Bohové ztrácí svoji sílu a opouští zemi. Ta se stává domovem démonů, běsů a jiných nečistých sil. Lidé jsou najednou snadnou kořistí, potravou a lovnou zvěří. Jen tu a tam se ještě drží vesnice či pár jednotlivců, kteří se snaží v tichosti přežít a neupozorňovat na sebe. Ale když už se konečně najde někdo, kdo by rád s nadvládou démonů skoncoval, dostane se mu pomoci?
Běsi z temného hvozdu jsou druhou knihou autora Petra Jaroňka a zároveň i prequelem autorovy prvotiny, Ospalé slovanské díry. Děj, jak název napovídá, zavede čtenáře do hluboké minulosti a ještě hlubšího lesa, ve kterém převzali vládu namísto laskavých bohů nelítostní běsi. A právě zde se řízením osudu setká a následně i usadí mladý pár – lovec Mladen a Dobrava, dívka nadaná magickou mocí.
Historie, která se nestala
Ještě než se pustíte do dalších řádků, je třeba předeslat, že autorovu prvotinu jsem neměl příležitost číst, tudíž nemohu srovnávat a hodnotit. A abychom to vyvážili i dobrou zprávou: Běsi z temného hvozdu jsou samostatným příběhem a k jeho čtení nepotřebujete předešlé dílo Petra Jaroňka znát.
Sympatické je, že autor nevymýšlí nic převratně nového, ale využívá čtenářům blízkou slovanskou mytologii. Lovec, čarodějka, temný hvozd… Ano, zní to trochu jako něco od Juraje Červenáka (ten má také slovanskou mytologii v oblibě), ale Jaroněk se vydává oproti ryze akční řežbě trochu jinou cestou. Neříkám, že v Běsech nejsou akční pasáže, ale celkově je kniha umírněnější a mnohem více orientovaná na budování příběhu a práci s atmosférou.
I přesto je však v textu cítit základ převzatý z reálné historie. Autor se ho sice nesnaží nijak vehementně prodat a necpe čtenářům okatě své znalosti pod nos, ale i pod vrstvou fantasy ho ucítíte.
Kterak Mladen potkal Dobravu
Začátek příběhu je… tuctový. Asi těžko hledat lepší slovo, protože v tomhle stylu začíná spousta fantasy příběhů. Mladý bojovník s výpadkem paměti dostane jméno Mladen a se svým učitelem si osvojuje schopnosti, které mu umožní přežít v lese plném nepřátelských tvorů. Dobravu, mladou dívku, k sobě přivede na popud „vyšších mocností“ starý čaroděj a vezme ji pod svoji ochranu. Je jasné, že tihle dva jsou souzeni jeden pro druhého a mají vykonat velké věci.
To, že začátek není nikterak originální, ovšem v žádném případě nesnižuje jeho funkčnost. Minulostí postav se sice příliš nezabývá, a tak se dozvíte pouze to nejnutnější, co potřebujete o hrdinech do začátku vědět, ale k prokreslení světa, ve kterém je příběh zasazen, a i ke sžití se s postavami a pochopení jejich motivace je naprosto dostačující.
Jenže netrvá dlouho a autor čtenáře pěkně vypeče. Osudy předpokládaných hlavních hrdinů se rozdělí a ještě o něco později už se má Mladen k jiné dívce. Mladý muž se totiž musí vydat za úkolem, ke kterému, byl předurčen – vypořádat se s démonickým vládcem lesa.
Kam ho vítr zavál
Příběh Běsů z temného hvozdu se nese v dobrodružném duchu. Mladen se setkává na své cestě s lidmi i nelidmi, dojde také na bitvy, ochranu přeživších obyvatel léčky i místy až pohádkově laděné pasáže.
Zároveň však autor buduje atmosféru a přimíchává do příběhu prvky nadpřirozena, i když s rozumem; občas si namísto démonů vystačí jen s hrstkou obávaných lidských žoldáků toužících po kořisti. Příběh je v mnoha pasážích pochmurný, hutný. Jaroněk se nebojí přitlačit na pilu – tu nechá čtenáře vychutnat si svižnou akci, tu zase hrdina putuje lesem a budete s napětím očekávat, co na něj kde vyskočí.
Příběh je přímočarý, leč zábavný. Místy je vidět, že autor ještě trochu hledá ideální styl vyprávění, ale vše je logicky konzistentní a ve své podstatě i vcelku nepředvídatelné. Zkrátka: příjemná fantasy se slovanskými motivy, která bude mnohým čtenářům blízká.
Postupně se dostáváte pod kůži i Mladenovi, který převezme na delší dobu hlavní úlohu. Společně s ním objevíte město přeživších, zalovíte si… Jak již bylo ale řečeno, soustředí se Jaroněk spíše na příběh samotný a u charakteristiky postav nejde příliš do hloubky. A ono to vůbec nevadí! Větší psychologické „ponory“ by pravděpodobně rozbily dynamiku příjemně plynoucího příběhu; a ona i určitá tajuplnost není konkrétně v téhle lehce mystické knize vůbec na škodu. V chování postav nejsou žádné výkyvy a vše se děje víceméně podle toho, jak by se v dané situaci zachoval racionální člověk.
Velký zlom
Zhruba v polovině knihy však dojde k zásadnímu zlomu. Oproti veškerým očekáváním do hry vstupují zcela nové postavy, dostáváte se na nová místa… V první chvíli je opuštění všeho předešlého dost matoucí, zvlášť když se o možnosti nástupu někoho nového v předchozím ději téměř nehovořilo a čtenář nebyl na tuto možnost vůbec připraven.
A opět: vyprávění není co vytknout, příběh je možná ještě o něco zábavnější (protože je přímočařejší a má větší tah), ale v plné nahotě se projevuje autorova nevypsanost. Tenhle dějový šev, byť je opodstatněný, se dal určitě servírovat mnohem lépe a uhlazeněji.
Na druhou stranu musím říct, že tohle je asi to jediné, co lze knize vytknout; a rozhodně to nemůže nikterak dramaticky vyvrátit tvrzení, že Běsi z temného hvozdu jsou podařenou knihou!
Na konci se opět všechny otevřené dějové linie propojí a příběh se (polo)uzavře. Jak již bylo řečeno, navazující díl jsem (zatím) nečetl, takže nedokážu říct nakolik je vše propojeno s dalším děním.
Pokud něco Petr Jaroněk ukázal, pak jednoznačně to, že mu nechybí cit pro vyprávění, že umí pracovat s postavami i atmosférou a že nabízí sympatické řemeslné zpracování. Stylistika i logika příběhu sedí, a to se počítá. Sečtělejší čtenáři mohou vnímat některé nedopilované pasáže a zmiňovaný dějový „šev“ také nabízí prostor ke zlepšení, ale v celkovém souhrnu máme ve vodách české fantastiky nadějného nováčka, který si navíc vybral sympatický námět.
Petr Jaroněk: Běsi z temného hvozdu
Vydalo: Argo, 2020
Obálka: Mikuláš Podprocký
Počet stran: 196
Cena: 248 Kč
