Mám ve své knihovničce všechny dosud u nás vyšlé příhody Jestřába a Rybářky. Vždy se jedná o akční bojovnickou fantasy dovedně propojenou s detektivkou a okořeněnou notnou dávkou magie. Všechny díly tohoto cyklu byly docela slušným čtením, proto jsem se těšil na Východ Modrého měsíce, kde jsou popsány příhody obou hlavních protagonistů před tím, než přišli do Havenu. A samozřejmě jsem očekával, že bude ve stejném stylu.
Pěkně jsem se zmýlil. Východ Modrého měsíce je knihou o třídu lepší než vše, co jsem zatím od pana Greena mohl číst.
Mladý princ Rupert, mimochodem druhorozený a proto postradatelný syn krále Lesního království, dostal za úkol zabít draka. Ve skutečnosti ho tím jeho otec posílá na smrt. Království nepotřebuje druhorozeného, který by mohl vyvolat občanskou válku.
Princ odchovaný hrdinskými písněmi trubadurů poznává postupně poznává skutečné „slasti“ rytířské výpravy. Brněná je moc těžké, zatéká do něj, když se mu chce na malou, trvá to strašně dlouho, než se odstrojí. Jednorožec!, na kterém jede, je zbabělec. Spát musí na tvrdé zemi. Slibuje si, že až se vrátí, každého minstrela nakope do pr….
Navíc nic není takové, jak má být. Strašidelná čarodějnice je ve skutečnosti stará žena žijící ve svých vzpomínkách. A drak? Jen, co ho Rupert najde, vzdá se mu! Navíc místo zlata a drahokamů sbírá motýly! Jen Temný les, který musí cestou překonat, je opravdu hrozný.
„Osvobodí“ i princeznu. Ale ani tento hrdinský čin není takový jaký se jeví na první pohled. Drak se princezny Julie docela rád zbaví. Julie je totiž hubatá, rázná a naprosto nezvladatelná. Rupert se o tom mnohokrát přesvědčí.
Vrací se na hrad svého otce ve společnosti draka, jednorožce, kouzelného meče a nezkrotné princezny, kterou si zamiluje. Ovšem na hradě se zjistí, že Julie je princezna, kterou si má vzít Rupertův bratr.
Zatím Temný les roste a démoni ohrožují celé Lesní království. Baroni se bouří proti králi. Ministři kují pikle. Celý dvůr je protkaný intrikami. A pro Ruperta je tu další sebevražedná mise. Má přivézt zpět Velemága, jež by se jediný mohl postavit Knížeti démonů. Ale skoro všichni by byli rádi, kdyby se princ už nevrátil.
K mému naprostému překvapení se začátek románu odvíjí celý ve stylu humorné fantasy. Mnoho úsměvných situací autor vytěžil se seznamování naivního prince se skutečnou realitou rytířské výpravy. Princ jede na jednorožci (víme, co to znamená), brnění mu rezaví a nemůže se v něm hýbat. Lupiči ho přepadnou zrovna, když si ho sundá. Naštěstí to jsou skřeti, kteří se ho bojí více než on jich.
Jak ale příběh postupuje, z původně humorných příhod se děj postupně přesunuje po polohy opravdové hrdinské fantasy, aby končil v naprosto temném duchu. Neznamená to však, že se humor z knihy vytrácí. Jen získává takový hořký nádech.
Rupert se mění. Z naivního prince se stává odhodlaným mužem, tvrdým válečníkem a vůdcem, který získává úctu svých lidí. Zná svou cenu a dokáže se obětovat pro svou zemi. To se nelíbí ani jeho bratrovi ani otci. Stává se totiž pro ně nebezpečím.
I Rupertova láska s Julii prochází bouřlivým vývojem. Už od začátku ona nemůže jet na jednorožci (!), potom si myslela, že je mrtev a oddala se jeho bratrovi. Ale nakonec se vše mezi nimi vysvětlí. Mimochodem jeho bratr Harald je pěkný hajzl.
Děj končí mohutnou bitvou mezi dobrem a zlem. Ani užití Pekelných mečů královským vojskům nepomůže. Knížeti démonů se skoro podaří zvítězit, ale kouzelný duhový meč naštěstí zachrání celou zemi.
Opravdu neobvyklé, při čtení jsem se hodně nasmál, ale zároveň i nutí k zamyšlení. Autor užil všechny atributy fantasy, aby vytvořil dílko, které je velice čtivé, a zároveň něčím úplně jiným, než očekáváte po začátku.
Kniha je velice hezká. Dobře napsaná i dobře přeložená, pouze na začátku je několik zaškobrtnutí. I když neví jestli to není záměr. Obzvláště na straně 14 mě zaujalo popis jistého nezbytného Rupertova úkonu. „Rychle seskočil na zem a začal si rozepínat složitou soustavu štítů brnění, které mu chránili slabiny.“ Hned jsem si představil věnec malých štítků, které má obtočeny kolem pasu. Ale je možné, že je to záměr, aby se zvýšila komičnost situace.
A také scéna se skřety je opravdu boží. (Přečtěte si!)
Jak chcete recenzovat knihu, která nemá skoro žádné vady? Nebudu přece na ní hledat hnidy, když se mi opravdu líbila.
Obálka je hezká, tak jak to Cabral umí.
Kniha se dá číst samostatně, bez toho že by jste znali jedinou příhodu Jestřába a Rybářky.
Jak nakladatelství Polaris ústy pana Svobody sdělilo, chystá se i pokračování. Dozvíme se, jak se zrodil Jestřáb a Rybářka. Už se těším.
boží?
Zdá se, že autor strávil nějaký čas v terénu a ví, o co kráčí. Obálka vzácně koresponduje s obsahem a jsem opravdu zvědav na další díl. Na jeho existenci mě upozornily některé chybějící scény (kterak ti dva skončili u policajtů) a ne vydavatel.
Je to děsná blbost. Zbytečná kniha, škoda ztrácet čas…
Hmmm
Holt, když někdo nemá pro litaraturu cit…
prostě nádhera.
Na začátku je to kýčovité. Autor článku píše, že na podobné (aby si drak dělal sbírku motýlů) nejsme u nás zvyklí, já sám jsem zatím četl o více podobných dracích než o tradičních obludách. Všechny postavy příběhů jsou průhledné figurky, hlavní hrdina je nakonec sám příkladem. Detektivka v druhé části (té vážně míněné) je nudná.
Můj názor je, že není příliš dobré pro knihu, aby v průběhu čtení měnila žánry tak výrazně jako tahle. To, co šlo ve světle humorné fantasy přehlédnout, působí ve vážně míněném díle spíš okoukaně, nezajímavě nebo vysloveně nepravdivě. Já bych tu knihu ohodnotil asi 4/10.
Asi by mně spíš překvapilo, kdyby ten drak byl taková obluda, jak o ní Rupert uvažoval.
Je to BOŽÍ
TRHNĚ SI!!!!!!Mě se to líbí a souhlasím s tím kdo tenhle článek napsal. Martine nedej se!
Já sem tu knihu četl jako první od Greena a přišla mi supr! Zdá se mi, ale že by Green měl zůstat u knih tohoto stylu přídou mi i lepší než jestřáb a rybářka.
gbggggggfvfcjhgbgjgfvdf d uzhzvgh
chcy ten prsten