav.
Překlep, gr
A překlep se vloudil navzdory několikerému korektorování… gr. :/
Knížka vyšla včera, do knihkupectví by se měla dostávat během dneška a Jana dostala elektronickou verzi, abychom byli s recenzí opravdu žhavě aktuální. 🙂
Dočteno. Vím už od koho se učili mistři akce, Kulhánek, Zamboch a další.
Vystřižené scény
Vystřižené scény čtěte zde: https://www.fantasyplanet.cz/clanek/agent-jfk-27-dlouhy-cerny-usvit-vystrizene-kapitoly
Z agent-jfk.cz
Ze čtvrtka (na den dětí bych si nedovolil dočítat něco s ratingem R+;-)):
“Včera večer jsem zakoupil, celkem za asi 4 hodiny dočetl… No, moc víc bych asi dodávat nemusel. Četlo se klasicky jedním dechem, akce od prvního písmenka do poslední hlášky: “…kdo by to dokázal.” Užil jsem si to, i když pochybuji, že jsem zvládl zachytit všechny popkulturní odkazy sázené kadencí M2 Browningů… Díky za příjemných pár hodin oddychu:-)”
Bylo to vážně dobré, i když s mírným odstupem můžu říct, že bych ocenil o něco více (stačila by jedna dvě) přeživších kladných postav:-) Ale jatka jsou jatka a stály za to.
Za mne plná spokojenost, rozhodně jeden z nejlepších dílů JFK! Totální akční jízda od začátku do konce. A ten konec… Je takový slibný… Už se nemůžu dočkat 🙂
Palec dolů
Tak za mne palec dolů. Styl JWP mi prostě nesedí. K napsání pořádné střílečky je nutné více než jen krev a hlášky, třeba trochu logiky…postavy se vždy klidně baví a najednou to někdo schytá, pak se zase baví a tak dokola. Pokud už byl záměr celou Agenturu vykydlit, proč to proboha neudělal někdo, kdo tomu může dát nějakou atmosféru a ne jenom sérii dětinských anekdot a hlášek?
Ad výše příspěvek J. Hlávky: Zajímalo by mne, kdo všechno se na díle podílel a jak vznikalo? Btw. Zpěv lamie velmi dobrý, byť neměl takovou šťávu jako ostatní příspěvky J. Hlávky, které byly super.
Howgh.
mise 27
jwp v rámci kolegiality přehání (jak uvádí i sám Hlávka,) celé dílo napsal sám a jak jsem z verzí a značených změn pochopil, od Hlávky tam nakonec zůstaly dva odstavce a několik drobností v Intermezzu. jwp se rozhodl vydávat své díly za jakési kolektivní, tohle je asi jeho způsob propagace řady JFK, i když tomu moc nerozumím.
Přesně tak. Řeknu zcela jasně: Agent JFK 27: Dlouhý černý úsvit napsal Jiří W. Procházka. Tečka.
(Mimochodem, na Legii je to zatím nejlépe hodnocený díl a věřím, že i zůstane 🙂 )
2 Jan Hlávka:
Hm, dobře, no. 😀
Vzhledem k nasíracímu potenciálu si tím nejsem jistá, ale je možné, že ti, jimž 27čka (výrazně) nesedne, nebudou mít potřebu se k ní jakkoli vyjadřovat.
Dlouhý černý úsvit je především totální akčnost v tarantinovském estetičnu. Navíc je skvěle (kurevsky skvěle) napsaný. Po téhle stránce patří mezi špičku toho, co v sérii vyšlo. Je to prostě JWP, a JWP v nejlepší možné formě k tomu.
Pokud bych se měla ale řídit zcela osobním vkusem a nejet po objektivnostech, tak to není můj šálek čaje a rozloučení s agenturou bych si představovala jinak než jako danse macabre. 🙂 Dosti mě překvapují komentáře zmiňující slzy, protože mě Procházkův styl absolutně obrnil proti jakékoli silnější emoci typu “smutek, lítost, potřeba oplakávat oblíbenou postavu”. Osobně bych dala také přednost vykydlení agentury v hávu atmosféry, napětí a s pořádnou dávkou již v knize obsažené depresivnosti (tedy takové, co nevyplyne z toho, že autor kydlí agenturu s pohledem na věc krajně cynickým).
Ovšem autor rozhodl, zvolil si svoje pojetí, a v rámci toho to zvládl na jedničku podtrženou (a s hvězdičkou k tomu). Ubírat mu body za to, že bych si to představovala z hlediska pojetí látky jinak, je krajně nefér. Protože tohle bylo v zásadě jediné, s čím jsem měla problém, a problém je to můj, ne knihy či autora. 😀
Logika?
Logika? Ve válce? Prostě to odněkud přiletí a (ne vždy) někdo lehne. Někdy hned, někdy se zpožděním. Styl JWP sice každej neskousne, ale na druhou stranu činí nestravitelnou realitu alespoň zajímavou.
Až tě , Františku, při prosté předváděčce někdo jen tak mimochodem přismahne i s kulisama a dalším komparsem plamenometem (případně někomu ve skrumáži nechtěně pomůžeš na chirurgii), tak zjistíš, že proti reálu je JWP ještě dost věcnej….
do prprpr
tak ono už to eine kukuku…rrr…veve hoší guten tag vyšlo!!!!!!!!!- A zajimavé že zrovna v tuto chvíli kdy to pýšu mi v uších zní báječná glam metalová odpalovačka Kiss Of Death od amerických Dokken/1987/-čili polibek smrti –no jak symbolické!!!!!!!!!
Fanda
Tak jo, serii JFK mám docela rád, všechny knížky mám přečteny 2x, někdy i 3x, takže jsem se na nový díl docela dost těšil.
Proto me mrzí, když musím napsat, že Agent JFK 27: Dlouhý černý úsvit je naprosto nejhorší ze všech dílů serie JFK, a nejhorším nemyslím, že je maličko podprůměrný… ne myslím, to tak že ve druhé půlce knížky jsem už musel přeskakovat odstavce. Některé kapitoly byly vyloženě trapné, a některé tak nudné, že jsem si musel dávat přestávky.
Hrozný, fakt hrozný.
Asi nemá cenu vypisovat co kde jak bylo špatně, nejsem žádnej kritik, prostě jen čtenář.
To už jsem si ví užil prvotiny Martina Moudrého (!)
2 Vilda:
Pokud by se ti to chtělo vypisovat, tak to cenu rozhodně má (právě proto, že nejsi kritik a můžeš zprostředkovat právě jeden z možných čtenářských pohledů). Ony právě věci jako “proč se mi to líbí/nelíbí” mají mnohem větší vypovídající hodnotu než obecné konstatování “je to dobré” nebo “je to špatné”.
to Vilda
Nic proti, já mám sice naprosto odlišnej dojem, podle mně je to jeden z nejlepších dílů, minimálně v tom smyslu, že jsem ho fakt přečetl jedním dechem. A taky to beru čtenářsky 🙂 Jen s tím Moudrým, to je snad až moc silný kafe, ne? Vždyť Moudrýho texty se nedají číst, co jsem zkoušel, byla strašlivá rozplizlá ukecaná nesoudržná nuda :/ A v rámci JFK, zdá se Ti 27 horší než 10? To by mě zajímalo…
2 Vilda a Fanda – mate pravdu
Přidávám odkas na recenzi, aby jste viděly že nejste sami, komu se tendle díl nelíbí. Sám ktitik píše, že to má i hodně těch, co Procházku zatracují. A já se připojuji, takový blbosti jen plný střílení se nedají číst. Ukažme, že tady nejsme jen příznici bracku, ale i kvalitní literatury!
http://www.mfantasy.cz/2012/06/dlouhy-cerny-usvit-recenze/