Má být současná fantastika angažovaná, má se dotýkat aktuálních bolavých společenských témat? A dokáže to vůbec? To je téma, nad kterým se zamýšlí nejeden autor.
To, že autoři přemýšlejí o aktuálnosti témat ve fantastice ostatně dokazuje i tento článek na Sardenu. Byl to právě zmíněný článek, který přivedl spisovatelky Terezu Kadet Kadečkovou a Terezu Temnářku Matouškovu k sestavení antologie Jiný kraj. Obě editorky jsou zkušenými autorkami fantastiky, ale stvořit antologii je přece jen něco trochu jiného než napsat román. Zvlášť když jejím jednotícím prvkem mají být témata, která jsou Achillovou patou moderní společnosti.
K oběma Terezám se připojilo devět autorek a autorů, a díky tomu antologie obsahuje hned jedenáct povídek. Ty se tematicky věnují nejen dnes tak populární LGBT+ tematice, ale například násilí na dětech, ekologii, rasismu, umělému početí, sexuální obtěžování na pracovišti či problematice velkochovů drůbeže. Nejde o to, jestli tato témata do fantastiky patří, ale spíš o to, jak dobře si autor či autorka s tématem, které si vybral, poradil. Tedy jak ho sladil s fantastickými prvky.
Většina povídek se dotýká více než jednoho tématu a u některých je trošku problém poznat kterým bolavým místům naší doby se autor rozhodl věnovat. Ne všechny povídky oplývají překvapivou pointou či katarzí, ale ve všech jsou zpracována originálně a zajímavě. K vrcholům knihy rozhodně patří ekologicky laděná povídka Přemysla Krejčíka – Dcery Neptuna, Synové Amfitríty a Čas květů Vilmy Kadlečkové, v níž kreativně zpracovala téma genderové integrity. Veroniku Saláškovou i Terezu Matouškovou nelze než pochválit, neboť problém umělého oplodnění zpracovaný Veronikou a sexuálního harašení z dílny Terezy dokázaly krásně spojit s pohádkovými motivy. Tereza Janišová pro změnu hezky zpracovala problém influencerství. Tereza Kadečková si povídkou Dar boha vyhnanců zadělala na to, že jí fanoušci budou stát pod okny školy a křičet, že chtějí postapo román o kočkách. Petra Machová zaujme fantasy povídkou Rohy, v níž se velice originálně popasovala s ženskou rovnoprávností. S hororem si pohráli Jan Hlávka i Lukáš Vavrečka, každý svým způsobem. Zatím co Hlávkova povídka Sami na cestě je tradiční, Vavrečka mile překvapil nejen zvoleným tématem, ale i u něj nezvyklou syrovostí. Ne všechny povídky zaujmou na první přečtení. Kra Barbory Vrobelové, či Kéž by se netočila – Jely Abasavé budou po čtenáři vyžadovat víc trpělivosti. Ale bez ohledu na to, jestli jsou autoři zkušení matadoři, kteří mají za sebou několik románů, nebo autoři s pár povídkami na kontě, po řemeslné stránce nenajdete ve sborníku jedinou slabou povídku. Tady editorky odvedly kus poctivé práce a já jim za to tleskám.
Závěrem dodám, že kniha obsahuje skvělou předmluvu redaktora Sardenu Jana Křečka, za tu by se nemusela stydět ani Ursula Le Guin. Fantastika opravdu není jen Harry Potter nebo Bilbo Pytlík. Už dávno ne, a česká fantastika už taky dávno není žádná Popelka. Dokazují to i povídky v tomto sborníku. Takže pokud bych měl hodnotit Jiný kraj jako celek, mohu s čistým svědomím říct, že svůj úkol splnil.
Pokud máte chuť, přečtěte si ukázku z knihy
Tereza Kadečková, Tereza Matoušková (editorky): Jiný kraj
Obálka: Alena Kubíková
Vydal: Golden Dog, 2023
Počet stran: 312
Cena: 399 Kč
