Kdo četl “Polskou ruletu”, jistě si jméno Andrzeje Ziemiańského zapamatoval. O povídce z postkatastrofického světa “Autobahn nach Poznaň” jsem kdekomu delší dobu vyprávěl v superlativech. Rok se s rokem sešel a v knihkupectvích se objevil první titul se jménem tohoto spisovatele na obálce. Nemohl jsem jinak než po knize sáhnout. Tentokrát je to ale čistá fantasy.
Děj se dělí do třech linií. První z nich se týká samotné princezny Acháji, se kterou to jde hned od začátku od desíti k pěti. Díky intrikám její macechy narukuje do armády, pak ji zajme nepřátelská strana, aby nakonec skončila v kamenolomu. Při tom všem trpí především její citlivá duše, která dostává jednu ránu za druhou.
Dále se setkáváme s písařem Zaanem. Učeného muže v létech probudí z pijácké latergie příchod nájemného zabijáka. Společně se Siriem, mladíkem bez jakýchkoliv skrupulí, si Zaan užívá zbojnické slávy. Jejich společná drzost je přivádí k téměř sebevražedné myšlence; zaměnit Siriuse za ztraceného syna velkoknížete.
Nejvíce světodějná část vypráví, kterak je čaroděj Meredith vyzván bohem, aby se postavil vládci Řádu, nejmocnějšímu čaroději světa, sesadil ho z trůnu a sám se na něj posadil. Při putování se setkává Virusem, bytostí stvořenou padlým bohem. Vedou spolu podivné rozhovory, jež se kromě jiného motají kolem tajemné rasy Zemců, která má brzy vstoupit na jejich svět a zacloumat s řádem světa.
Moderní fantasy – tak se dá označit kniha jako celek, což napovídá již obálka knihy. Stejně tak kresby uvnitř knihy jsou zpracovány v tomto duchu. V dialozích se nešetří vulgarizmy a zároveň obsahuje spoustu dobrých nápadů a myšlenek. Krátké kapitoly a přeskakování děje jsou ku prospěchu dynamiky, takže se kniha dá v poklidu sfouknout na jedno nadechnutí. Oželet musíme důmyslnější intriky a barvitější popisy života a prostředí. To vše padlo na úkor napětí a svižnosti děje, který se žene mílovými kroky k závěru nebo, abych byl přesnější, ke konci prvního dílu.
Svět, v němž se hrdinové pohybují, je tvrdý. Ať už ze strany surové otrokářské společnosti, či ze strany samotných bohů. Anebo šlechty, která je v tomto díle oproštěna od jakéhokoliv romantizování. Ziemiański má talent zpracovat zajímavé a někdy silně ironizující charakteristiky a vnitřní motivy. Ať už je to dáno umem spisovatele či jeho osobními frustracemi, nejsou výjimkou kapitoly, při kterých vám zůstanou ústa v trvalém šklebu. Páchané násilí – nejlépe na nevinných dívkách – zavání choutkami úchyláků z planety Gor (asi nejperverznější ságy světové fantastiky).
Pokud začátek knihy působí přímočaře, s blížícím se závěrem se děj postupně zamotává. Zejména v kapitolách s Meredithem se dočkáme filozofických dialogů o dobru a zlu (občas to trochu přežene, když například odbočí k světovým válkám), až z toho jde hlava kolem. Zajímavé je taky autorovo pojetí šermířství a výcviku. Spíše než o techniku se opírá především o sílu psychiky.
Achája je kvalitní kniha se spoustu dobrých nápadů a příslibem nevšedního zakončení. Co chtít víc?
obalka mi tedy prijde vylozene hnusna, kdyz J.P.Krasny maloval normalne, taky to sice nekdy nebylo nic moc, ale jeho pocitacove veci jsou vylozene udesne…IMHO byt Ziemanski u nas uplne neznamy tak ta obalka ho spis potopi nez proda…
Hmm, vsichni kolem se shoduji, jak je obalka super. Myslim, ze jsi v nazorove mensine. 🙂
Nevím, po 10 stránkách jsem to zabalil, je to podle mě dost úděsné, rozhodně nedoporučuju si to kupovat, jestli nechcete zbytečně promrhat fůru času!
Nevím, po 10 stránkách jsem to zabalil, je to podle mě dost úděsné, rozhodně nedoporučuju si to kupovat, jestli nechcete zbytečně promrhat fůru času!
to radim
hodnotit knihu po deseti stranách? To bych nedočetl ani Tolkiena
Na první pohled vypadá obálka skutečně super a rozhodně zaujme, ale když se na ni podíváte důkladněji, tak žádná sláva. Odložit knihu po deseti stranách? Proč ne. Zejména pokud autor píše specifickým stylem, který nedokáží vystát.
8/10
Dobrá kniha. Dnes jsem jí dočetl. Spoustu nápadů, dobrých nápadů.
Další díly
Nevíte kdy se má oběvit další díl. Popř. díly?
Další díly
Nevíte kdy se má oběvit další díl. Popř. díly?
NIC
Proč tu spousta lidí používá zkratku NIC, co to má společného s fantasy? NIC = Network Information Center, NIC není žádná zkratka pro slovní spojení jako je ROFL,LOL,RTFM apod.!!! čí pak je to zase výmysl?!
David:
JE to většinou omyl. Když tlačítko odeslatstiskneš dovjitě, či omylem odešleš prázdný příspěvek zobrazí se jen “NIC”. Mě se to stalo před tím hned 2x za sebou. Omlouvám se!
tož v polsku vyšla druhá část v prosinci 2003, takže si ještě nějakou dobu počkáme (vyděl bych to tak na rok)v plánu jsou prý i další díl, tedy aspoň z toho, co jsem pochytil z net rozhovoru s autorem
NIC
BUde záležet na úspěchu jedničky. Pokud se to bude slušně prodávat, tak si myslím, že dvojka by už do Vánoc mohla být.
Kniha je fakt dobra a plne si zaslouzi znamku 8/10.Bohuzel, prvnich cca 25 stran je naprosto hruzostrasnych a nez jsem se pres ne prokousal, taky to trvalo 2 tydny. Zacal jsem cist, pocity hruzy, zalozeni do knihovnicky, za 2 tydny druhy pokus po referenci od kamose a pak touz slo 🙂
Nevím, možná jsem zmlsaná, ale Achája mi nijak úžasná nepřišla. Jako oddechová dobrodružná četba není špatná, ovšem pseudofilozofické výlevy autor naprosto nezvládá, často vybočuje ze stylu (viz připitomělé zmínky o světových válkách v bordelu-bože na nebesích, nejenže se mu podařilo naškrábat nečitelné kydy a urazit krásnější půlku obyvatelstva, ale i popřít polovnu mého dějepisného vzdělání), chaoticky nahazuje a opakovaně zmiňuje kterous postavu (např Reena), aby jí pak nechal zmizet v propadlišti koše na papír… staví klišé na klišé (že je Achája krasavice inteligentní a šermířský mistr z boží milosti-no prosím. K tomu ovšem také skvělá kurva, na jejíž postavě se sebeméně nepodepsaly roky v dolech? Navíc přerod z “klidného a laskavého dítěte” ve “vojína Benjaminovou”, “tvrďáka z dolů” a “paní morálku” na konci je naprosto odfláknutý) a uráží vše, co vím o ekonomice, vzdělání i biologii člověka (o boji vím prd, ale i tady bych ho brala s rezervou). Doporučuji silně proškrtat a poopravit (knihu) a sfouknout (ego). Ovšem na druhou stranu není páně autor vůbec špatný v bojích (přehlednost) a místy skutečně vtáhne do děje, text je (až na zmiňované rádobyfilozofování) skutečně dobře čitelný. Kolem a kolem… tak šest z deseti.A k obálce-tak ta je vyloženě odporná, IMHO. Průhledně smíchané fotky, digimalba a poser, odláfknutě prolnuté a nevkusně zaroubované… Ať si Krásný rozmyslí, jestli chce dělat “klasiku” nebo vyloženě “digitální abstrakci”-ta třeba na Písečnících vůbec nebyla špatná-ale dokud se to nenaučí pořádně kombinovat, brrr. I když lepší se-poté so spáchal na Jantarovém vládci, či jak se ta knížečka jmenovala, už se skutečně může jen zlepšovat…
Obálky
Obálka Acháji je někomu nesympatická, protože z ní počítač dost čouhá. Když to ale srovnám třeba se Zhoufem, co vyšlo v té “zarámované” řadě Mladé Fronty, tak to Patrikovo mi prijde mnohem lepsi. 🙂 Ale pokud chcete videt od Patrika opravdu Masterpiece, mrkněte na nového Moorcocka Věčný bojovník, co teď vyšel v Laseru. A pak jsem taky zvědavý, co lidi řeknou na obálku nového Žambocha. To je zas něco uplně jiného, to je ta “digitální abstrakce”, jak psala Sírwen.
obálka
hodnotit pěkná nepěkná obálka je dost subjektivní záležitost. Mě se na ní líbilo, že se ta kniha na vás vyloženě dívá. Zkrátka jsem ji nemusel v prodejně hledat, ona si našla mě. A je pravda, že z blízka to už není úplně ono.
digiobálky
2 Ondrej Jires: K tomu Zhoufovi: “rámované” obálky si nevybavuju, ovšem vybavuju si poslední (?) počin edice Ikaros -horory- i jeho poslední ilustrace v Ikarii (než jsem jí začátkem roku znechuceně přestala kupovat), a výslednej dojem-pan Zhouf dostal novou hračku -jakýs kreslící program- a nemůže se jí nabažit. Ovšem co tvoří je děs a hrůza. Jeho malby jsem měla ráda, ale todle… Krásný mi byl vždycky sympatický, že dělal “solidní”, poctivou klasiku-třeba taková Píseň ledu a ohně nebo někteří Eddingsové-jeho občasné digitální úlety taky nebyly špatné, ale z Jantarového vládce (doufám že to píšu dobře) se mi div neobrátil žaludek. Najednou jakoby ztratil nejen vše, co kdy uměl (?) o kompozici barevné i tvarové, ale i veškerou soudnost a vkus, a spáchal zvěrstvo nevídané. Něco tak příšerného přece nemohl stvořit střízlivý… a za to mu ještě platili?! To byl hřebíček do rakve mých sympatií i respektu k němu. 2 Jan Michálek: to ano, hezkost-nehezkost ano. Ale jestli má pan Krásný minimální výtvarné vzdělání, tak jsou tu pravidla, kterými se řídit musí-jen aby to nebolelo do očí-což nedělá (samozřejmě, že pravidla nejsou nikdy definitivní-ale od toho jsou geniální umělci, aby je bořili a posouvali, a pochybuji, že tohle je Krásného případ). Samosebou že zblízka už to není ono, když autor “recykluje” jeden obrázek, navíc zoufale nekvalitní (teď myslím ty oči-copak je takový problém, najít na netu free fotku ve větším rozlišení? Když už nic jinýho), patlá páté přes deváté a vůbec zůstává hluboko pod úrovní většiny mých známých z Elfwoodu-často i těm pod patnáct let…
Supr kniha
Priznavam ze ty vyse zminovane pseudofilozofické výlevy tam byt nemusely, ale nastesti jich tam neni mnoho, i ta obalka mohla byt lepsi, ale to nemuze nic zmenit na tom ze tuto knihu mohu jen doporucit, je v ni spousta noveho. Moc jsem se u tehle knizky bavil (od trnuti hruzou az po zachvaty smichu). Puvodne jsem si ji koupil abych ukratl cekani na dalsiho Reynoldse no a ted budu hladove vyhlizet i dalsiho Ziemianskiho :-).
K Sírwen: Jestliže mé obálky ve vás vyvolávají takové výrony negativní energie, příště raději poradím nakladatelům, aby ke knize rovnou přikládali sáček na blití. Mrzelo by mě totiž, kdyby Vám způsobovalynějakou trvalou újmu na zdraví.
Patrik: co se takhle místo vtipných poznámek (mimochodem krásné spojení “zuřivé zdvořilosti” a výrazu blití… 🙂 zamyslet, co je špatně? Upřímně nechápu, proč se v poslední módě tak rozmohly počítačové koláže-ledaže snad pro “rychlost výroby”-a vůbec se mi to nelíbí. Copak vám připadá normální, když malíř vašich kvalit (a teď úplně bez ironie) předvádí takové příšernosti (neznám nikoho, slovy nikoho, komu by se například zmiňovaný Jantarový vládce líbil. I moje mladší sestra, zřejmě věková kategorie, pro kterou byl určen, se vyjádřila několika lehce sprostými slovy). Chápu že obálkaření v českých krajích moc nevynáší a mazat se víbůh jak dlouho s jednou zakázkou sotva jde… ovšem jestli tu práci neděláte pro radost, pak opravdu nevím proč. A jestli vám nějakou radost dělají věci tak zjevně odfláknuté…
to: Sírwen
Myslíš Jantarový dalekohled? Nebo jakou knihu? Jinak doporučuju stránku patrik.scifi.cz, kde je patrikova galerie. Jsou tam zatraceně dobré umělecké počiny (abych tady trochu vyvážil tu přehnanou kritiku).
Radost až na kost
Já budu jen čistě přízemně konstatovat, že grafik svou práci většinou dělá za účelem obživy, a pokud to není vysloveně volná tvorba (což obálky knih jaksi nejsou), tak taky podle zadání zákazníka. Většina tiskovin, které veřejnosti přijdou do ruky, jsou minimálně kompromisní finále po tu větších, tu menších mezi autorem a objednatelem. Tož tak, ona radost nájem nezaplatí.
Alraune má v tom bohužel naprostou pravdu, přesto kdyby to nebyl zároveň koníček, těžko by člověk u této práce mohl delší dobu vydržet a našel si lukrativnější uplatnění a nikoli na úkor vlastní volné tvorby. V této souvislosti mohu jen odkázat na svou úvahu “Ilustrátoři, ohrožený druh..” , která byla před pár lety reakcí na jinou obdobnou debatu, a kterou si můžete v databázi FantasyPlanet ještě najít. Myslím že mnohé z tam konstatovaného stále ještě bohužel platí.Nic proti kritickému myšlení, jen bych se vždy snažil oddělovat subjektivní emoce a racionální analýzu určité konkrétní věci. Kompoziční výstavba iluzivního obrázku je logicky velmi složitá konstrukce, slučující celou řadu znalostí nejrůznějších oborů. Jestliže má být také kritka konstruktivní, nesnaží se autora za každou chybku rovnou odprásknout, ale spíše mu pomoci jeho tvorbu více zdokonalit. Vždyť víc než pro jeho ego, je to určeno především pro čtenáře. Dobrejch tvůrců zas takový nadbytek není, jak by se mohlo zdát. K využívání computerů-Vyčítá někdo muzikantům, architektům, designerům, inženýrům, vědcům atd. že je požívají ve své profesi?Je to fenomén dnešní šílené doby orientované na stále vyšší výkony a kvalitu. Nebo snad výtvarníci se z toho vylučují? Bez odborných znalostí kolem výtvarného umění by ale ani sebelepší počítač moc nepomohl.Rozšířený omyl ovšem je, že na počítači je obrázek hotový raz dva. Můžu ze skušenosti říct, že časověvytvoření obrázku na computeru trvá často déle než malba vodovými technikami. Výhody jsou v tom, žesi můžu dovolit v digitálu mnohem víc věcí ovlivnit. Digitální malba se ve výsledku také nejvíc blíží malbě v oleji, kterou není možné pro svou pomalost a pracnost v současné situaci využívat. Rozhodně se nesnažím obálky odbývat, byl bych sám proti sobě.Obálka se ale často stává zástupným a prvoplánovým terčem i ze zcela jiných důvodů ( nelíbí se kniha, nelíbí se lidi okolo ní..)Koláž – je to svébytný výtvarný žánr využívaný od počátku 20.století. Teprve digitální grafika jí ovšem dala mnohem větší experimentální možnosti uplatnění.Její použití u Jantarového dalekohledu bylo v kontextu s literárním kolážovitým stylem celé knihy. Samozřejmě líbivost je subjektivní pocit ovlivněný mimo jiné i osobními projekcemi a očekáváním či vírou, že věci mají vypadat tak, jak si vysníme. Přirozeně má každý právo nechat si líbit, co sám uzná za vhodné Dokonalost bych ale hledal přeci jen spíš u boha než u výtvarníků, i když je milé, že se na ně tytoduchovní požadavky kladou.Nikdy jsem netvrdil, že mé věci jsou umělecky dokonalé, maluji je ale tak, jak jsem v danou chvíli nejvíc schopný. Vím velmi dobře, že na komplexní zvládnutí výtvarného řemesla jeden život rozhodně nestačí, přestože člověk tomu věnuje veškerý svůj čas a energii. Smysl ilustrace ale taky není v dosažení dokonalé reprodukce reality, má pouze pomoci čtenáři se odpíchnout k vlastním představám a naladit ho na příběh. Pro nakladatele tkví hlavní význam obálky v upoutání čtenáře na samotnou knihu na knihkupeckých pultech a její zakoupení. Pro jiné je zas důležité, jak se ten který výtvarník blíží jeho uměleckým idolům atd.. Vždy jde tedy o tvrdé kompromisy mezi nejrůznějšími požadavkya zájmy. Vlastní výtvarné ambice můžu uplatňovat svobodně jen ve své volné tvorbě, kde mě omezují jen mé schopnosti.Obálky na fantasy literaturu jsou ilustrátorsky velmi specifický a náročný žánr. Všimněte si, že v jiných literárních oblastech ( snad s výjimkou knih pro děti) je knižní obal plně v rukou písmového grafika. Obrázek na knize je pro něj až druhotný a na hyperrealisticky malované obaly fantasy knih se dívá se značným despektem.Doufám tedy, že jsem ti Sirwen a další , co nejvěcněji a nejstručněji objasnil, alespoň pár souvislostíokolo práce na knihách a příštěbude o něco méně jedu.. .
Pekny komentar, diky! 🙂
Jej, to se to rozjelo… Alraune-jen krátce, ona by grafikovi nájem mnohem lépe zaplatila třeba reklama, kdyby šlo jen o to. Fantasy se u nás opravdu pro peníze nedělá, až na velice vzácné výjimky třeba u některých her…Patrikovi: moc hezké, vážně (a to myslím naprosto upřímně). Kupodivu nebylo třeba natolik dúkladného vysvětlení (já to zrovna studuju 🙂 -takže alespoň trochu vím, o čem mluvím), ale to úsilí se cení :). Článek už jsem četla dřív-nedá se než souhlasit. Právě pro tohle všechno mě Vaše počítačové koláže tak vytáčejí (a omlouvám se, jestli -zřejmě ano- jsem vám hnula žlučí tak moc-nebylo úmyslem-jestli to pomůže, stává se mi to často :/)-je to pocit nejen můj- jakoby čas od času z nebe spadlo dílko vzdálené jak vašemu normálnímu stylu, tak úrovni, a my jen valíme bulvy… co se počítače týče, dle mého názoru je to technika mnohem rychlejší, pokud jednou víte co chcete, ale díky nekonečným možnostem “kroku zpět” si s ním člověk hraje a experimentuje celé věky, aby pak k ránu zjistil, že se mu stejně nejvíc líbí první varianta, a kam se kruci vypařilo těch deset hodin života? A pokud nejde o čistou malbu přes tablet, ale koláž (kterou vůbec bytostně nesnáším, až na několik vzácných výjimek), tak ta naopak (a to nemám ze sebe) svádí hrát si s blbůstkami barev a prolnutí a zapomenout na samotné dílko. Každopádně jestli byla chaotičnost Jantarového dalekohledu (je mi moc líto, že jsem tu mystifikovala s tím názvem) uměleckým záměrem, tak klobouk dolů-s chaotičností knihy ladila přímo dokonale. Jestli chcete konkrétní výtku-neuvěřitelně barevně padal ke straně… A k obálkám vůbec-musím přiznat, že právě protipól běžného přístupu, a to “obrázek hlavní, vše ostatní je fuk, a koneckonců na co ještě nějakého grafika, když máme malíře” se mi líbí míň a míň. Protože vznikají patvary, které všechno jen ne drží pohromadě-teď vůbec nemluvím o vás-pět druhů písma, pokud možno neladících ani navzájem, natož pak ještě s obrázkem, a komu to vadí, když je ta vymalovaná hrdinka správně obdařená… Navíc trend “ať je to přesně podle děje”-do posledního detailu oblečení-namísto “ať je to podle atmosféry”-příkladem budiž (protivná jsem byla dost, teď si šplhnu :)) vynikající obálka Hry o trůny-kdo je ta osoba na koni je mi upřímně jedno, důležité je, že skvěle koresponduje s náladou celé “severní linie” knihy. Sám jste to vlastně řekl, takže další omlacování prstů asi netřeba-tak proč to z Acháji vůbec necítím?Asi by šlo psát ještě dlouho, ovšem hodina jest pokročilá a místa na disku jsem taky zabrala dost. Doufám, že jsem tu příšernou slohovku výše nezmotala až tak, že nepůjde poznat o čem byla-a na konec se chci vážně omluvit za svou hnusnost dříve a popřát hodně štěstí do další tvorby, zcela vážně.
Sírwen, já jsem grafik :)) Takže vím, že ona ani ta zlopověstná “reklama” neoděje grafika do hermelínu, koneckonců, obálky knih jsou užitá grafika stejně jako plakáty nebo logotypy a navíc si myslím, že je fakt nemravné spoléhat na to, že lidi budou dělat zadarmo věci, které mají nějakou hodnotu. Připadá mi to jako takové profesně citové vydírání.NO, ale to dalece přesahuje tuhle debatu a je to spíš o společenském klimatu a o ceně duševní práce vůbec.
Podle me je kniha velmi dobre napsana a ja osobne sem ji precetla jednim dechem
K obrázku
Ten obrázek je vyloženě děsný…
Tahle kniha je nejlepší fantasy co jsem kdy četl. Koho sakra zajímá co je na obalu? Narozdíl ode všech fantasy jako třeba Eragon apod. se tady s ničím neserou a napíšou to bez obalu. Moc doporučuju.
ach jo
Kniha super, dvojka ještě lepší, ale dozvěděljsem se, že trojka nejspíš nevyjde, – problémy s autorskými právy. škoda
Obálka je fakt zoufalá…
Když se člověk přenese přes poněkud kýčovitý, laciný začátek, ukáže se být Achája dost dobrým, drsným čtivem. Obálka se nepovedla, J.P. Krásný se tentokrát moc nepředvedl…
Tyhle knížky jsem četla už asi před dvěma lety a hrozně moc se mi líbily. Všem vřele doporučuji…
dalsi dily
Kniha skvela. Ovsem pokud neumite polsky nekupujte si ji protoze je to cesta do pekel. Vysly pouze prvni dve knihy a treti nevysla a to je dost problem.
dalsi dily2
ehm. no tak to sem zas zaspal. tak trojka letos vysla po jistych tahanicich…
achája
jás em si acháju dost užil, první knížku jí sice furt jenom ubližujou, občas je to takový trošku kostrbatý se zápletkama, a vypadá to že je to autorova prvotina, někde sem viděl srovnání že je autor srovnatelnej (nebo dokonce lepší) se sapkowskim a to musim vehementně popřít. sapkowskijmu nesahá ani po kolena. né že by byl vyloženě špatnej….. vymyslel krásnej a originální svět, má mnoho výbornejch nápadů……. jenomže sapkáč patří do ligy kam se ziemiansky bohužel nedostal