Trix Solier – Čarodějův učeň – Lukjaněnko Sergej

Čtrnáctiletý Trix, který valnou část svého života strávil pročítáním kronik a sněním o udatných činech mnoha šlechticů, je jak prakem vystřelen do reality všedního života. Po neúspěšné žádosti o pomoc u sousedního šlechtice Thora Galana se Trix se svým novým zbrojnošem Ianem vydává do města Dillon vybrat si svou novou životní roli, která by mu nejlépe pasovala při utkání se s vévodou Grizem. Jenže v Dillonu mu Ian bez pardonu uteče; Trix se pokusí ucházet o místo u divadelního spolku, aby se poté stal zbrojnošem udatného sira Pacluse. Ani tato práce však nemá dlouhého trvání – při utkání sira Pacluse s mágem Radionem Šťovíkem se v sebeobraně projeví Trixovo velké nadání pro magii. Je tedy rozhodnuto – Trix se začne učit mágem, což je jako zbraň pro případný zátah na Grize velmi velkým plus. á Sergej Lukjaněnko je u nás již zavedeným autorem, proslavil se svými Hlídkami, cyklem o Kirillu Maximovi, Petru Chrumovi nebo spoluprácí s Nikem Perumovem na knize Zlá doba pro draky. Ovšem pustit se na pole humoristické fantasy a ještě apriori určené pro mladé čtenáře, k tomu se odvážilo již mnoho autorů, ale ne všichni uspěli. Lukjaněnko to však risknul a pro úspěch tohoto kroku se snažil učinit maximum. Smíchal ty nejatraktivnější variety fantastické literatury – sword and sorcery (Paclus vs. Šťovík), námořnickou fantasy (výprava pro kněžnu Tianu), trochu z Petera Pana (kouzelná víla), drobet hororový nádech (baron – pololich), politikaření (návštěva u krále Markella) a neochvějnou jistotu ve formě Trixovy cesty za pomstou. K tomu přidal pár svých inovací (způsob jakým se tvoří kouzla, zajímavé „koníčky“ některých postav, kniha kouzel která roste s množstvím zapsaných zaklínadel) plus jeden docela slušný zvrat na závěr.

Autor se snažil všechny zúčastněné kladné postavy pojmout tak, aby nebyly v žádném případě jen černobílými figurkami. Trix se pomalu ale jistě ze šlechtického trouby mění v uvědomělého a milujícího mladíka, Ian v žádném případě není jen natvrdlý přicmrndávač a povinná složka humorných situací, celé osazenstvo potulného divadla je tlupou zatraceně sympatických chlapíků, kněžna Tiana je zdravě emancipovaná, rytíř Paclus by svou férovost mohl rozdávat, Radionu Šťovíkovi (byť je to člověk, který má rád svůj klid a pohodlíčko) nechybí zájem o osud království, jenom Chalanberi se na pětiletého občas jeví až příliš vyspělým a víla Annette je chvilkami drobet otravná. Bohužel padouši nedostali příliš místa, a pokud už se někde vyskytnou, tak se jim moc plastičnosti nedostalo – jsou pouze účelem světícím prostředky.

Co se týče stylu vyprávění, své si tu najdou mladší i starší čtenáři – občas se Lukjaněnko neupejpá hodit do textu nějaký dvojsmysl či aplikovat nám známé věci do svého vymyšleného světa, či použít pratchettovské vsuvky a vysvětlivky, ovšem ne pod čarou, ale přímo v textu.

Morální poselství je v románu pro mladé čtenáře častokrát „nutným zlem“, takže je důležité, jak je autor naservíruje. Lukjaněnko toto činí velmi vkusně, takže soucítění se všemi nejistými a tápajícími puberťáky, kteří jako Trix hledají své místo na slunci, udělali nějaký průšvih anebo zažívají svoji první nesmělou lásku, je uvěřitelné.

Co se týče redakční práce, sem tam se chybička vloudila (utíkající uvozovky přímé řeči, pár vytracených písmenek), ovšem největší rozpory v rozmýšlení se zda koupit, či nekoupit stoprocentně zajistí poněkud prazvláštní obálka (ano, pro někoho doslova ohyzdná). Je to škoda, protože obsah zaručuje sice ne přelomové dílo přehodnocující kánon fantastické literatury, ale vtipnou a čtivou knížku, se kterou se na slušnou dobu dají zahnat chmury a párkrát se opravdu upřímně zasmát nahlas, což není zase tak úplně málo.

Je mu čtrnáct, je následníkem trůnu a většinu času věnuje četbě knih a starých letopisů. Těch doporučených, ale mnohem raději těch nedoporučených. Ze dne na den se z Trixe Soliera stává sirotek a osamělý psanec na útěku. Naštěstí se Trix narodil s darem, o němž nikdo ani netušil. Pomůže mu studium magie u Radiona Šťovíčka pomstít rodiče a vrátit se na trůn? * Vtipná a čtivá fantasy nezapře svého autora, který se sice poprvé, ale zato maximálně zdařile pouští na pole literatury pro mládež. (anotace)

• Autor: Sergej Lukjaněnko
• Překlad: Iva Dvořáková
• Formát: hardback
• Počet stran: 424
• Cena: 298 Kč
• Nakladatel: Argo, Triton, 2010

Vendula Brunhoferová (redaktor)

vlcacka@atlas.cz