Gotický román pod taktovkou duetu otce komiksového Hellboye a (nejen) horory kovaného harcovníka literární fantastiky přináší atmosféru hutnou jako shnilá černá krev bublající z úst mrtvých mužů, které vzkřísil Rudý mor. A Poe by vstal z hrobu, usmál se vykotlanými ústy a shledal, že je to dobré.
 |
 |
 |
 |
 |
„…Kout železo, dokud je horké. Noc mi nedopřeje pokoje. Za okny se míhají velké věci, možná jsou to jen představy mé unavené mysli, která se noří do černoty deliria a těká v obavách po každém temnějším stínu v pokoji. Tlučou křídly do okenic. Ty rány, ty rány… Ne! Musím psát rychle, než zapomenu, co jsem viděl. Musím vyprávět, naposledy…“
Mike Mignola a Christopher Golden v románu rozehráli pozoruhodnou hru ve světě, který se po první světové válce zbortil do temnoty. Vampýři a podivní nezemští ďáblové procitli ze sna a vykročili po rozervané zemi, aby z ní vysáli zbytek života. A lidstvo, vyčerpané válkou, se prohnulo pod novým bičem moru a zdá se, že je odsouzeno k smrti.
Je to mariáš s osudem a lidskými archetypy zla a strachu. Je to jouste nápadů a brilantních kombinací. Jsou to šachy starých příběhů, vyprávěných u blikajícího ohně zakalenými muži tvrdých pohledů.
Jsou čtyři. Henry Baltimore je jen jeden z nich, na toho čekají. A za pochmurné noci v umírajícím městě si vyprávějí příběhy. O zlu, jehož dotyk je spojil a provázal jako bratry. Než nadejde ráno, každý z nich dostane rozhřešení. Pokud nadejde.
Styl psaní obou pánů je poměrně snový – zachází do nejhlubších detailů, vykresluje atmosféru do perfektních podrobností a graduje hlavně obsahem, nikoliv změnou rytmiky. U tohoto druhu románu to ale nevadí. Každá z kapitol je sama o sobě povídkou, jednou nebo více, podle toho, kolik se vyprávěč uvolí prozradit, než mu vyschne v hrdle. Je to koláž vyprávění – příběhů v příbězích jiných příběhů, propojených tématem zla a zkázy.
Mignolovy ostrohranné, linoryty připomínající černobílé kresby pomalu na každé druhé straně podtrhují výbornou atmosféru a elegantně dokreslují celek – ať už to jsou šklebící se ústa lebek, oči ďáblů nebo pokroucené viktoriánské domy. Po čase z nich běhá po zádech mráz.
Oba pánové jsou také zdatnými mistry folklorní fabulace, což činí veškeré odkazy na lidové strašáky velmi věrohodnými. Podtitul knihy napovídá jistou inspiraci Andersenem (a nejen jím) – z jeho pohádky Statečný cínový vojáček jsou vždy před každou kapitolou citovány krátké úseky, nejlépe vystihující její tón a emoce. A nejen to, ale to bych prozrazoval už příliš mnoho.
Ač téma samotné svádí ke klišé a patosu, ve většině případů se mu autorům daří úspěšně vyhnout nebo jej přetvořit tak, že výsledek vás udeří do obličeje jako dobře mířená facka. A i když se mi v některých pasážích nedařilo zbavit pocitu, že jsem něco podobného už někde viděl, textu to na kvalitě neubralo.
Pro všechny fanoušky Hellboye a Mignolova stylu vyprávění je tato kniha naprostá nutnost a pro všechny ostatní výtečnou příležitostí k ujištění sama sebe, že zatraceně dobře napsané příběhy o boji dobra se zlem stále existují.
„Viděl jsem dnes lidi oslavovat v šedých ulicích. Zpívali, tančili, víno teklo proudem. Opilí muži kladli ruce na zpocená těla opilých žen, brali si, čeho se jim zachtělo. Zněl smích a hlahol, v ocelových barelech hořely ohně, vrhaly groteskní stíny na ty, co stáli okolo. A já si povšiml, že jejich smích a počínání není z radosti, ale ze zoufalství, a v očích jim svítí šílenství. Zeptal jsem se, co slavíte? Konec světa, řekli mi.“
Na bitevním poli první světové války lord Henry Baltimore rozhněvá mocného vampýra a svět se rázem změní. Evropou se rychle začne šířit vysoce nakažlivý mor, který nezastaví ani smrt. * Baltimore, osamělý bojovník proti temnotě, se vrací z války domů a pozve své tři staré přátele do poloprázdného hostince. Jsou to zkušení muži, kteří mu v minulosti velmi pomohli. Zatímco na něj čekají, vyprávějí si hrůzostrašné historky a uvažují, jakou sehrají roli v nadcházející bitvě. Než noc skončí, dozvědí se, čeho je zapotřebí k zažehnání moru – jednou provždy… * Fantasy příběh s prvky gotického románu je symbolickým bojem dobra se zlem. Autoři Mike Mignola a Christopher Golden probudili vampýry, aby mohli v hrůzných kulisách zobrazit mrazivou alegorii podstaty a následků války. Kniha obsahuje přes 140 černobílých ilustrací. (anotace)
- Autoři: Mike Mignola, Christopher Golden
- Překlad: Jana Odehnalová
- Formát: hardback
- Počet stran: 304
- Cena: 299 Kč
- Nakladatel: Triton, 2011
Martin Kužel (redaktor)
martin.kuzel@youngstyle.cz
Kniha se mi moc líbila a divím se, že zpracování starého dobrého námětu zlo vs. dobro někdo zvládl tak dobře a ještě na vrch fláknuk pořádnou porci ústní lidové slovestnosti. Akorát nevím jestli to byl jenom můj pocit nebo je ta kniha tak špatně přeložená?
Kdybych měl k dispozici originál, řekl bych ti to.
Takhle… Nepřišlo mi to tak strašný, stylistika byla možná místy trochu kostrbatá a utahaná, ale dalo se to. Jestlis čet Hellboye, tak ty překládá Kantůrek a s tim jsem problém neměl.
Překlad nevím (taky nemám originál), ale ten češtin je opravdu dost kostrbatý… asi tak jako když někdo překládá z angličtiny doslova včetně slovosledu a struktury textu… Ale četl jsem jen pár stránek, takže těžko říct, nicméně na knížku jsem byl natěšenej a tohle mne (alepoň prozatím) odradilo takže Baltimore leží smutně na knihovně neb souboj o mojí čtenářskou pozornost vyhráli jiní…
To het2:
Za přečtení stojí i když je to přeložený jak to je. Doporučuju. Každé povídání postav je jiné a originální, ale o tom se už zmiňuje recenze. Já jsem byl nadšen. Můj favorit za poslední půl rok.
překlad
Stylistika překladu mi přišla záměrná a zapadající do celkové koncepce a odkazovosti – tak nějak mě nenapadlo, že by mohlo jít o něco jiného než převod autorského záměru. Ale neznám originál, takže nemohu říct přesně. 🙂
Jak řikám, je to v pohodě.
Nejkatastrofálnější překlad, co jsem kdy viděl, byl u starýho vydání příběhů z Forgotten Realms, už si za Boha nevzpomenu, kdo ho dělal, ale vim, že nějaká ženská… Tam byly panečku bomby 🙂