Bojíte se rádi u hororu? A z čeho ten strach vyvěrá? Už od samotného počátku hrůzostrašné literatury se snaží autoři najít studnici hrůzy, kterou v sobě nosíme, a řádně nás v ní vykoupat. Na pomezí brakové literatury se občas objevují autoři, kteří dokáží najít strach tak hluboko zakořeněný, že nás samotné překvapí, když nám ho odhalí v jeho čiré podobě.
 |
Mary Shelleyová nám ukázala, jak moc jsme odpovědní za své činy a jak moc bolí osamění. Naproti tomu třeba Howard P. Lovecraft nám o sto let později dokázal, že strach pramení z neznámého, neuchopitelného… Jenom to co nedokážeme plně pochopit, nás v nitru bude drásat do krve. Krev – v té nás o několik desítek let později vykoupal Clive Barker a ukázal nám, jak pevně svazující jsou okovy předsudků, a nechal nás v nich zmítat jak blázny ve svěracích kazajkách. To všechno jsme si mohli prožít, ale jeden dluh tady ještě do nedávna byl. Jack Ketchum – zvěstovatel nové éry hororu.
Nakladatelství Laser-books přináší v útlé knížce krutý příběh, který výrazně ovlivnil vývoj hororového žánru. Ono zpoždění, než se k nám román dostal, je v něčem dobré. Vychází totiž hned jeho necenzurovaná verze, plná otevřeného násilí a sexu. Přesně to, kvůli čemu byla v osmdesátých letech kniha zatracována a hned vzápětí vyzdvihována. Ale pojďme to vzít hezky popořadě.
Příběh nás zavádí do malého městečka Dead River, které je příznačně „po sezóně“. Turisté odjíždějí a zanechávají původní obyvatele, aby v ospalé atmosféře nadcházející zimy mohli dál žít své malé životy. Hned v úvodu nás autor zmrazí scénou pronásledované ženy, která prchá hustým lesem před bandou špinavých a divokých dětí. Ano – dětí. Žena se ze zoufalství vrhne do moře a odstartuje tak sérii událostí, které nevyhnutelně směřují k makabróznímu masakru.
Hlavními hrdiny jsou mladí Newyorčané, kteří přijeli strávit poklidný víkend na venkově. Na druhé straně stojí stárnoucí policista, který je dobráckým člověkem, co se snaží udržet „své“ městečko v chodu. Onen policista je vlastně jedinou čistě kladnou postavou knihy. Všichni ostatní jsou vykresleny velmi realisticky, což znamená, že jeden pokřivený charakter střídá druhý. Sobecké motivace si podávají ruku s pokrytectvím a narcismem. Je to čistě autorský záměr, Jack Ketchum se nesnaží vytvořit dobro kontra zlo. Nechce vyprávět příběh o pradávné temnotě, která zahaluje náš krásný slunečný svět, kde jsou jinak všichni šťastní. Jeho svět je náš svět – kde lidé jednají jako lidé.
Příběh je silně inspirován legendou o Sawney Beanovi, který podle skotské legendy vedl klan několika desítek lidí, jež se ukrývali v jeskyních a v rámci kanibalských praktik zabili na tisícovku lidí. Stejná legenda se stala například předlohou i pro film Wese Cravena Hory mají oči. Ketchum nepracuje s nadpřirozenými motivy, místo toho se snaží o syrovou realističnost. Samotný děj je jako vánoční stromeček dva měsíce po Vánocích – holý jak kostra z kabinetu biologie. Ale ty ozdobičky… ty se stále blyští a třpytí.
Je to tak. Na pozadí velmi prostého příběhu rozehrává Ketchum více než zajímavou hru. Velmi dovedně vede čtenáře po často falešných stopách, aby na něj v příhodný okamžik zpoza řádků zamrkal a zasmál se, jak ho vykolejil. Útočí na zažité stereotypy a surovou krutost vykresluje s chladným přístupem patologa. Není to jen obyčejná vyvražďovačka, kde se krev mísí se spermatem v gejzíru oplzlostí. Je to mnohem hlubší, i když v těch usekaných končetinách se to může leckomu ztratit. Autor se snaží šokovat a nijak to neskrývá, ale pro dobrý román je toho potřeba víc – a Jack Ketchum to dokáže nabídnout. Je to o to více patrné, když si uvědomíme, že kniha vyšla před třiceti lety. Od té doby se objevila řada význačných poslů splatterpunku, kteří nám pleskali vyhřezlými vnitřnostmi o obličej tak dlouho, až naše smysly otrnuly a otupěly. V románu Po sezóně nás tedy násilí už tolik nešokuje, spíš jen lechtá tam někde uvnitř. Co ale zůstalo, je dobré vypravěčské řemeslo. Kniha se výborně čte, a přestože si občas řeknete – tohle má být nějaké zásadní dílo žánru? – neodložíte knihu a často budete svítit lampičkou dlouho do rána.
Po dočtení je třeba se trochu zamyslet. Tomu napomáhají i výtečné doslovy, které osvětlují vznik knihy a některá úskalí, která ji provázela. V závěrečném zhodnocení pak musíte uznat, že tahle kniha prostě je dobrá, i po té době nijak nezestárla, a přestože její apel mohl v některých směrech otupět, stále zůstává příběhem, který stojí za to číst. Jsem rád, že kniha vyšla a jsem moc rád, že vyšla v necenzurované podobě, která sice není zas o tolik drastičtější než její první verze, ale obsahuje několik dějových odlišností, které dávají naplno vyznít autorovu záměru.
Jedno z klíčových děl literárního hororu, syrový román o střetu civilizovanosti s primitivizmem, si konečně nachází cestu k českému čtenáři jako první svazek edice Moderní díla hororu. Román předkládáme v necenzurované podobě s předmluvou historika žánru Douglase E. Wintera a autorovým doslovem, kde Jack Ketchum líčí jeho nelehkou genezi plnou střetů s původním vydavatelem, na nějž byl text až příliš drastický. (anotace)
- Po sezoně
- Autor: Jack Ketchum
- Překlad: Milan Žáček
- Série: Kanibalská série 1
- Forma: paperback
- Počet stran: 240
- Cena: 219 Kč
- Vydal: Laser-books, 2011
