Když se objevila anotace na Cardovo Vykoupení Kryštofa Kolumba spolu s lákavou ukázkou obálky, vzbudila ve mně radostné očekávání. Časovka spojená s legendární výpravou, to byl příslib opravdu zajímavého čtení. Na jinak profesionální obálce od Jana Patrika Krásného mi ale cosi nesedělo a jak se ukázalo později, ono „cosi“ se prolíná do celé knihy.
Příběh začíná v daleké budoucnosti, kdy svět přetrpěl řadu pohrom a vše vypadá, že je na dobré cestě k novému rozkvětu lidstva. Úbytek obyvatelstva, řízené počasí, dostatek potravin, rekultivace zdevastovaných oblastí…
Vědci se naučili sledovat pomocí speciálních přístrojů historii. Několik specialistů se zabývá vyhodnocováním stěžejních okamžiků minulosti a určováním klíčových postav dějin. Jako dějinný zlom a prapříčina pozdějšího nežádoucího vývoje bylo určeno objevení Ameriky Kolumbem a Kolumbus sám označen za klíčovou postavu. Při sledování vývoje v Karibiku je odhaleno „přímé spojení“ minulosti s přítomností, podrobnější sledování Kolumba následně přináší další šok a zároveň epochální objev – minulost byla ovlivněna pomocí techniky! Na základě těchto objevů jsou modelovány možné linie dalšího vývoje podle nastíněných variant změn. Současně vzniká na základě „sledovacího“ projektu projekt nový – pokus o přímou změnu minulosti vysláním agentů. Složité rozhodování zjednoduší zjištění, že „radostná budoucnost“ je jen propagandistická bublina a lidstvo směřuje k hladomoru, degeneraci a vyhynutí v nadcházející době ledové. Trojice statečných je vyslána na misi bez návratu…
Card svým obvyklým civilním stylem rozehrává vyprávění, založené na emocích, osobní představě o podstatě křesťanství a hledání lidství. Zručně kombinuje legendy, klíčové body Kolumbova životopisu, reálný stav společenského a technického vývoje v oblasti Karibiku a Střední Ameriky s pohnutkami jednotlivých postav. K navození potřebné situace využívá klimatický alarmismus a v úvodu nadhozená vize budoucnosti svým duchem silně připomíná sci-fi z časů budování socialismu – než se ve druhé třetině příběhu ukáže být Potěmkinovou vesnicí (čímž evokuje vzpomínky na Jefremova). Skutečné akce zde není mnoho a prakticky je omezena jen na poslední třetinu knihy, zbytek je celkem slušně podaná psychologie několika postav na pozadí historicky zajímavých vizí a legend. Největší hodnotu mají asi představy o vývoji ve středoamerické oblasti bez vlivu Španělů, bohužel jsou silně ovlivněny vírou a nezdravým optimismem. Autorova představa „chirurgického řezu“ misionářského charakteru je účinně znehodnocena následnou vizí rychlého a relativně poklidného vývoje. Bohužel – historické procesy mají značnou setrvačnost a opravdové rychlé změny (zejména náboženské) bývají hodně krvavé. Kdo očekával námořní dobrodružství (alespoň ve stylu letitého Merrienova Záhadného Kryštofa Kolumba), bude zklamán – na vodě se odehráná jen nepatrná část příběhu. Card sice podal vysoce profesionální výkon a vytvořil zajímavé čtení, bohužel východiska a podklady pro jeho vznik jsou mnohem zajímavější než samotný příběh a osudy jednotlivých postav. Osobně jsem nakonec v celé knize nejvíce ocenil seznam použité literatury a medailonek autora od Martina Šusta.
Nejednoznačné vyznění ostatně avizuje již obálka. Sama o sobě je lákavá, profesionálně provedená a potěší srdce romantika. Ke své smůle ale znechutí kohokoliv, kdo má alespoň základní ponětí o historických lodích. Kombinace takeláže karavely či menší karaky z 15. století s trupem obchodní lodě z počátku 17. století není to pravé ořechové a paradoxně naprosto přesně ladí s rozpačitým dojmem z příběhu, stejně jako skutečnost, že loď na obrázku s plnými plachtami najíždí na břeh.
Cardovo Vykoupení Kryštofa Kolumba v pečlivém zpracování nakladatelství Laser-books je tedy spíše zajímavým sběratelským počinem a soustem pro specializované literární kritiky, možná si ho vychutnají i historicky založení čtenáři. Kdo ale touží po svižné časovce se zajímavým psychologickým přesahem, asi by měl sáhnout spíše po letitém Andersonově Štítu času.
Vykoupení Kryštofa Kolumba sice není nejznámějším Cardovým dílem, ale mnozí ho pokládají za jeho nejvyzrálejší a možná i nejlepší román. Každý ví, jak zničující účinek mělo objevení Ameriky na tamní domorodé obyvatelstvo. Představte si tedy, že vědci z budoucnosti tuto tragédii pečlivě prostudovali a rozhodli se tok dějin změnit. Nejdříve je však nutné zjistit, co vlastně pohánělo Kolumba tak silně v jeho objevitelské snaze… A to je úkol pro dvojici pozorovatelů, manželský pár a později i pro jejich dceru. Kolumbus se v jejich očích proměňuje z dobře známé historické postavy v charismatického vůdce, hluboce věřícího člověka a muže mnoha předností i slabostí, které korespondují s dobovým chápáním světa. Zcela samostatný román Vykoupení Kryštofa Kolumba patří díky pečlivě a věrohodně vystavěným charakterům k vrcholným dílům science fiction s motivem cest v čase. (anotace)
- Autor: Orson Scott Card
- Překlad: Andrea Peprlová
- Formát: paperback
- Počet stran: 416
- Cena: 279 Kč
- Nakladatel: Laser-books, 2011
Michael Střelec Pešťák (redaktor)
Strelec.M.P@seznam.cz
Obalka – Teroristicky utok?
k obalke: zeby prvy teroristicky utok na Ameriku? Samovrazedny najazd na pobrezie? 😀
Přesná recenze…
Přesně takový byl i můj dojem – obecně mám rád inteligentnější SF a některý knihy od Carda považuju za velmi dobrý, takže jsem Kolumba natěšeně koupil a při první možný příležitosti začal číst. Ale dokonce ani v prostředí, kde jsem neměl šanci se zabavit jinak (jízda na cyklotrenažéru ve fitku), jsem ji přečíst nedokázal a radši jsem místo toho šlapal a čuměl před sebe do blba místo do knížky… neživotný a vykonstruovaný
to obalka
jasne …nu snad jen tolik, ze pouzity obrazek je z roku 2004
to obalka 2
..tím jsem chtěl říct, že zde není zobrazena žádná z karavel ani karaka K.Kolumba (byť má podobný znak na plachtách), ale jde čistě o fikci, jak už žánr fantasy takové licence umožňuje.
lodě
Je mi líto, ale vymlouvat se na “fantasy licenci” je v tomhle případě (politicky korektně řečeno) kontraproduktivní. Opravdu doporučuji zjistit si něco o lodích a neplodit po umělecké stránce dokonale nakreslené a romanticky vyhlížející technické úlety, prosté základní logiky. Protože lodě mají svou logiku.
K určitému typu trupu patří odpovídajísí takeláž (jinak by to nejelo, jak má). Plachetnice je – pokud zrovna neprošla tajfunem nebo bitvou – dokonale vyvážený celek. A to nejen technicky, ale i esteticky. Prohlížel jsem si Vaše obrázky a máte specifický talent namalovat naprosto perfekní trup a na něj stejně tak dokonalou, ale v daném spojení naprosto nefunkční takeláž.
Až se jednou trefíte správně, nejspíš si udělám díru do rozpočtu a obraz koupím.
lodě
ok, můžeme někdy realizovat 🙂
Ještě
Ještě bych našel pár věcnejch připomínek k jinejm (nelodním) obrázkům, ale to je někam jinam, třeba na střílení v Mikulově v druhý půlce srpna.