František Novotný: Valhala

Ásgard, Midgard, Niflheim, Hel – představme si, že to nejsou jen báchorky. Přichází rok 1942. Heydrich proniká do Valhaly a přebírá nad ní vládu. Šikovně k tomu využil odvěký spor mezi Grímnim (Ódinem) a Súrtem. A podařilo se mu to také díky valkýře Reginleif, Grímniho dceři, spojenkyni nacistů.

To však není první zrada, které se v příběhu dočkáme. Kdepak, tím se jen spouští řetězová reakce dalších úkladů, podrazů a lstí, do kterých hrdinové upadají. Z šera dávnověku se vynoří drak Fáfni a svou roli sehraje i Sigurdův prsten. Postupně se ve světle nového rozložení sil na Zemi, kde nyní vládnou nacističtí nekromanti, vybarví všichni pradávní rekové, a pozadu nezůstanou ani jejich lidští spoluhráči.

Mezi nimi nechybí i docela známá jména: kromě již zmíněného Heydricha i další nezbytná „háčka“ Hitler a Himmler, ale třeba i Kennedyovi, George Bush, Marilyn Monroe, proslulý pilot Boelcke, komandér Crommelin a další historicky doložené osoby. Trilogie Valhala je vůbec bohatá na postavy, ať už jde o letce, námořníky, válečníky či mýtické tvory. Objevují se a zase mizí, nahrazeni brzy dalšími.

Tak to ve válečných dobách bývá a tak nám autor i tímto způsobem navozuje odpovídající atmosféru. Lidé jsou v románě sužování nejen válečnými útrapami, následným nacistickým útlakem a propagandou, ale jsou ochuzeni i o potěšení ze sexu zlomyslným Reginleifiným kouzlem.

Není divu, že vznikají různé odbojné skupiny a tajné opoziční organizace, které hledají způsob, jak tohle peklo na zemi překonat. Je sympatické, že autor jako hard scifista tuto roli odpůrců přiřkl kybernetikům, kteří se s využitím důmyslného stroje, nazvaného příznačně Kabala, snaží zrušit účinky magického mečového mechanismu. Jenže pokaždé, když se někdo pokusí o zvrat událostí, vždy se jen nahodí nový „cyklus“ a vše pokračuje v drobných obměnách dál.

Hrdinové přežijí svou smrt, vrací se a potkávají v novém „nastavení“. Zdá se, že není cesty ven a že jakákoliv technologie je na mocnou magii krátká. Ale vzpomeňme si, jak je to s tím gordickým uzlem? Snad tedy na nějaké řešení autorův oblíbenec Franz von Karst, řečený Dveřník, přijde, až si dá jednotlivé díly skládačky postupně dohromady.

A snad díky tomu nastane poslední den Valhaly a s ním i konečné řešení nacistické otázky…

Autor rafinovaně splétá severskou mytologii s dějinnými událostmi první a druhé světové války. Tu a tam sáhne i po židovských legendách, tajných naukách a pověstech o ztracených ostrovech hojnosti. Vždy dokáže najít bílá místa dějin, historiky neuspokojivě objasněná a umožňující nový výklad.

Pravdou je, že nacisté usilovně pátrali po magických prostředcích ve všech možných kulturách a severskou mytologií byli přímo posedlí. Odtud je už jen krůček ke spekulaci, co kdyby skutečně ve svém hledání uspěli a našli způsob, jak otevřít bájné světy naší realitě. František Novotný ale není jediný, kdo se literárně zaobírá alternativní historií, v niž nacisté dosáhli vítězství a ovládli svět.

Připomeňme si třeba známý román Otčina (Fatherland) spisovatele R. Harrise, nebo Muže z vysokého zámku P. K. Dicka. Co však může dát František Novotný navrch, jsou opravdu detailní a fundované popisy bitev, letadel, námořních plavidel či zbraní, protože je také zdatný autor literatury faktu, námořních encyklopedií, překladatel knih s tímto zaměřením a ve volném čase se ještě věnuje plastickému modelářství.

S důvěrou se tedy můžeme spolehnout, že všechny ty trubkové vzpěry baldachýnu, ventilová vahadla a věnce reduktoru jsou na správném místě. Na své si rozhodně přijdou milovníci military i akční fantasy, které autor potěší řadou soubojů, ať už s pomocí válečných strojů, nebo hodně ostrých mečů.

Přiznám se, že dlouhé vysvětlovací pasáže, popisující variantně odvíjející se běh dějinných událostí, mě až tak nebraly, byť jsem měla na střední škole dějepis ráda. Občas mi připomněly něco, co si mlhavě pamatuju z válečných filmů a namátkou shlédnutých dokumentárních rekonstrukcí z produkce BBC.

Kdo se ale rád šťourá v taktice válečných operací obou světových válek, bude jistě nadšen. Stejně tak i příznivci žánru polit-fiction, jejíž prvky jsou posíleny hlavně v závěrečném díle trilogie. Co Františkovi Novotnému opravdu slouží ke cti, je fakt, že do vývoje západní civilizace i jejích expanzivních snah plnohodnotně zapojil i naši malou českou zemičku.

V posledním díle Valhaly se Praha dokonce stane hlavním městem nacistického císařství, čímž autor evokuje podobné slavné okamžiky naší minulosti (karolínská éra, rudolfínská éra). Češi opět hrají významnou roli i v odboji a jeden z hlavních hrdinů – Franz von Karst – má české kořeny. Proč nese on i jeho předskokan Arnim von Gallwitz německy znějící jméno, suď bůh.

Nicméně si autor neodpustí několikrát do knihy sám vstoupit. Zpočátku je totiž právě Franz (zjevně autorovo „alter ego“) pojmenován jako Karst-Nowotny. Pak se v příběhu mihne konspirativní spisek od jakéhosi Franka N. Skippera (autorův původní pseudonym), obsahující nebezpečné informace. Na konci se objeví postava spisovatele, který se odhodlává uvést pod dopsaný závěr knihy své vlastní jméno. Otočíte stránku a ono nic, ale když budete pečlivě hledat, najdete jedno plonkové jméno na obálce. Hezký vtip, že?

Vlastně i samotná kniha měla být původně jedním velkým žertem, vždyť byla napsána jako parodie na tehdejší nekvalitní produkci fantasy. Stačila jediná představa vzdušné bitvy draků s víceplošnými letouny, aby vdechla život prvnímu dílu trilogie s názvem Dlouhý den Valhaly.

Tak se stalo v roce 1994 a pod dílo se podepsal jakýsi Frank N. Skipper. Znělo to dobře, zcela v souladu s tehdejší módou. Na český trh se totiž valily tuny překladů světové fantastiky, která byla do sametové revoluce jen obtížně dostupná, a cizokrajná jména táhla. František Novotný měl dokonce v úmyslu vydávat se za překladatele, zatímco jako autor chtěl zůstat skrytý za pseudonymem, ale nakonec z toho sešlo.

Jak sám později přiznal, úmyslně zvolil otřepané vypravěčské postupy, vypjatý styl a odvážné sexuální scény – a ejhle, u čtenářů s tím uspěl! Jenže zároveň uvízl ve vlastní pasti. Paradoxně mu z ní pomohlo jen dopsání dalších dvou pokračování, a proto se v roce 2002 objevil Další den Valhaly a o 5 let později Konečný den Valhaly.

Dokončení trilogie si tak vzalo 15 let života – a že to nebyl život ledajaký! František Novotný musí svým úctyhodným životopisem, plným dobrodružství na moři a odvážných projektů, vyvolat zákonitě dojem, že umí držet otěže svého osudu pevně v rukou.

Rozhodně se nenudil, a přitom stihl psát a psát. Beletrii, slovníky, příručky, články. Poradil si s moderní adaptací Robinsona Crusoa, odstartoval edici Kroniky karmínových kamenů románem Prsten od vévodkyně, v němž se pokusil vykreslit nový portrét Boženy Němcové. Znovu pak dal o sobě vědět třeba románem Křižník Thor a sérií článků s názvem Magické základy Hitlerovy říše, která se objevila na stránkách Pevnosti.

Souborné vydání Valhaly už dávno volalo po realizaci, jsem proto ráda, že k tomu nakonec v nakladatelstvích Triton a Argo došlo. Vždyť toto dílo představuje svým „eklektickým“ charakterem určitý průlom ve vývoji české fantastiky. Román bývá označován za postmoderní montáž, protože se v něm čistá fikce snoubí se skutečnými reáliemi.

Autor na jedné straně vychází z pečlivě nastudované severské mytologie, na straně druhé se ji nebojí přetvářet a obohacovat o nové motivy. Tím ale výčet ingrediencí valhalského koktejlu zdaleka nekončí. Zasvěcené podávání faktů, dodávající knize punc věrohodnosti, je střídáno řadou milostných scén, místy i dost odvážných, až musel František Novotný čelit obviněním z obscénnosti.

Dnes bychom – poté, co jsme byli zaplaveni různými odstíny šedi, růžové a kdovíjakých dalších barev – nad takovými diskusemi spíš jen pobaveně mávli rukou. A upřímně, když tyto scény nejsou aspoň trochu okořeněné odvážnějšími praktikami, pak jsou dost klišovité: milenci se na sebe vždy vášnivě vrhají, prožívají úžasné vzrušení a dosahují společně orgasmu (byť je při tom o pocity slasti okrádá temná Reginleif).

Všechny hrdinky jsou zákonitě hlavně krásné (Jarkie, Eliška, Skuld). I Reginleif, jinak velmi pozoruhodná postava, musí být především sexbomba, teprve potom všechno ostatní. V trilogii se s ní setkáme v několika podobách – jako s vášnivou valkýrou, černou okřídlenou bytostí i elegantní císařovnou v kostýmku, ale od prvního dílu, kde dominuje, postupně ustupuje do pozadí. Reginleif, toužící po moci, osudová žena, využívající bezohledně sexuální magii, bojovnice, schopná obejít nevyhnutelnost pádu do Helu pro prohraném souboji, si zaslouží obdiv, ať už ji mužští hrdinové častují různými nadávkami.

A i když se o ní mluví jako o čubce, harpyji, fúrii nebo sukubě, zůstává nepřehlédnutelnou postavou, která se v literatuře moc nevyskytuje.

Kdo Valhalu nečetl, snad není ani pravověrný fantazák. Nyní je tu možnost vzniklé faux pas napravit, a to hezky v jednom svazku. Pravda, je trochu objemnější, děj samotný poněkud komplikovaný a princip dvojného kouzla, založený na zákonech kvantové fyziky, může leckomu zamotat hlavu. Připravte se také na záplavu válečné terminologie a pořádnou porci němčiny.

Jazyk vyprávění je navíc silně inspirován Eddami a dalšími severskými mýty, zazní i poezie. Vše ale geniálně dokresluje atmosféru, proto se v tom čtenář prostě musí zorientovat, jinak nemůže příběh naplno prožít. A kdo by se přece jen ztratil, najde na konci knihy slovníček pojmů a dokonce i věcný rejstřík, který mu usnadní najít reálii, postavu či místo, k nimž se touží v textu vrátit. A že to bude chtít udělat, je víc než zaručené.

Valhalu totiž můžete číst i po několikáté a vždy v ní objevíte něco, čeho jste si předtím nevšimli. Funguje tak trochu jako magický stroj, jehož nevyčerpatelným pohonem je lidská fantazie.

Název: Valhala

Autor: František Novotný

Forma: hardback

Počet stran: 1096

Cena:  798 Kč

Vydal: Triton, Argo, 2014