Skavení šedý věštec Thanquol se po neúspěchu útoku v Nullnu (kniha Zabíječ
skavenů) vydává pátrat po zmizelé skupině skaveních otroků.
Objeví tajné trpasličí město, na které se rozhodne zaútočit. V okamžiku, kdy pozoruje oblast těsně před útokem, všimne si čtyř postav, jež se blíží z druhé strany. K jeho hrůze dvě z nich z nich důvěrně zná – šíleného trpasličího trolobijce Gotreka Gurnissona a jeho lidského přítele Felixe Jaegera. Gotrek přichází na výzvu svého dávného známého, aby mu pomohl získat poklady starého a zapomenutého trpasličího města Karag-Dumu, ležícího hluboko v pustinách chaosu.
Pustiny chaosu – strašlivé území, kam nemůže běžně člověk vkročit, protože by buď okamžitě zešílel, nebo se změnil na mutanta působením chaotitového prachu, který je běžně přítomný. Trpaslíci vymyslí způsob, jak překonat tuto obtíž, a snaží se získat staré legendární zbraně, zlato a poklady. Cesta však i přesto bude velmi nebezpečná – to je jasné i Herr Jaegerovi, a tak věrný svému zvyku se opět zahledí do krásné dívky.
V troskách města ovšem nakonec najdou něco víc …..
Třetí kniha série o Gotreku Gurnissonovi – trolobijci – a zapisovateli jeho pamětí Felixi Jaegerovi je podobná těm předchozím. Oba dva hrdinové – tentokrát s nemalou pomocí jiných – opět šíří zkázu mezi mutanty a jinými zplozenci Chaosu. Opět probíhají krvavé bitvy, ale i nesmírné pijácké orgie, v nichž většinou exceluje opět trpaslík. Setkáme se zde i s jinými známými postavami, třeba právě zmíněným skavením čarodějem a jeho poskoky, kteří sice neuspějí ve svých plánech oba hrdiny zahubit, ale přesto jim dokáží nepříjemně komplikovat situaci.
Těm, kdo si Gotreka oblíbili v dřívějších dílech, nelze než knihu doporučit, ostatním lze říci snad jen to, že je to opět uvolňující čtení – ne bez napětí, ale byť temná, přesto téměř klasická heroic fantasy. Četlo se mi to skvěle a teď mi nezbývá, než se opět těšit, až vyjde další díl. Ten by se měl nazývat Zabíječ draků a měl by vyjít ještě v tomto roce – nechme se překvapit.
komentář
Dodat lze snad jen to, že toto je opravdu velice dobrá kniha, asi nejlepší z již vyšlých kusů ze série “somethingslayer”. Vtipně napsaná, ale zároveň jednoduše, takže vaše mozkovna z toho moc odvařená nebude. Na relaxaci a prožití chvíle napětí je to ale opravdu moooooc fajn.
Re: komentář
Nemůžu než souhlasit, a ten poslední boj Krvežíznivce a trapaslíků na konci knihy, mmmmm…. fakt hustý. Asi jeden z nej celé série…… doporučuji.
Mé hodnocení jakožto naprostého magora do této série jest 9/10.
Jednoduché, zábavné, akční, humorné a temné, Prostě Zabíječ jak má být. Stejně jako všechny dosavadní díly ale bohužel nemůžu doporučit lidem majícím v oblibě klasické fantasy nebo, nedejbože, lidem kteří rostou se sérií Trůn z dračích kostí v ruce (mimochodem taky moje oblíbená série kterou hltám taky). Je to fakt prima čtení pro milovníky akční fantasy.
Mám 1.,2. i 3.díl
Myslím, že jsou to opravdu dobré knihy, kde se boje střídají se smysluplnými úvahami postav (spíš teda Felixe,Gotrek se radši napije než popovídá).Já osobně mám rád vůbec svět Warhammeru a potěšilo mě, že tak rychle za sebou vyšly tři přeložené knihy z tohoto prostředí.
Gotrek ten má sekyrku, oddělá tě za chvilku!!!
Konečně, po více než půlroční odmlce, vydává nakladatelství Polaris další, tentokráte už třetí knihu příběhů trpaslíka Gotreka a jeho přítele Felixe Jaegera ve světě temného Warhammeru. Hned na počátku se musím přiznat, že Gotrekovy příběhy mě uchvátily, takže jsem se na tuhle knihu moc těšil a zároveň byl zvědav, zda-li se autorovi podaří překonat laťku, kterou si dal dvěmi předchozími knihami. A pan King mě nezklamal.
Na konci Zabíječe skavenů dostal Gotrek dopis, který ho přiměl ihned vydat se na cestu. Samozřejmě že za dalším úkolem, při jehož plnění by konečně mohl zemřít! Jeho pomoc nyní potřebuje skupina trpaslíků, jeho rodáků, která má pod vedením starého Gotrekova přítele dostat se do ztraceného sídla své rasy – Karag Dumu. To bude o to těžší, že cesta k tomuto městu vede přes strašlivé Pustiny Chaosu, které se jen hemží bestiemi, mutanty a šílenými zrůdami.
Ovšem trpaslíci mají docela dobrou šanci, že se jim to podaří. Jeden z nich, šílený génius a vynálezce Makaisson, vytvořil jakousi vzducholoď, která jim má pomoci překonat Pustiny.
Kromě Gotreka je k ochraně výpravy povolán i další trolobijce – Snorri Nosohryz, Gotrekův starý přítel. A Felix se s nimi vydává na šílenou vzdušnou výpravu za tajemstvím starého města. Čeká tam na ně halda nepřátel a je třeba zjistit, jestli mají taky červenou krev!
Nová kniha pana Kinga je už plnohodnotný román, a autor tu dokazuje, že stejně dobře zvládá jak kratší povídky, tak útvary delší. Pokračuje v ní ve stejném duchu jako u předchozích děl. Je z ní cítit chuť krve a smrti, která se mísí s pocitem bezútěšnosti a marnosti boje s temnotou. Vždyť za každého zabitého zplozence chaosu jsou tu dva další. Přesto se hrdinové nevzdávají.
Zápletka se rozvíjí v podobném duchu. Gotrek se dostává na další sebevražednou výpravu a Felix ho následuje, i když si myslí, že tím dělá chybu. Přesto ho něco nutí pouštět se do dalších dobrodružství a často přiložit ruku a meč (případně i jinou část svého těla) k dílu. Když se mu přitom zvedá adrenalin v krvi, alespoň ví, že doopravdy žije.
Autor vytvořil pro Gotreka úkol skutečně hodný trolobijce, obtížnější a nebezpečnější než všechny předchozí. Kromě čtenářům už známých hrdinů se tu objevují nové postavy, z nichž zejména další trpasličí trolobijce Snorri je naprosto neodolatelnou kombinací dětské naivity, silných svalů a nedostatku strachu. Další výbornou figurkou je trpasličí šílený genius Makaisson, tvůrce různých vynálezů, jejichž vedlejším účinkem je bohužel vysoká úmrtnost jejich uživatelů.
V Zabíječi démonů pozdvihuje autor i roušku tajemství nad civilizací trpaslíků jako takovou. Tím, že Felixe připojil k trpasličí výpravě, umožnil mu proniknou do každodenního života těchto tvorů a také odhalit mnoho o jejich povaze a historii. Trpaslíci jsou zřejmě jedním z nejkonzervativnějších národů v celém světě Warhammeru.
Domnívám se, že tato kniha je zatím nejlepší z těch, které u nás zatím vyšly. Není v ní sice až tolik oné temné bezútěšnosti, smutku a zoufalství jako v Zabíječi trolů, zato s textu občas probleskuje humor, z největší části pěkně černo-černý. Děj má spád a akce následuje akci. Stejně tak bojů a šarvátek si s Gotrekem užíváme až až, stejně jako Felix. V ojedinělých chvílích volna potom mladík prožívá zase jednu ze svých smutných lásek, které vždy končí do ztracena. Příběh postupně nabývá spád a závěrečný boj s největším „záporňákem“ je jeho vyvrcholením – třešničkou na dortu. Mňam, mňam!
Nedá mi to, abych neupozornil na některé podařené scény. Zejména ta s popíjením vodky v Kislevu a následnými událostmi je naprosto skvělá! Nebo první setkání Felixe a Makaissona v bitvě se skaveny.
V textu se vyskytuje chyb jen pomálu, jak už jsem si u Polarisu zvykl. Sice jim trvalo poměrně dlouho, než se do Warhammeru pustili, ale dělají ho pořádně! Překlad je čtivý a nezadrhává se. Co se týče obálky – mnohým se nelíbí, ale má něco do sebe. Má něco z temnoty celého Warhammeru a umocňuje celý příběh. Podle mého částečná schematičnost postav dává vyniknout pochmurnosti prostředí.
Závěrem: Výborná temná fantasy – dobře napsaná a dobře r
Já mám na tuto knihu zcela opačný názor. Podle mě je hrozně nudná, stejně jako její hlavní hrdina Gotrek. Je to trouba který je schopen maximálně se uchlastat. Já potřebuju víc, jsem náročnější, větší hloubka příběhu a promyšlenosti postav. Více než jen holé věty. Felix je pokaždé při každé situaci stejně vyděšený, autor konstatuje že je to nejhorší co kdy viděl. a blééé prostě NUDA. Čtení na hajzl, ani nemůžu říct do vlaku protože jsem se tak trošku styděl jí před lidmi otvírat. Béčková literatura. Možná je to ale tím že jsem před tout knihou četl čtyři Pratchettovy a jednu od Miévilla. V této konkurenci asi spousta ostatní poněkud zešediví. Já bych Zabíječe démůnů neohodnotil více než 4/10
Podla toho co si napisal niesi urcite fanusikom temnej fantasy a tak by si si mal radsej precitat neco ako Angeliku – tato kniha ti da urcite vsetko co chces:)(a mozes si ju citat aj na hajzli)Pre mna a urcite aj pre mnohych dalsich je tato kniha dost dobra, priam jedna z najlepsich svojho zanru 10/10