Druhá recenze. Vrazi z Krondoru jsou druhým dílem budoucí pentalogie s názvem „Odkaz trhlinových válek“. Raymond Feist využívá scénářů dvou počítačových her (Betrayal et Krondor a Return to Krondor), stejně jako v minulém díle. Ten byl jakž takž zakončen a tak se nyní příběh rozjíždí znova.
A hned dramaticky. V Krondoru se množí vraždy. Jsou zabíjeni jak obyčejní zlodějíčci, tak vlivnější osoby. Například lidé ovládající magii. Vůbec se nezdá, že by ony vraždy mohly mít spolu nějakou souvislost, natož pak nějaký smysl. Ostrovní království má mnoho nepřátel. Mohou to být Keshané či jiní sousedé, Tsurani, cech vrahů… Těch možností je opravdu spousta.
Pokud jste měli rádi pasáže v sáze Trhlinových válek, kdy jsme sledovali příhody mladého zlodějíčka Jimmyho Ručky převážně v krondorských stokách, dostanete přesně to, co vám padne do vkusu. Feist je opravdu vypravěč par excellence, to říkám stále. Umí napsat perfektně vygradovaný a vyvážený příběh téměř o čemkoliv. A tady narážím na základní kámen této knížky, který nemá daleko ke kameni úrazu. Zápletka s vraždami je opravdu dramatická a tajemná, ovšem v závěru knihy by musel být o mnoho lépe vysvětlen jejich důvod. Kniha obsahuje řadu bezvýznamných odboček od děje, jejichž smysl bude doufám naplněn v dalších dílech, ale i hlavní dějová linie je příliš natahovaná. Dočkáme se i velmi dlouhé pasáže, která jakoby vypadla z hry na hrdiny (kéž by měly alespoň takovouto úroveň české „dračákovské“ povídky) – takové to zhasínání loučí, naslouchání apod. Po dočtení jsem měl pocit, že ač je kniha poměrně krátká (330 stran), měla být ještě minimálně o třetinu kratší. Vrazi z Krondoru mohli být dost dobře spíše novelou.
Všechny Feistovy knihy po Trhlinových válkách jsou takové dallasovské příhody oblíbených hrdinů. Jsou pěkně napsané, mají dobré nápady a hezké zápletky. Vrazi z Krondoru jsou jen další do počtu. Zase odhalují kus zajímavé historie Midkemie a splňují přesně to, co od nich většina čtenářů požaduje – zábavu. Předešlý díl měl největší slabinu v konstrukci příběhu (sám Feist se přiznal, že je s touto knihou velice nespokojený), ale byl velice bohatý a nápaditý. Tady je to přesně obráceně.
Trochu mě zklamal překlad. Velice oceňuji, že zůstává zachován nadále stejný překladatel, ale Robert Čapek knize věnoval asi příliš málo času. Nebyli jsme zvyklí setkávat se v jeho překladech s větami se špatným slovosledem či výrazovými neomalenostmi. Ale mé zklamání je jistě způsobeno jen mými přílišnými požadavky a hlavně zvykem na jeho předchozí kvalitní práci. Takže překlad nakonec hodnotím spíše kladně. S množícími se skvělými překlady ráže Janiš či Kantůrek by se mohl i Robert vrátit na svou předchozí úroveň. Kéž tomu tak bude. Obálka Milana Fibigera je sice pěkně namalovaná, ale, s prominutím, odpuzující. Navíc červený netvor vůbec neodpovídá té jediné postavě, které by snad mohlo toto zobrazení náležet. Ale čert to vem. Vydavateli již asi nic jiného nelze vytknout. Odvedl dobrý kus práce.
Nezbývá než čekat na další díly. Vrazi z Krondoru jsou velkou sázkou na budoucnost, protože rozehrávají další témata, která by se SNAD měla více rozvíjet v dalších knihách. I když u některých jde asi úspěšně pochybovat. Kniha přemosťuje další kousek poválečného období a několik hodin vašeho času. Více opravdu nepřinášejí.
Děkuji vydavateli za věnování recezního výtisku.
Pokracovani
Celkem nemam obavy, ze by pokracovani nevysvetlily slaby mista tyhle knihy. Konec koncu, porad jeste chybi ta zapletka kolem Slzy bohu, ktera je zminovana v Hadi saze a ostatne i ve Vrazich. Takze tu neukoncenost nepovazuju az za tak spatnou, spis vyplyvajici z rozdeleni knihy na dva dily (prvni Mag taky neni zrovna dokonale ukoncenej, kdyz se to tak vezme…)