Chcete vědět, jak spolu souvisí Elektromnich, kůň v koupelně, vražda, starý profesor z Cambridge a slánka ve starém hrnci? V recenzi se to sice nedozvíte, na to si budete muset přečíst samotnou knihu, ale vězte, že spolu skutečně souvisí!
Holistické vraždy
Život se nám někdy vymkne z rukou a ani se nenamáhá nás ptát, co my na to. Občas změna přijde v jediném momentě a s fanfárami nám dá najevo, že je tady. Když například po ránu vidíme žluté bagry, je hned jasné, že už nic nebude jako dřív a že snídaně byla posledním klidným okamžikem na dlouhou dobu. Jindy se však ony změny ohlašují skrytě a nenápadně, takže si jich zprvu ani nemusíme všimnout. A přesně to se stalo Richardovi.
Richard je programátor, který prorazil u začínající firmy, z níž se záhy stal jeden z nejsilnějších hráčů na trhu. Na svědomí to měl jeho revoluční účetní program, který čísla, výsledky i grafy dokázal převést na hudbu, změnit je v hejno racků nebo odvést pozornost od nelibých výsledků pomocí animovaných tanečnic. V současné době by měl pracovat na další velké zakázce, ale pravdou je, že většinu času tráví tvorbou programu, který mu má vysvětlit, jak ze schodiště dostat zaseknutou pohovku. Že jeho starý život a chápání světa jako takového mizí v nenávratnu, mohl tušit o něco dřív. Třeba když na návštěvě u svého starého profesora v koupelně našel koně nebo když cestou domů na silnici málem srazil svého šéfa. Ale z toho šlo jen těžko něco usuzovat. A tak na něj celá věc spadla, až když zjistil, že se stal hlavním podezřelým z vraždy. Právě v té chvíli mu do života s nabídkou pomoci vstoupí bývalý spolužák Svlad Cjelli, v současné době známý spíše jako Dirk Gently. Mnozí by o něm řekli, že je podvodník a že se po celé řadě podvůdků a situací, které podvody zaváněly, uhnízdil u tahání peněz ze starých dam postrádajících své kočičí miláčky. To je samozřejmě nebetyčná hloupost, protože Dirk vede holistickou detektivní kancelář. Že jste o ničem podobném zatím neslyšeli? Inu, stane se. Dirk Gently je ve stručnosti přesvědčen, že vše na světě spolu nějak souvisí a pokud tyto souvislosti dokážeme najít, můžeme vyřešit jakoukoliv záhadu. A tak se stalo, že se detektiv ujal Richardova případu, čímž se spustil řetězec naprosto nepředpokládaných reakcí.
Víc než tušení souvislostí
Britského autora Douglase Adamse scifistům netřeba představovat. Kdo by neslyšel o jeho legendárním Stopařově průvodci, který rozesmál nejen fanoušky fantastiky, ale i mnoho mudlů z jejich okolí? Stopařův průvodce přitom nevynikal nad ostatní humoristická díla jen neotřelými a vyváženými vtipy, ale hlavně svou ze řetězu utrženou fantazií, kterou se pan Adams nebál použít. Stejně tomu je s dilogií Dirka Gentlyho, kde autor možná i zašel o kousíček dál.
Na první pohled by se mohlo zdát, že se v Holistické kanceláři nehraje na logiku a že pan Adams nechává nápady vyskakovat nahodile a beze smyslu jako houby po dešti. Pokud by se měl zážitek z četby k něčemu přirovnat, nejvhodnější by byla cesta vlakem skrze Alenčinu říši divů na tripu. Sedíme a fascinovaně koukáme, jak se před námi rojí jeden nápad za druhým, jak se příběh posune hned sem, hned tam, jak se v něm střídají kapitoly s postavami, které s hlavní linií zřejmě nemají nic společného, jak za sebou následují události, které by za sebou nejspíš následovat neměly. Pak ale knihu dočteme a zjistíme, že spousta těch nesmyslně poskládaných nahodilých složek funguje. Jistě, najde se tu pár hluchých míst, pár věcí, které vyzněly jaksi do prázdna. Drtivá většina má však své pevně dané místo v ději a funguje, jak má. Jen je nutné si uvědomit jejich souvislosti. Právě proto Holistická kancelář Dirka Gentlyho patří mezi knihy, které je lepší číst dvakrát. Při prvním čtení nám spousta maličkostí uteče, protože je považujeme buď za zbytečné, nebo si je neumíme správně zařadit. Při druhém čtení, kdy už víme, co se vlastně děje, si ihned uvědomíme, jak důležité ony maličkosti jsou, jakou úlohu v příběhu sehrávají a že je autor do textu opravdu nezařadil jen proto, aby knihu natáhl.
Na druhou stranu má takové pojetí příběhu i jistý negativní dopad, který by některým čtenářům mohl vadit. Je jen málo způsobů, jak se čtenář může stát součástí knihy a nabýt pocitu, že příběh nejde zcela mimo něj. Jedním z nich je možnost částečně předvídat následující děj a dohadovat se spojitostí. Jistě se shodneme, že detektivky by zdaleka nebyly tak zábavné, kdybychom se spolu s detektivem nemohli podílet na vyšetřování a odhalovat zločince na vlastní pěst. Jenže právě to je u Holistické kanceláře zcela nemožné. I přes její lehce detektivní ráz říznutý sci-fi a hozený do současné Británie, tedy do prostředí nám vcelku známého, je absolutně nemožné cokoliv předvídat či odvozovat. Příběh si razí cestu příliš dominantně, zahýbá příliš nečekanými směry a spousta věcí se zdá natolik nahodilými, že je čtenář vyřazen na druhou kolej. Buď se předem smíříme s rolí zcela pasivního pozorovatele, nebo vás bude do posledního slova strašit otázka: PROČ PROBOHA?!
Příběh především
Toliko slov věnováno výstavbě příběhu! Skoro by se zdálo, že se zcela zapomnělo na ostatní složky knihy. Pravdou ovšem je, že poskládání příběhu je to nejmarkantnější na celé Holistické kanceláři. Postav je pár a každá má svoji zvláštnost. Žádná z nich ovšem nedostává dostatek prostoru pro jakýkoliv vývoj a čtenáři vlastně ani nepřirostou k srdci. Jsou to jen figurky na obrovské šachovnici, s nimiž autor dle svých záměrů pohybuje. Vyniká nad nimi snad jen Dirk Gently, kterého si sice možná také nezamilujete a také neprojde žádnou charakterovou změnou, ale který je natolik spletitý, že ani po dočtení vlastně nevíme, kam ho zařadit. Styl psaní je velmi podobný rázu příběhu. Živý, hravý a chvílemi by se mohlo zdát, že se autorovi vymknul z rukou. Opak je pravdou. I přes dlouhé proslovy, vysvětlovací odbočky nebo myšlenkové pochody hrdinů usazené na prapodivná místa text stále táhne, baví a bez problémů udrží pozornost. Zkrátka funguje, jak v rámci žánru má.
Podíváme-li se pak zblízka na nové české vydání, které má na svědomí Argo, najdeme klady i zápory. Při zběžném prolistování je jasné, že máme v ruce další vymazlený výtisk, jakými se Argo pyšní již dlouhá léta. Přebal na tvrdém papíru s ilustrací od Nikkarina je dle mého skromného mínění nejlepší, jakého se kniha u nás zatím dočkala. Lehce namodralý inkoust, s nímž je natištěné oku lahodící písmo, neruší a přitom hned zaujme. A celá kniha s sebou nese atmosféru zdobné jednoduchosti, díky níž si knihu musíte doslova ohmatat pokaždé, když jej vezmete do ruky. O to více bolí, že se tentokrát věnovala větší pozornost vzhledu knihy než její kontrole. Obzvláště ve druhé třetině knihy je výskyt překlepů, špatných pádů a špatné nebo chybějící interpunkce vyloženě zarážející a donutí nespokojeně mručet i člověka, který podobné záležitosti obvykle přechází s naprostým klidem. Překlad Jany Koubové jako takový je skvělý a velmi dobře si poradil i se zapeklitými pasážemi. Je však značně patrné, že jeho závěrečná kontrola neproběhla, jak měla. Zcela zbytečná vada na kráse.
Odhlédneme-li však od nedůsledné korektury, kniha nemá chyb. Pokud rádi čtete humoristickou literaturu, pokud se rádi necháváte unášet absurdnem servírovaným jako ta nejběžnější věc na světě nebo pokud zbožňujete Douglase Adamase, není důvodu, proč po knize nesáhnout. Jistě, není to oduševnělé dílo, které vaši mysl pozvedne o krok blíž k nirváně, jeho účelem je pouze zabavit. Činí tak ovšem inteligentně, čile a s fantazií, kterou lze závidět.
Douglas Adams: Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho
Překlad: Jana Koubová
Přebal: Nikkarin
Vydal: Argo, 2016
Počet stran: 218
Cena: 298 Kč