Každý ví, že Stephen King je v dnešní době nejlepším (nebo minimálně jedním z nejlepších) vypravěčem na světě. Jeho díla mají spád, děj je napínavý a vždy originální. V této starší knize tomu není jinak.
Running man (v překladu běžec) se odehrává v budoucnosti. Tamní společnost se rozdělila na dvě vrstvy. Tou první jsou boháči. Vydělávají peníze, žijí ve slušných čtvrtích a dožívají se vysokého věku. Jejich protiváhou se stali chudáci. Nikdo jim nedá práci a proto je jediným chabým zdrojem příjmů podpora v nezaměstnanosti. Žijí v otřesných podmínkách mezi krysami v polorozbořených činžácích a vzduch jim otravují jedovaté zplodiny z továren, které vyrábějí výrobky pro bohaté. Ani tyto podmínky však nezabrání v tom, aby v každé domácnosti byla VéVé.
VéVé je unikátní televizní systém, který je zákonem povinný v každém trvale obývaném místě. Proč zákonem? VéVé se totiž postupem času stala jakýmsi pojítkem Systému s obyvateli. O chléb se postará Systém, hry dodá VéVé. V té totiž téměř neustále probíhají různorodé soutěže – Šlapacím mlýnem k balíku, Dokážete utéct krokodýlům? nebo Kdo dříve sebere pistole. Soutěžící, kteří pochází právě z řad spodiny, jsou v těchto krutých, skoro až morbidních, hrách připraveni pro peníze udělat cokoliv.
Zde se setkáváme s Benem Richardsem. Společně se svou manželkou a roční dcerou žijí v chudinské čtvrti a život nemají lehký. Finance se nedostávají a manželka je nucena přivydělávat svým tělem. Skutečné problémy však páru nastanou v momentu, kdy onemocní jejich holčička na zápal plic. Toto onemocnění je sice lehce léčitelné, ale kvalitní léky stojí větší peníze, než si mohou dovolit. Proto se Ben i přes protesty ženy vydá do náborového centra her.
Po rozsáhlých fyzických i psychických testech je vybrán do jedinečné soutěže, která je v poslední době hlavní atrakcí. Jmenuje se Běžec a její pravidla jsou vskutku zajímavá.
Soutěžící je propuštěn s poměrně slušnou částkou peněz na svobodu. Může dělat cokoliv se mu zamane, žádné omezené pole působnosti nemá. Avšak…
Po dvanáctihodinovém náskoku se stane lovenou zvěří. Speciální tým lovců po něm začne pátrat. Jejich úkol? Zlikvidovat jakýmkoliv způsobem. Zastřelit, vyhodit do vzduchu, uškrtit, jednoduše zabít. Navíc je za jakoukoliv vaši fotku nebo jen pouhou zprávu o vaší pozici slíbena tučná odměna. Ve výsledku tedy celý americký národ pase po soutěžícím, v čele s perfektně vycvičenými a vybavenými zabijáky.
Za každou hodinu na svobodě vyhráváte určitou částku, která bude v případě vaší smrti předána rodině. Pokud vydržíte na svobodě plných třicet dnů, pak vám bude vyplacena prémie v podobě jedné miliardy dolarů a soutěž končí. Rekord přežití je osm dnů.
Richards nemá na výběr. Jeho dcerka umírá a on nutně potřebuje peníze. Lov s předem jasným výsledkem tedy začíná a celé USA jej každý večer sledují na VéVé…
Tato kniha byla u nás vydána už v roce 1994 a jen potvrdila Kingovu variabilitu. Také zde nalezneme brilantně promyšlený příběh plný psychologických profilů, zvratů, zoufalých honiček a hlavně strachu z objevení. Nejedná se o to nejlepší z autorovy tvorby, ale i přesto se domnívám, že si touto knihou žádnou ostudu neudělal. Nemluvě o opravdu fenomenálním závěru, který vás doslova zvedne ze židle (/postele, křesla, záchodu). Existuje nějaká Kingova opravdu špatná kniha? Mám pocit, že ne.
Dobrá recenze, Wotane. A na otázku jestli existuje nějaká špatná Kingova kniha, musím i jako megafan velkého mistra přiznat, že ano!
Která?
TAk která? Přiznám se, že jsou jeho knihy, které jsem nepochopil, ale nomu říci, že by byly špatné. Ale na druhou stranu jsem od něj nečetl všechno….tak která se ti nelíbila?
CARRIE
To je sice možná prvotina, ale spíš než knihu to připomíná nějakou slohovou práci. Hlavně mi vadí, že se místy nejedná o vyprávění, ale o popis děje.
Já nevím
mi i Carrie Whitová připadá skvělá…
Tak jak na stephenking.cz říkáme, do shitparády u mne patří RoseMadder, Talisman a Temná Věž. Jinak Carrie je super kniha, na rozdíl od filmu, který je dost zkrácená verze knihy.
Kingovy nejhorší knihy
Zdravím Kingovy příznivce. U mě v “shitparádě” vede taky Talisman, ale to bude možná tím, že to překládal Reitmayer, obešel bych se bez Dračích očí.
Na druhé straně, čelo mé hitparády jednoznačně okupují To, Svědectví a Zelená míle (škoda, že i její překlad je – na rozdíl od těch, co dělá paní Bartošková – slušně řečeno nedobrý).
Temnou věž, přiznám se, jsem zatím nečetl, čekám, až vyjde čtverka a přečtu to komplet (na celých sedm dílů čekat nehodlám o)).
Kniha
King je fakt super. A kniha je omnoho lepšia než film čo podľa nej nakrútili. Celá je dosť o inom a nekončí happyendom 🙂 Ale to u Kinga skoro nikdy 🙂 Možno ešte tak vo Vreci kostí.
nevim
Dobrý večer, či den. Můj komentář je krátký i dlouhý, vystihující i nikoli. Vím, že Seb zde má fotografii, jak jí mohu spatřit.
NEZNÁM TĚ, ALE POZNÁM TĚ!!!!!
Mělo by to býti trochu uspořádané.
Děkuji, a doufám, že jste tak solidní, že napíšete a při tom mě nenecháte čekat. Petty
Nevím, jak bych Running Mana hodnotila dnes (jednou si ho určitě přečtu znovu), ale když před lety vyšel, byla jsem nadšená. Knížku jsem tehdy zhltala jedním dechem. Se sračkoidním filmem stejného jména to nemá společného vůbec nic (kromě již zmíněného názvu:-).