Ulrikova kladiva – Warhammer 5 – Abnett Dan, Vincent Nik, Waliis James

Letos uplyne již deset let od dne, kdy se v českých knihkupectvích objevila sbírka povídek Vlčí jezdci. Byla jednou z prvních vlaštovek, oznamujících bouři fantasy, která se měla vbrzku rozpoutat s nespoutanou silou. A která zuří dodnes, jak musím poznamenat. Další zajímavostí na Vlčích jezdcích byla skutečnost, že se všechny povídky v knize obsažené odehrávaly v světě Warhammeru. Světě, jenž byl původně stvořen jako prostředí pro stolní hru z fantasy prostředí, světě, ve kterém probíhá ustavičná válka dobra se zlem. A něco z jeho atmosféry se přeneslo i do románů v něm se odehrávajících. Tak jako na hrací desce stojí proti sobě řady figurek bojovníků, připravených vrhnout se do boje na život a na smrt, tak i v knihách jsou obě strany jasně odlišené a zřetelně oddělené. Dobro je dobré a zlo zlé, žádné hraní si s motivací, psychologií a propracovaným dějem, hlavní je boj a jeho šťavnaté vylíčení. Nabízí se tím celkem případná analogie s erotickými filmy (kde je předmětem zájmu něco jiného), což už je ovšem úplně jiná pohádka. Než zanechejme nudného teoretizování a pojďme se podívat na zoubek zatím poslednímu přírůstku do rodiny knih ze světa Warhammeru.

Děj Ulrikových kladiv se odehrává v starobylém městě Middenheimu, v němž se začínají objevovat četné náznaky, že začíná být po staletích opět ohrožováno temnou magií. Náznaky se rychle mění v tvrdou skutečnost a události nabírají rychle na rychlosti. Nebezpečí, jenž hrozí zničit celé město a všechny jeho obyvatele, se postaví členové řádu Ulrikových templářů. Zbraní jeho válečníků jsou bojová kladiva-odtud tedy název knihy. V nerovném boji proti strašlivé nekromancii jim pomáhají pouze nečetní společníci. Jen v této prekérní situaci si lze představit, že se spojí a prolnou osudy božích válečníků, člena podsvětí, palácové služebné a kněze boha smrti Morra. Boj o záchranu Middenheimu může začít….!

Všechny, kteří již některý román z tohoto světa četli, musím upozornit, že se v něm neobjevují oblíbení hrdinové předcházejících knih, trpasličí trollobijec Gotrek a jeho lidský druh Felix. Je to snadno pochopitelné, Ulrikova kladiva napsali jiní autoři. Osobně se mi ovšem zdá, že výsledek jejich snažení je o něco horší. Je to řemeslně slušně zvládnutá kniha, nemá ale ten švih, jako díla Williama Kinga. Směs magie a techniky, objevující se v nich, přímo svádí k označení steam fantasy a má pro mě velmi mocnou přitažlivost. Ulrikova kladiva jsou v podstatě klasickou fantasy, plnou akce a místy odlehčenou humorem. Čte se lehce a nudit se při ní jistě nebudete, ovšem již se k ní asi nikdy nevrátíte. Dá se s úspěchem použít jako četba do dopravního prostředku nebo jako mentální anestetikum před usnutím. Nemusíte se bát, že byste snad nemohli spát, neboť děj je předvídatelný a konec lehce odhadnutelný. Ne že byste snad museli při jeho čtení příliš přemýšlet, to rozhodně ne. Asi nejkvalitnější se mi zdál začátek, v němž se představují hrdinové budoucích dobrodružství, zbylé dvě třetiny knihy již spadly do průměru. Je možné, že se na tom podepsala skutečnost, že ji stvořilo více autorů. Otázkou ovšem je, jakým způsobem si rozdělili práci a kdo z nich má větší podíl na které kapitole. Obávám se, že to nedokážu fundovaně posoudit. Samostatnou kapitolou je překlad a redakční zpracování. Nemohu si pomoci, ale nezdají se mi zrovna dokonalé. Kresba na přebalu je zcela v intencích předchozích dílů, žádné překvapení se nekoná.

Ulrikova kladiva jsou tedy vcelku průměrným akčním fantasy románem. Těm, kteří četli předcházející knihy ze světa Warhammeru, by se měl líbit a jiní konzumenti po něm pravděpodobně nesáhnou. Je to také docela zajímavá alternativa k příběhům barbara Conana, jejichž zábavnost se stoupajícím počtem pokračování zhusta klesá k bodu mrazu. U Ulrikových kladiv se nudit nebudete, ale přesto se již těším na okamžik, kdy se opět na stránkách knih setkám s Gotrekem a Felixem a dalším pokračováním jejich krvavých dobrodružství. Ulrik Vás ochraňuj!