Temnota je dvousečná čepel. Mocná zbraň, která životy bere a zároveň život z toho, kdo ji třímá v rukou, vysává. Zbraň, která stravuje vaši mysl a vtahuje vás pomalu do sebe. Podlehnete jí nebo ji ovládnete?
Novela Na hraně temnoty je libůstkou a sběratelským kusem – vždyť jich česko-maďarské autorské duo s pseudonymy Nathaniel Wonderful a Theodora Stonewall vypustilo do světa pouhou stovku. Sluší se říct, že tato útlá kniha s výraznou obálkou s motivem krkavce v červeném kruhu je vydána samonákladem, což v kombinaci s pseudonymy na obálce dává tušit…
Živote, krutý živote
No dobře, předsudky stranou. Ono to s těmi samonáklady poslední dobou není tak špatné. A ani Na hraně temnoty není průšvih, vlastně spíš naopak.
Mnozí čtenáři byli znevýhodněni tím, že jako první četli prvotinu autorů Nevyzpytatelné jsou cesty osudu, která je laděna humorně, zatímco „druhý pokus“ je spíše psychologickou výpovědí místy s hororovým nádechem. Já jsem (nevědomky) postupoval opačně, takže jsem nebyl při čtení nikterak zatížen ani ovlivněn.
A musím říct, že autorské duo dokáže od samého počátku zaujmout. Postupně rozehrává příběh mladého muže, Zakhara. Toho od mládí život fackuje a hází mu klacky pod nohy: sirotčinec, zneužívání, šikana… To se na psychickém zdraví člověka podepíše a zdeformuje jeho charakter a hodnoty.
A pak přijde svoboda. Nejprve je Zakhar vyvolen, aby se stal učedníkem mocného čaroděje, a nakonec se vymaní z okovů nevolnictví a může konečně roztáhnout křídla. Je volný. A tím v podstatě vše začíná. Konečně může Zakhar vzít život do vlastních rukou. Na řadě je pomsta – pomsta všem.
Máme tu mladého muže, do kterého celý život kopali. Není proto divem, že jeho cílem se nestane nic menšího než ovládnout svět pomocí mocného artefaktu. A za svým cílem jde opravdu tvrdě. V honbě za hledáním zdroje moci neváhá spolčit se s démony, upsat svoji duši temnotě; chce svoji pomstu a na ničem jiném nesejde.
Příliš mnoho zajíců
Od prvních stran vás udeří do očí vypravěčský styl. Kniha má barvitý jazyk inklinující k onomu okultismem zavánějícímu stylu. Staročeština, neobvyklé výrazy; zkrátka projev, který svojí formálností a precizností velmi rychle zaujme. Děj ubíhá, popisy jsou dobře vyvážené s dynamičtějšími scénami (záměrně se mi úplně nechce psát akčními) a především díky deníkové formě dokážete nahlédnout hlavnímu hrdinovi do hlavy.
Děj je trochu chaotický. Kniha má pouhých 160 stran a autorské duo rozvine hned několik dílčích zápletek, které ovšem v rámci knihy nemají vyústění. Právě ona fragmentovanost a nesoudržnost je jedinou výraznější vadou na kráse. Jako druhou mušku bych vypíchl některé stylisticky nepřesvědčivé pasáže, zejména pak z počátku knihy.
Jak už bylo řečeno, je Na hraně temnoty v podstatě deníkem. A právě hlavní postava je tím, co knihu táhne. Hlavní hrdina je uvěřitelný a postupně se vám před očima rozehrává zajímavá hra o zachování zdravého rozumu, Dostáváte se do Zakharova nitra, prožíváte jeho muka, traumata, noční můry. Spolu s ním budete lačnit po moci, pochopíte motiv jeho pomsty a vzbudí ve vás emoce. Ano, pokud má příběh stát na hlavní postavě, pak je Zakhar velmi silným pilířem.
Abych podtrhl předchozí odstavec, je třeba říct, že v ději je obsaženo mnoho námětů k zamyšlení, silných psychologických momentů a podtextů. Příběh dokáže čtenáře silně zasáhnout lidsky, byť je plný temnoty a ve své podstatě hnusný a úchylný.
Vlastně je škoda, že kniha není postavena jen a čistě na finálním motivu, kdy se Zakhar v roli zámožného muže vrací do sirotčince, kde vyrůstal. Přesně to je scéna, která „udělá“ celou knihu; ten moment, pro který stojí za to číst. Za velké finále si autoři zaslouží absolutorium.
V celkovém dojmu je Na hraně temnoty velkým a příjemným překvapením. Má své mouchy, ale v konečném dojmu vás zválcuje hloubkou a uvěřitelností. Prožitek ze čtení vám zůstane v hlavě ještě hodně dlouho a pokud jsou pro vás slova jako samonáklad nebo klišovitě znějící pseudonymy na obálce červeným hadrem, pak se na konci autorům zaručeně omluvíte. Já tak činím!
Dodatek 1: Zmínit bychom určitě měli i grafickou úpravu. V knize jsou totiž vloženy fotografie Nathaniela Wonderfula laděné do černé a červené, které dotváří depresivní atmosféru celé knihy.
Dodatek 2: Už byla řeč o tematické roztříštěnosti knihy. Na hraně temnoty je, ačkoliv to není příliš okatě avizováno, prvním dílem cyklu Ztracen v čase. Tím tato roztříštěnost dostává opodstatnění, byť trvám na tom, že se vše dalo pospojovat a nakombinovat o něco elegantněji.
Nathaniel Wonderful & Theodora Stonewall: Na hraně temnoty (Ztracen v čase I.)
Vydalo: Projects, s. r. o., 2020
Obálka: Nathaniel Wonderful, Theodora Stonewall
Počet stran: 160
Cena: 89 Kč
Pokud vás kniha zaujala, napište si o ní přímo autorům ZDE
