Abarat – Kouzelný výlet do souostroví fantazie

Těmito slovy začíná Clive Barker svůj kouzelný příběh, který všechny čtenáře bez ohledu na věk vezme na velkolepý výlet do světa fantazie, jenž se skrývá v prvních dvou dílech série Abarat. Přitom román, jak se na správnou fantasy sluší a patří, začíná na tom nejobyčejnějším místě na světě – v městečku Kuřátkov v Minnesotě, jež proslulo jedinou věcí – chovem kuřat. A má tu nejobyčejnější hrdinku – dospívající Candy Quackenbushovou, které se už nuda a nezajímavost domova začíná zajídat. Podivná souhra okolností, o nichž je Candy zprvu přesvědčená, že jsou pouhou náhodou, ji však jednoho dne zavede do kopců za Kuřátkovem, kde objeví rozpadající se věž majáku a napůl shnilé molo. Což by nebylo nic divného nebýt toho, že Minnesota leží několik set mil od pobřeží. Candy se záhy setkává s prvním obyvatelem abaratského souostroví a společně s ním ji moře, jež přivolá, na svých vlnách odnese do jiného světa, o němž nemají Kuřátkovští ani tušení. Do světa, jejž tvoří dvacet čtyři ostrovů, z nichž každý představuje jednu hodinu dne, a Odomova špice, ostrov, který nepodléhá času. Do světa, kde vládne křehké příměří mezi Dnem a Nocí, jež se však v poslední době začíná hroutit. A vypadá to, že právě Candy, které připadá, že už Abarat někdy navštívila, a v níž zřejmě dřímá netušená moc, bude tím pomyslným jazýčkem na vahách rovnováhy mezi dobrem a zlem…

Země zrozená z fantazie

Obyčejná fantasy pro mladší čtenáře s tradičním příběhem boje dobra se zlem a dospívající hrdinkou, zpočátku naprosto obyčejnou dívkou, na které náhle leží záchrana světa, o němž dřív neměla ani tušení? Ano, ale okořeněná Barkerovou bezbřehou fantazií a gejzírem originálních nápadů, který tryská z každé stránky, z každého řádku. Abarat je souostroví, jež překvapuje čtenáře na každém kroku něčím novým a jedinečným. Úžasné je, že Barker neztrácí tempo ani po necelých devíti stech stranách (první dva díly plánované série, které zatím vyšly) a nabízí jeden úchvatný výjev za druhým. Abarat je země zrozená z fantazie, ve které, jak se zdá, je stále co objevovat, co poznávat. A co víc, postupně začínáte mít dojem, že i místa, která, jak si alespoň myslíte, bezpečně znáte, vás můžou dokonale překvapit. Stejně jako hrdinové, kterým Barker sympaticky věnuje stejnou pozornost jako prostředí. Candy Quackenbushová je sebevědomá a nebojácná dívka, ochotná přátelům pomoci i za cenu ohrožení vlastního života, také ale tvrdohlavá a snad až příliš důvěřivá. Ač hraje v příběhu hlavní part, ostatní zdaleka nejsou jen bezvýrazné postavy v pozadí. Právě naopak, za každým z Candyiných přátel i protivníků se skrývá vlastní příběh, o nic méně působivý či dojemný než ten, který patří hlavní hrdince.

Autor všechny postavy prokresluje s překvapivou pečlivostí a láskou. Zlo v jeho podání tu není dokonale černé, stejně jako dobro stoprocentně bílé. Barker se snaží dokázat, že i u nejzápornějších postav lze najít důvod, který člověka přivedl tam, kde teď je. Christopher Carrion není jen zlý Vládce půlnoci, jenž plánuje vládu věčné tmy, ale především člověk zklamaný láskou. Ta se ostatně prolíná s osudy mnoha hrdinů Barkerova světa a nejednou stojí na počátku významných událostí. Carrion, jehož cit nebyl opětován, Hob Finnegan, mstící se za smrt své snoubenky, bývalý otrok Melingo, kterému hluboké přátelství (a co je přátelství jiného než projev nejčistší lásky?) ke Candy umožní prožít dobrodružství, o němž se dříve ani neodvažoval snít… Ti všichni, ale i spousta dalších, byť jen epizodních postav, bez kterých by se kniha neobešla, prožívají poměrně jednoduchý a přehledný příběh. Barker po celou dobu trousí drobné indicie, které postupně splétá do závěrečného odhalení; pro mnoho čtenářů konec druhého dílu nebude nečekaný, to však neznamená, že si příběh nevychutná. Autor si pochopitelně nechává otevřenou cestu pro další pokračování, přesto je několik důležitých věcí dořešeno už zde a následující díly budou zřejmě tvořit, stejně jako první a druhá část, uzavřenější cyklus jen lehce provázaný s předchozími knihami.

Co však Abarat dělá skutečně výjimečným, není ani tak propracované prostředí, originální děj či charismatičtí hrdinové. Barker je totiž nejen úžasný spisovatel, ale také vynikající malíř, a v této knize jsou jeho obrázky rovnocenným partnerem příběhu, jeho neoddělitelnou součástí. Navozují správnou atmosféru – trochu pohádkovou, trochu hororovou, v každém případě půvabnou. Stejně jako ilustrace je i grafická úprava knihy včetně přebalu, křídového papíru a látkových záložek bez chybičky. Ale i přes desítky kreseb, jimiž autor ozdobil každý díl, zůstává čtenáři dost prostoru pro vlastní imaginaci a fantazii. A nemusí se bát, že by se v barvitém světě Abaratu ztratil – Barker do knihy vložil i mapu s obrázky a popisy všech ostrovů tak, jak je zaznamenal ve zlatém věku souostroví slavný abaratský umělec.

Dětská fantasy… nebo ne?

Clive Barker je především autor hororů, takže se samozřejmě něco z jeho předchozí tvorby odráží i v Abaratu, který je řazen do literatury pro děti a mládež. Není to svět, kde by zlo bylo roztomile neškodné a čtenář od začátku věděl, že v rozhodujícím okamžiku se hlavním hrdinům nemůže nic stát. Právě naopak, atmosféra je především ve druhém dílu čím dál temnější a některé pasáže mají až hororový nádech, nehledě na jistou morbidnost, kterou autor neváhá při popisu vybraných abaratských tvorů využít. A i kvůli básním v první části si dvakrát rozmyslíte, jestli opravdu číst Abarat dětem před spaním. To však na druhou stranu znamená, že knihy si bez problému vychutnají i dospělí. Z příběhu, který Barker začal psát pro svou dceru, se tak stalo úžasné a strhující dobrodružství pro všechny, co dokážou snít.