Žila, byla jednou jedna princezna, která se zamilovala do prince. Avšak toho vévoda Rikard, její nevlastní otec a černokněžník v jedné osobě, proměnil v žabáka. Jedinou možností, jak zlomit prokletí, je polibek z pravé lásky. Princeznička neváhá a situaci vezme pevně do rukou! Najde si novou naprosto dokonalou lásku svého života! Co ale chudák žabák? Zachrání ho někdo? Rozlousknutí této nervydrásající otázky přináší Garth Nix v Žabím polibku.
Výprava s velkým V
Jediným štěstím zaláskovaného nešťastníka je, že má poněkud přelétavá princezna zodpovědnější mladší sestru Anyu. Ta se rozhodne zlomyslné kouzlo zrušit pomocí balzámu na rty s transformačními účinky, jejž vlastní její knihovník. Dívce tudíž jen stačí nalézt příslušnou žábu. To ovšem představuje menší výzvu, protože se hradní příkop těmito zelenými tvorečky jen hemží. Anya nicméně zakletou žábu najde a promění ji zpět do lidské podoby. Princeznu však čeká nemilé překvapení! Z žabky se vyklube úplně někdo jiný, než očekávala. Nezbývá jí nic jiného než hledat dál. Vše se ale zkomplikuje!
Rikard totiž začne spřádat nekalé plány na převzetí moci v království, a rozhodne se své nevlastní mladší dcery nenápadně zbavit. Anya se ocitne se svízelné situaci. Na jedné straně ji váže slib, že zachrání sestřina posledního amanta. A na straně druhé rozpozná v otčímových slovech skrytou hrozbu. Nakonec se na radu moudré hradní fenky Thanity vydá na Výpravu za účelem zachránit žabáka. Cílem Výpravy se ale nakonec stane něco mnohem důležitějšího – záchrana samotného království!
Garth Nix od začátku dává jasně najevo, že Žabí polibek spadá do kategorie pohádkově a humorně laděné fantasy. Díky tomu čtenář, již od prvních řádků první kapitoly pozná, zda mu koncept a humor díla sedí či nikoli. Autor především se situační a jazykovou komikou. Jako příklad spojení obou složek může posloužit pasáž, kdy vysvětluje, proč se kniha Dobrodružství kouzelného sazečského učedníka musí opatřovat západkou. Důvod je jednoduchý a naprosto logický: slova v ní napsaná jsou poněkud neposedná, a mají tendenci utíkat a potulovat se po knihovně. A takové výrazy jako neprodleně a bezodkladně dokonce zdrhají mimo hrad.
Samotná hra s jazykem se projevuje především v různých názvech (Asociace zodpovědných lapků, Nejobludnější obludy a jak je obalamutit) nebo jménech (Čiperka, Čmuchálek, Chňapálek, Neposeda), která jasně vystihují povahu jejich nositele. Humorně působí například i okamžik, kdy autor prostřednictvím hlavní hrdinky zdůrazňuje, že se nejedná o výpravu ale Výpravu. Spisovatel tím trochu předjímá čtenářovu reakci, protože ten si při čtení položí otázku: Proč to velké V?
Hrátky s pohádkami
Kouzlo Žabího polibku spočívá v tom, jakým způsobem si autor hraje s pohádkovými, případně i fantastickými motivy. NIX narušuje obecně zažité představy, jak by měl vypadat kouzelník, čarodějnice nebo jak probíhá cestování na létajícím koberci. V jeho podání je všechno jinak. Kouzelník není ve skutečnosti muž s bílým plnovousem oděný do dlouhého hávu se špičatým kloboukem se širokou krempou a vycházkovou holí. Čarodějnice nejsou ošklivé hrbaté ženské s chlupatou bradavicí na nose a kočkou na hrbě. Létání na koberci v žádném případě nevypadá tak pohodově jak se to snažil podat třeba Aladin. Nikdo určitě nechce cestovat jako zarolované suši v náladovém koberci vysoko nad zemí.
Autorovi navíc nejsou svaté ani samotné pohádky. Pokud si myslíte, že víte, jak to bylo se Sněhurkou a sedmi trpaslíky, jste na omylu! Všechno je úplně jinak, než jak se to rodiče snaží nabulíkovat svým dětem před spaním. Grath Nix k tomu nabourává i otázku mužských a ženských rolí v pohádkách, jelikož ve většině klasických pohádek převažují mužské charaktery a princ zachraňuje princeznu. V Žabím polibku je tomu přesně naopak – převažují zde ženské postavy (princezna Anya, proměněná vydra Čiperka, Dobrá kouzelnice) a princezna zachraňuje prince, a k tomu má ve svých rukou osud celého království.
Přehršel nápadů
Nutno podotknou, že přestože se primárně jedná o pohádkově laděný příběh, má Garth Nix svůj svět promyšlený – popisuje rozdíl mezi černokněžníkem, čarodějnicí a kouzelníkem a magie má své zákonitosti. Černokněžníci/černokněžnice užívají zaklínadla, která si vybírají daň v podobě fyzických projevů (kýchnutí, rýma), a čím mocnější kouzlo je, tím víc se za jejich užívání platí (zamrznutí emocí, neustálý pocit zimy, absence dýchání). Kouzelníci a kouzelnice oproti tomu shromažďují zbloudilou magickou energii, již využijí k výrobě magických předmětů, jako je například Meč nekonečné ostrosti, Nekonečná peněženka, Štít nezměrné obrany apod. Vtip ovšem spočívá v tom, že každý takový předmět obsahuje nějakou drobnou vadu. Třeba takový Pytlík nevyčerpatelných dobrot nabízí třikrát denně nestravitelnou sušenku. A čarodějnice? Ty se zaměřují především na zaklínadla, požehnání a přípravu lektvarů pro každého, kdo je ochoten za jejich služby zaplatit.
Fantastické prvky se v Žabím polibku objevují i v podobě rozmanitých nadpřirozených bytostí, jako jsou jednorožci, mluvící psi, obři, bazilišci nebo příšera z hradního příkopu. Nix navíc ukazuje, že má spoustu rozmanitých nápadů. Ať už se jedná o upíry s žábrami, s jejichž pomocí vytvoří vakuum, aby mohli vysát svou oběť, nebo nymfy vypadající jako oživlé sochy ze dřeva; či druidy odcházející na odpočinek tím, že splynou se stromem. Přestože se v románu objevuje řada rozličných nápadů, nikde nic nepřečnívá, a všechny prvky spolu tvoří koherentní celek.
Dostatky či nedostatky?
Vzhledem k tomu, že se jedná o pohádkový příběh, je nutné počítat s drobnými „nedostatky“. Jeden z nich představuje fakt, že lze postavy jednoduše rozdělit na kladné a záporné, drtivá většina hrdinů ovšem spadá do první skupiny. Antihrdiny zastupuje jen Rikard se svými černokněžnickými kumpány, s jejichž pomocí se snaží odstranit princeznu Anyu a převzít vládu nad královstvím. Přestože se v knize objevují bojové scény, nelze očekávat rozsáhlé popisy soubojů, krvavé výjevy nebo pohledy z různých částí bojiště.
Nepředpokládám, že by to bylo způsobeno autorovým psaním, jelikož po celý román působí jako zkušený vypravěč, ale je to dáno právě pohádkovým a humorným pojetím celého díla. Nixovy spisovatelské schopnosti dokazuje vhodně načasované střídání prostředí, živé popisy, zmíněná hra s jazykem, umění čtenáře pobavit a nadání vytvořit chytrou pohádku, v níž musí hrdinka používat svůj důvtip. Příkladem budiž pasáž, kdy Anya svými polopravdivými odpověďmi přechytračí obra, který umí poznat, jestli člověk mluví pravdu. V souvislosti s vypravěčským umem by nemělo být opomenuto realistické zachycení zvířecího chování pololidské vydry Čiperky nebo princeznina věrného psího společníka Neposedy.
Tisíce žab k políbení
Žabí polibek je především pohádkovým a humorně laděným příběhem, a proto musí čtenář počítat s tím, že věci jako krvavé bojové scény, smrt hlavních postav a tragické konce v tomto románu prostě nenajde. Ze stejného důvodu nelze autorovi vyčítat ani černobíle vykreslené postavy. Na druhou stranu se zde nachází tolik rozmanitých a zajímavých nápadů, které by mohli někteří autoři fantasy tomuto spisovateli jen závidět.
Hlavní kouzlo celé knihy spočívá v osobitém stylu vyprávění, její atmosféře, její schopnosti čtenáře pobavit a dát mu možnost se na chvilku vrátit zpátky do doby, kdy mu rodiče vyprávěli pohádky před spaním. Jedná se o knihu, již si mohou přečíst jak dospělí, tak děti. A každý si v ní najde něco jiného. Dospělí se budou bavit všemožnými narážkami a podkopáváním zažitých pohádkových stereotypů, zatímco menší čtenáři budou fascinování Nixovým rozmanitým světem, v němž se objevují nymfy, druidové, čarodějnice, kouzelníci, jednorožci, mluvící psi nebo jedna roztomilá vydra.
Komu Žabí polibek doporučit? Bezesporu si jej vychutná každý, kdo má blízko k pohádkám a humoristické literatuře. Ocení jej i ti jedinci, mající v oblibě, když spisovatel (jako například A. Sapkowski v některých svých povídkách, jež mi při čtení párkrát vytanuly na mysli) nahlédne na známé pohádkové motivy jinou optikou. Pokud hledáte příjemnou oddechovou knihu, která vás vtáhne a nepustí, a po jejím dočtení si budete říkat, že byste se do toho světa znovu nejraději vrátili, pak Žabí polibek představuje tu pravou volbu.
Jestli stále váháte, zda vám tento román sedne či nikoli, pak možná napoví to, zda vás dokáže pobavit jen samotná představa toho, jak princezna společně s mluvím psem a pololidskou vydrou chytá do pytle žáby, které později musí všechny zulíbat, aby našla zakletého prince, jenž Anyě zdrhnul z klícky a schovával se mezi svými zelenými kamarády.
Nix Garth: Žabí polibek
Vydal: Baronet, 2018
Překlad: Daniela Čermáková
Obálka: Jim Tierney
Počet stran: 352
Cena: 349 Kč
