Cliva Barkera určitě není nutné nikomu představovat. Mistr hororu (Book of Blood 1-6), spisovatel dark fantasy (The Thief of Always) a pán absurdnosti (Abarat). To vše je on, pan spisovatel, který nás děsí svými mrazivými příběhy a zve do svých nadpřirozených světů. Ale co se stane, když autor Barkerova formátu dostane chuť na změnu? Přesně to je Galilea.
Po této knize jsem sáhl, abych se ponořil do jednoho z Barkerových originálních světů a vychutnal si pořádně mrazivé dobrodružství. Ze začátku se příběh velmi pomalu rozbíhal; vlastně to ani příběh nebyl. Celá kniha je jakousi biografií dvou rodin, takže něco jako rodinná sága (zní to děsivě, ale je to tak), propletená různými příběhy různých osob. Vypravěčem je Maddox žijící v podivném domě plném podivných událostí. Tento dům, L´Enfant, byl navrhnutý a postavený milencem jeho nevlastní matky, Thomasem Jeffersonem. Maddox píše knihu o své rodině a všem, co se jí přihodilo. Takže Galilea se prakticky odehrává ve dvou rovinách, retrospektivní od nejstarších dob, která pomalu přes množství minipříběhů přechází do současnosti prostřednictvím Maddoxe, a druhá, odehrávající se v Maddoxově současnosti, kde komentuje vše, co se právě děje v domě, což jsou krátké výlety po mystickém L´Enfant, kde se postupně odhalují skutečnosti, které nevyhnutelně doplňují děj načrtnutý v Maddoxově rodinné sáze.
V centru dění jsou dva rody, mamonářská dynastie společensky vlivných Gearyů a na druhé straně rodina Barbarossových, stáhnutá ve svém útočišti a ukrývající se před celým světem. Maddox patří k Barbarossovým, které charakterizuje jejich jedinečnost, což je i důvodem jejich neustálého ukrývání. Matka Cesaria a otec Nicodemus jsou polobohové starší než Kristus a jejich děti zdědily určité magické dary, až na Maddoxe; jeho magická síla je v peru a papíru. Navenek jsou obě dynastie diametrálně odlišné, ale pod povrchem je spojuje mnoho událostí a jedna osoba, okolo které se to celé točí a která je vlastně i hybatelem celého příběhu Galiley.
Galilea, jiný než jeho rodina, má mnoho darů a možností, které nevyužil, ale na druhé straně mu byly poskytnuté různé jiné, které využil, ale na které není vůbec hrdý. Spojovníkem obou rodin je právě tento Galilea, a vlastně i příčinou nevraživosti mezi nimi. O této vskutku zajímavé osobě nechci příliš prozrazovat, neboť on je hlavním objektem odhalování různých tajemství, autor mu věnuje mnoho místa a projevuje tak svůj smysl pro psychologii hrdinů. Je zajímavé si všímat Galileova života dlouhého několik set let, jeho depresivní nálady i finálový návrat marnotratného syna.
Předtím, než jsem začal číst, jsem si všiml v knize rodokmenů obou rodin. Nejprve mi to připadalo jako zbytečnost a Barkerův výstřelek, ale nic není v této knize zbytečné – ani rodokmen, ani samotný obsah knihy. Barker rozehrává na velkém prostoru velké epické divadlo s mnoha osobami a i těm nejméně důležitým věnuje víc místa, než by si zasloužili, ale to jen proto, aby čtenáři přiblížil podstatu jejich charakterů a aby pochopil svou úlohu ve světě Gearyů a Barbarossů. S tím souvisí i rodokmen, částečně určený k obeznámení čtenáře s rodinou Gearyů, kde se pohybuje velmi mnoho osob, protože nemají božský charakter jako Barbarossové, a vizuální převedení jednotlivých příbuzenských vztahů je velmi nápomocné. S Barbarossovými tento problém není, protože je jich relativně málo v porovnaní s Gearyovci. Osoby, které nepatří přímo do rodiny, mají v knize vymezený svůj prostor pro svůj vlastní životní příběh.
Očekával jsem nějaký krvavý a chladný souboj mezi rodinami, ale tak tomu není. Tento souboj je prezentovaný jako série intrik a událostí z minulosti, která spojuje obě rodiny. Samozřejmě, když už Barbarossové mají božskou podstatu, byl by hřích ji nevyužít, ale i to často jedním způsobem (i když je třeba Cesaria často označovaná jako chladná a nemilosrdná potvora). Nicodemův podíl je velmi malý, konec konců, co byste čekali od chlapa se zálibou ve falických symbolech a posednutého milovaním? Celková atmosféra knihy se nepohybuje ani tak v rovině chladnokrevného hororu, jak by se od Barkera čekalo, ale spíše v rovině mysteriózní. Nachází se tu i mnoho detektivních prvků, čímž autor vzbuzuje aktivní podíl čtenáře na příběhu, kterému tím pádem kniha zprostředkuje originální zážitek.
Někoho by mohlo od knihy odradit, že Galilea je ve velké míře také romance. Kde v hlavních úlohách figurují narcistický Mitchel Geary a Rachel Pallenbergová. Krátká charakteristika: vztah Mitchella a Rachel je pro Rachel jako pohádka, chudé děvče si vezme vlyvného boháče, avšak kouzlo postupně vyprchá, když zjišťuje šokující skutečnosti kolem Mitchella a jeho rodiny. A tak zklamaná láskou neví, co si má počít, až do chvíle, kdy celou situaci zachrání kdo jiný než sám velký Galilea. Druhá věc, která by mohla odradit čtenáře (ta jich už pár odradila) je, že se autor věnuje podrobnému popisu činnosti jednotlivých členů obou rodin, hlavně pak jejich úchylným sklonům. Proto je i kniha doporučená dospělým, ale slabší nátury budou mít problém. Ale i to je součástí Barkerovy originální typizace postav.
Na knize mě upoutala obálka, a když jsem na ní ještě viděl jméno Clive Barker, bral jsem všemi deseti. Na obálce Lese Edwardse je vyobrazený chlapík stojící před nějakou brankou (jako vystřižené z Exorcisty), za brankou vychází hustý dym a v něm jsou vyobrazeni různí démoni a satanáši. Na základě této obálky jsem čekal, kdy se v knize vyrojí pekelná armáda, aby si to vyřídila aspoň s jednou rodinou, nebo kdy Cesarie povolá hordu nemrtvých, která roztrhá Gearyovce na takové kusy, že červi ani nebudou muset žvýkat. Až po přečtení mi došlo, že je to vlastně umělecký obraz, jakási forma metafory, která mě přivádí k tomu, že v monotematických pasážach používá autor velmi poetický jazyk. (Obálka ostatně ani původně nebyla namalovaná ke Galilee, ale jako plakát k Barkerovu filmu Nightbreed. – pozn. OJ)
Galilea je množstvím příběhů odehrávajících se v komplexním literárním světě ve velmi širokém časovém rozmezí, autor dokonce zachází do americké historie, když se děj začne prolínat s Občanskou válkou, a připojuje také další záležitosti z historie v celkem působivém spojení faktu a fikce. Barker odvedl velký kus práce, vždyť nakonec má kniha 720 stran, což není nejméně. Knihu bych doporučil hlavně osobám, které nemají zkušenosti s Barkerovými díly.
Naprosta blbost!!!
Co si budeme povidat – kazdy dil Rodinnych pout je napinavejsi a strasidelnjesi nez tenhle milostny roman. Asi mel Barker nejaky citove neyrovnany obdobi. Dost o kvalite knihy naznacuje i to, ze cesky preklad byl vydana az 10 let po vydani anglickem – na rozdil od Utkaneho sveta, ktery byl vydan temer okamzite.
Galilea není pro každého
Nesouhlasím. Já osobně hodnotím tento příběh na 90 %. Naprosto mne uchvátila Barkerova hra se slovy, vypravěčský um, atmosféra a lehké fantastično. Z tohoto pohledu moc povedená kniha.O romanci typu Rodinných pout nemůže být ani řeč, to je blábol. Jde o inteligentně napsanou romanci.Utkaný svět vyšel v roce 1987, takže o okamžitém vydáni v češtině nemůže být ani řeč.
Od Barkera se mi extrémně líbila Imagika (IMO nejlepší dark fantasy vůbec) a velmi Damnation Game. Galileu po prostudování recenzí a názorů asi vynechám, ale může někdo doporučit Utkaný svět? Dá se to co do atmosféry srovnávat s Imagikou? Není to spíš pro děcka?
to stif:
To ze jsi blbec pozna z tveho prispevku asi kazdy ;)) nez priste zacnes vytrubovat podobne blbosti do sveta, tak si zjisti co pises a o cem. Kniha je vyborna, kdo ma Cliva rad, tomu se bude libit i tohle. A ty se jdi divat radeji na Rodinna pouta je to vic hodno tveho intelektu 😉 jen sem hodim jeste vydani obou knih, aby i ostatni blbecci videli jaky jsi debil, kteryho nazor neni treba brat v potaz 😉 Weaveworld (Utkany svet, kdybys blbe neumel anglicky) rok vydani 1987 Galilee(cesky Galilea) rok vydani 1998
to Ajax
od Barkera neni nic primo pro decka, ja od nej mohu doporucit vsechno primo me taky nikdy nezklamal a nejvic se mi od nej take libila Imajica. Utkany svet ma ze vsech jeho knih k Imajice nejblize
Abarat je primarne pro decka, ale i dospelymu se bude libit. Utkany svet je dark fantasy, ne horor, a je to podle me opravdu spis pro mladsi, tim ale nemyslim deti.
to stif:
Romison řekl už vše potřebné, takže není potřeba abych se o tobě taky rozepisoval!Barker je mistr nad mistry a všechno co napsal je skvost, ale nedivím se ti že se ti to nelíbí, když to přirovnáváš k Rodinným poutům, které evidentně žereš ;)Já od Barkera považuju za nejlepší Damnation Game,Velké a tajné show a samozřejmě Hellraisera :)Jinak Kniha Galilea je výbroná a Barker opět nezklamal a neodpustil si svoje obvyklé oplzlosti :), jen tak dál !
stif: ty už si se jako debil narodil nebo si k tomu dospěl až časem?? přirovnávat barkera k rodinným poutům může opravdu jen dement jako ty, takovou hromadu blbosti v jednom příspěvku ze sebe jen tak někdo nevypotí, gratuluju
stif: ty už si se jako debil narodil nebo si k tomu dospěl až časem?? přirovnávat barkera k rodinným poutům může opravdu jen dement jako ty, takovou hromadu blbosti v jednom příspěvku ze sebe jen tak někdo nevypotí, gratuluju
A co je prosím Galilea jiného než 700stránková harlekýnka? Mně osobně je to jedno, čtěte si co chcete. Dojímejte se na nemilovanou Rachel a nad ubohým Mitchelem, a nad jejich čistou láskou, jež tak špatně skončí.
C.B.
A, Utkany svet vrele doporucuji, je to naprosto vyborna kniha, rozohdne ne pro mladsi, jak tu tvrdi Jires, vazne kvalitni poctenicko, pricemz nektere “barkerovkse imaginace” zde otistene berou dech. I sam prekladatel knihy si nas svem osobnim zebricku ceni Utkany svet velice vysoko.B, Galilea je pro me osobne asi nejslabsi vec, co Barker napsal, cetl jsem od nej vsechno (privedl me na nej mimochodem Andrej Anastasov…), a tech 7/10 zcela vystihuje podstatu. Cela kniha na me pusobila moc pruhledne, velka epika se casto az neprijemne zuzuovala a ani ty klasicke sexualni obrazy pana mistra zde nenasly uplatneni. Ale lepsi nez Rodinna pouta (aneb dusevni prujem, jak pravi jeden muj znamy) to zas je, ne ze ne… :PC, Vrchol Barkera je Vecne Zatraceni a Imagika (kterezto lze sehnat pouze po knihovnach, protoze tu Barkerovi kolem 90. let zkrachovalo nakladatestvi a sehnaz se od nej neda prakticky nic, coz je zaroven pricinou toho, ze treba Utkany svet vychazi az po 15 letech). D, Pro me je skoda, ze se Barker posledni dobou zcela odklani od hororu krvacejicich do obnazeneho masa a fantasknich obrazu toliko priznacnych pro minule knihy. Takovy Abarat je hodne dobry, ale ja to vidim tak, ze tu Barker mrha svym talentem.
Buliznik – dík za doporučení, mrknu na to (až dočtu Hamiltona, což vidím tak ještě na tři čtyři roky :)), ten chlap je normální blázen). Mimochodem někdy v zimě jsem kdesi zahlíd, že Imagika a další Barkerovy věci mají znovu vyjít u Classicu, ptal jsem se daemona Wojty a ten to potvrdil. Takže se snad blýská na lepší časy.
jak kdosi poznamenal, jestli zacne vychazet Barker u Classicu, bude to teprv horor… to bych vazne neral.
no Galilea byla udelana vcelku dobre 😉 i kdyz se mi nelibila obalka
to Buzulinek
To sem kdysi poznamenal já :)Ale je fakt, ze Galilea je z clasiccu naprosto v pohodě, takže asi se tam probrali a přestanou knihy prasit jako tomu bývalo dříve.
no nic, jestli se odhodlám, tak koupím velkou černou bednu a do té budu Barkery od classicu zavírat. Mají na můj vkus úděsný obálky.
Barker
Vo velmi kratkom case som precital takmer vsetky romany of Barker (s vynimkou Zlodeja vecnosti a Mysteria) a podla mna patri Galilea k tomu lepsiemu, hoci je to trochu ine ako ostatne knihy (aj ked obalka bol ulet uplne mimo). Naopak, som trochu sklamany Abaratom, ktory je sice vizualne nadherny, ale pribeh ma velmi nezaujal. Utkany svet je uzasny a je to naozaj taky prechod od krvi v zaciatkoch k Barkerovi typickej mysterioznosti Books of Art alebo Imajica neskor. Prave teraz docitavam Coldheart Canyon a to je vcelku silne a ma to tiez blizsie ku mystike Galilei alebo este skor Imajice (hoci dej ma dynamiku a su tam aj klasicke Barkerovske zvratenosti – tentokrat navyse spojene s byvalymi hollywoodskymi hviezdami…)
Rodinna pouta
Koukam, ze nekdo sahnul nekomu na modlu. Galilea je mizerna knizka a vy, co ji tak horlive branite, byste stejne horlive branili i Rodinna pouta, kdyby k nim scenar psal Barker. Chapu to – take mam sve hrdiny.
Re: Rodinna pouta
Ono je hrozně jednoduchý, když si knihu nepochopil a nejsi dost duševně zralí na to aby si Barkerovo dílo strávil, říkat že je to sračka.Je jasné, že se to nemusí každému líbit, mě taky některé knihy nebaví, ale netvrdím o nich že sou špatné (navíc když 99% populace považuje Barkera a nadprůměrného autora) a ještě je přirovnávat k evidentně stupidnímu seriálů je fakt už moc. Vsadím se, že knihu Galilea, potažmo Bárekerovo knižní portfólio vůbec neznáž a jen se snažíš trapně rozpoutat flame ;).Z těch výkřiků do tmy co tu blekotáš, ze sebe děláš pouze hlupáka.
muze se ti ta kniha nelibit ;)) ale nesmi u toho ten clovek kecat uplne z cesty ;))
filip: ty seš další debil, přesně jak psal herne, je rozdíl napsat líbí/nelíbí a nebo přirovnávat barkera k stupidnímu seriálu
Re: Re: Rodinna pouta
Ja ze sebe delam hlupaka? Mozna… Ty jim na 100% jsi! Clovece, vzdyt jsi snad jediny slovo nenapsal bez pravopisny chyby. To mi jeste chybelo, aby nejaky 13lety (vek odhaduju z “kvality” prispevku) pitomec meditoval nad tim, zda jsem dusevne zraly nebo ne.Jinak…Prirovnanim k RP nedelam nic jinyho, nez ze strucne vyjadruju svuj nazor na knihu, ktera me pripravila o 300 Kc, cas a iluze o Barkerovi. Jestli si ty myslis, ze Galilea je nejvetsi literarni dilo vsech dob, tak prosim, mne to nevadi.
Když chceš hodnotit pravopis ostatních, tak by bylo bezva začít u sebe a naučit se psát s diakritikou (tj. háčky a čárky) ;)))A to že si idiot, který nepochopí knihu a přirovná jí k RP ti tu už řeklo asi 5 lidí.
Na takovyhle hystericky reakce je asi nesmysl neco odpovidat, jelikoz to nikam nepovede, ale presto mi to neda…Mozna si ty (a 5 tvejch kamosu z fanklubu CB) spatne pochopil RP.
na RP především není co chápat, je to prostoduchej seriálek o ničem
Stejně jako Galilea.
Mám podobný názor jako Filip. Naprosto nechápu, proč tady Galileu, jednoznačně exkrement v lesklém papíru, někdo obhajuje. Barkerovým vyznavačům někdo šlápl na kuří oko, dovolil se otřít o jejich modlu. Víte, každý máme svůj vkus, každému se líbí něco jiného. Pokud se vám Galilea líbí, prosím. Zvláštní mi ale připadá ta fanatičnost, s jakou Barkera obhajujete, ať na knižní trh vyzvrací cokoliv. Panebože, já mám taky oblíbené autory (nejen z oblasti knižní, ale i hudební apod.), ale k jejich knihám (albům atd.) přistupuji kriticky a dokážu přiznat, když se jim něco prostě nepovede. Co říct k Barkerovi – Utkaný svět: bomba. Galilea: harlekýnovská sračka. Co vám na něm připadalo tak úžasného? Ty nudné dialogy? Ty trapné postavy? Ten vykonstruovaný děj? To, že vám vypravěč celou dobu slibuje něco, k čemu nakonec nedojde? To že vám dokonce na začátku sdělí, že kniha bude místy nudná, ale my čtenáři to máme vydržet, protože i piliny na podlaze u tesaře jsou součástí uměleckého díla???Věřím ale, že je za takové lidi, jako jste vy, rád – napsat sebenudnější sebeblbější román, a čtenáři mu stejně urvou ruce, to bych taky bral…Jak říkám, čtěte si co chcete, ale přemýšlejte u toho.BTW, nesnažím se vyvolat flame, to už tady vyvolávají Barkerovi stoupenci, kteří nedokáží přijmout odlišný názor.
Galilea urcite neni 10/10, ale pozor, take ne 4/10. Nekde mezi. Dialogy a postavy jsou ovsem hodne dobre a uveritelne, dej lehce vykonstruovany, tot pravda, Barker balancuje na hrane, chtel stvorit jakysi epos a lehce se mu to vymklo, navic chybi zaver. Ale je treba si uvedomit, ze i kdyz ma Galiela lecktere rysy harlekynek, neni takova. Rodinna pouta presahuje, stejne jako jejich divaky. Rozhodne nema cenu zanevrit za tuhle slabsi vec na maestra, protoze ostani jeho knihy jsou vyborne. Treba Mysterium nebo Imagika.
to petr:
hele ja vidim tu fanaticnost spise u tebe, precti si to po sobe a uvidis co je to fanaticnost, me je vcelku u prdele jestli se ti to libi nebo ne, jen u toho prosim vas nekecejte ty blblosti. Ty jsi asi precetl spoustu harlekynek ;)) proste vyjadrujes sve subjektivni pocity a snazis se je ostatnim vnutit za jedinou pravdu. Proc nedokazes pochopit, ze nekomu tam nudne dialogy neprisly, postavy se mu nezdaly trapne apod. Mohu se te zeptat, co vsechno jsi cetl od Barkera, krome Utkaneho sveta a Galilee? Me prijde, ze jsi predtim snad cetl jen Utkany svet a cekal jsi od nej knihu ve stejnem duchu a proto te tohle zklamalo.