Ke konci loňského roku vyšla Anně Šulákové ekniha s názvem Vězení, kterou jsme vám už představovali. Nedávno autorce vyšlo volné pokračování s názvem Fialová, v němž má čtenář možnost sledovat příběh Asy a Viktorie Mainerové, dcery Evana Mainera (jednoho z hrdinů Vězení). Ta se po zjištění, že Země není tak neobyvatelná, jak si lidé mysleli, vydává na rodnou planetu.
Píše se rok 2159 a Země je poznamenaná eko
logickou krizí – lidé, kteří před ní stačili vzít nohy na ramena, přežívají na vesmírné stanici Olympos, kde jsou v inkubátorech napojeni pro zkrácení dlouhé chvíle na Labyrint, zařízení vytvářející virtuální realitu založenou na reálném světě. Na Olymposu existují jen dvě skupiny lidí – ti, kterým pobyt v Labyrintu vylepšil schopnosti, a ti, kterým ne.
Země by měla být podle vědců neobyvatelná, přesto se tam objeví abnormální výskyt lidí, přeživších se svými vlastními pravidly a zákony. Z tohoto důvodu Olympos vyšle na Zemi tým, do něhož se vetře i Viktorie, jedna z hlavních hrdinek. Viktorie je dcerou vědce, sama pokračovala v otcových šlépějích a stala se bioložkou, je tvrdohlavá a pyšná na to, co dokázala a kam se sama svojí pílí dostala; zároveň je však kvůli životním zkušenostem a ranám i empatická. Na Zemi se chce dostat hlava nehlava a udělá pro to cokoliv, jenomže rodná planeta prošla změnami, stejně jako její obyvatelstvo.
Druhou hlavní postavou je dívka jménem Asa, která je ve všech směrech úplným opakem Viktorie – nový svět ji děsí, jeho problémy ji nezajímají, a lituje, že se z inkubátoru v polorozpadlé laboratoři vůbec probudila – protože ji, na rozdíl od Viktorie, Labyrint něčím obdaroval.
Ačkoli někdo může tvrdit, že je Fialová jen nepřímým pokračováním Vězení, vřele doporučuji si ho přečíst. Čtenář se zde setkává s několika postavami z prequelu a podle mého se počítá s tím, že Vězení četl, protože obsahuje důležité informace, které se ve Fialové nerozvádějí a nejsou pořádně vysvětleny nebo se naopak navzájem doplňují a rozvíjejí.
Než se zeptáte – Fialová je young adult a zabrnká na nervy zejména proto, že postavy jsou mladé a chybovat je lidské, přesto těch něco málo přes tři sta stran uteče jako voda. Dobré je, že na čtenáře nečeká žádný otravný trojúhelník a hrdinčino neustálé rozhodování, koho si má vybrat, přesto se zde najdou zádrhely a problémy. Za jeden z těch nejvýznamnějších považuji fakt, že se děj neustále posouvá dopředu – jakmile se objeví nějaký problém znamenající zpoždění postav na cestě do cíle, téměř okamžitě někdo přijde s jeho řešením. Hrdinům všechno vychází (a také dochází) na první dobrou, dialogy jsou přímě, nikde se neřeší nic zbytečného a během čtení mi přišlo, že nic pro ně není dostatečně velká výzva – inu, young adult. Zdálo se, jako by autorka pro své charaktery vše perfektně nalajnovala, není z nich cítit žádná frustrace, a na to, že se Viktorie ocitla na změněné Zemi po několika desítkách let, je až příšerně moc v klidu a ke všemu přistupuje s chladnou hlavou (což je, uznávám, ne vždy je špatně).
V postapo světě není myšlenka boje proti tyranovi, který vystaví město obehnané hradbami a pořádá téměř až gladiátorské hry, bůhvíjak originální, ale prokládání příběhu dvěma pohledy dvou hlavních hrdinek, každý se svými vedlejšími postavami, to kompenzuje a posouvá dál. Fialová vypráví o nově vzniklých přátelstvích, přizpůsobování se, putování a v neposlední řadě o poznávání sebe sama a svých limitů, kam až jsme ochotní zajít. V celé knize téměř neexistuje hluché nebo nudné místo a nejen díky tomu si Fialová jistě najde své čtenáře.
Anna Šuláková: Fialová
Vydala: Pointa, 2021
Obálka: Jiří Dvorský
Formát: ekniha, ePub
Počet stran: 328
Cena: 229 Kč
