Jednou voják, navždy voják. Andrew Grayson zažil už dostatek útoků na mimozemského nepřítele, aby věděl, do čeho se žene, ale když položí na misky vah na jedné straně pokračování vojenské kariéry a na straně druhé živoření v bídě na rodné Zemi, navíc s nálepkou vysloužilého vojáka, má velmi rychle jasno. „Prodloužím o dalších pět let, sem s tou smlouvou!“
Evakuace je druhým dílem série Marka Kloose První linie. Děj se odehrává přibližně pět let po Smlouvě na život, tedy úvodním dílu cyklu. Mezitím si mimozemská civilizace, kterou lidé pojmenovali Dlouháni díky jejich výšce a bizarnímu tvaru připomínajícímu kráčející kolosy z Hvězdných válek, dělá z lidských nepřátel trhací kalendář, a obsazuje planetu za planetou. Lidé se zkouší bránit, ale občasné drobné úspěchy nemohou zakrýt fakt, že dostávají pořádně na frak. A aby to měli mimozemští agresoři ještě o něco jednodušší, jsou obyvatelé Země rozděleni do dvou nesoudržných frakcí, které namísto spolupráce bojují proti sobě navzájem.
Andrew Grayson se po prodloužení smlouvy s armádou ocitá v nezáviděníhodné situaci. Díky výrazným ztrátám na lidech i technice jsou povolány ze zálohy bojové lodě, jejichž stáří a technická zaostalost budí hrůzu ve všech členech posádky. A právě na jednu takovou loď se Andrew dostane. Aby toho nebylo málo, stává se tato loď součástí mise, o které je k dispozici pouze velmi málo informací, což dává posádce námět k mnoha divokým spekulacím.
Na první pohled by se mohlo zdát, že Marko Kloos bude servírovat klasickou military sci-fi plnou vesmírných bojů, ale nenechte se zmást. Tenhle autor si totiž našel cestičku, jak se vymanit ze zaběhnutých schémat, a tak předtím, než se Andrew vydá do hlubin vesmíru v rozhrkané kocábce, navštíví během dovolené nejprve svoji matku na Zemi a následně i svoji přítelkyni. Tato „civilní“ vložka ukazující vojáka jako obyčejného člověka, který má city a emoce, je zajímavým oživením knihy.
Planeta odpadlíků
A vlastně ani zbytek příběhu neběží z větší části dle očekávání. Sotva totiž posádka lodi vystrčí po přistání paty na povrch planety, začíná vzpoura – a Andrew se ocitá téměř v jejím čele. Po většinu knihy tedy povstalci hájí své pozice a bojují proti dalším lidem. Neschopné velení, proti kterému se tato protestní vlna vzedmula, plně potvrzuje svoji pověst, a povstalci vítězí proti početní i technologické převaze.
Nakonec se však dočkáte i konfrontace s vesmírnou lodí nepřítele a budete litovat, že jste nedávali v hodinách fyziky, kdy se probírala závislost hmotnosti a rychlosti, pozor. Použitý nápad jak dát emzákům na frak sice není příliš originální, ale má svoji logiku a vyplývá ze situace.
Kniha vsází na dvě hlavní karty. První z nich jsou charismatické postavy, které jsou překvapivě prokreslené a dostatečně uvěřitelné. Nečekejte žádné superhrdiny, zkrátka jen obyčejné vojáky, kteří se umí bát i radovat z malých vítězství, a i v bojových skafandrech zůstávají především lidskými bytostmi. Hlavnímu hrdinovi sekunduje slušné množství vedlejších postav (přičemž s některými jste se měli možnost setkat už ve Smlouvě na život), ale naštěstí není žádný problém se v nich orientovat.
Druhým „tahounem“ je líčení pozemních i vesmírných bojů, včetně popisu bojové techniky, technologií a bojových operací. V tomto díle série se autor nepouští oproti předchůdci do žádných větších popisů obsahujících spoustu fyziky a mechaniky, Evakuace je v tomto ohledu spíše akčnějšího ražení bez zbytečného zdržování. Bojovým scénám nechybí dynamika ani potřebné napětí. Kloos se nebojí detailních popisů, ale dokáže podat text tak, aby zbyl i prostor pro čtenářovu vlastní fantazii.
Evakuace je vyprávění o tom, kterak se lidé vydali bojovat s mimozemšťany a vzali to „trochu oklikou“. Pokud čekáte klasickou military sci-fi, budete mírně zklamáni, ale není všem dnům konec; vždyť se jedná teprve o druhý díl ze zatím pěti vydaných v originále. A pokud stále ještě pochybujete o kvalitách této knihy, máme pro vás jeden pádný argument na závěr – Evakuace byla v roce 2015 nominována na cenu Hugo pro nejlepší román. Stále ještě váháte?
Marko Kloos: Evakuace (První linie 2)
Vydal: Fantom Print, 2017
Překlad: Jakub Mařík
Obálka: Chris McGrath
Počet stran: 272
Cena: 299 Kč
Nemám rád civilní vložky ukazující vojáka jako obyčejného člověka. To smrdí až na hony vatou…:-)
Ale jinak – dobrá recenze a jako vždy díky za ni!
Neni to vata, jenom svýho druhu klasickej “opušťák”. To na vojně bejvalo. V knize je to sice prezentovaný jako dovolená, ale okolnosti to posouvají do výše uvedené kategorie. Člověk se alespoň seznámí se situací v týlu…
Já vám nevím, ale při střetu s tletím mimozemským potvorstvem by snáď bylo lepší použít tlety atomovky, než pobíhat někde s flintičkou!
to Střelec: “Za pár dní stopnu si vlak, přijedu na opušťák…” 🙂 Jo, bejvávalo…
to Podchaljuzin: “Atomová bomba byla nastavená tak, aby po její explozi nezůstal žádný spad.” To už taky kterýsi “expert” použil.
to KarelC: A nemyslel ten vědátor neutronovou bombu? Ta je, co vím od staříčka Jemlichaje, který v čínských válkách za cara bojoval, prý mnohem čistší!
Dovolenou a vztah nevidím jako vatu, a líp se s hrdinou sžívalo. Navíc vzhledem k tomu, jak knížka končí je ten výlet na Zemi za matkou funkční záležitost. Ovšem zase jsou tam i jiné nebojové pasáže a když se to nasčítá… může to někoho i nudit.
Jakožto samozvaný expert přes SF výzbroj si stavitelnou prakticky bezespadovou atomovku představit dokážu, ale musela by být fúzní. 🙂
To Podchaljuzin: Jemlichaj se vyzná, taková ugriluje Číňana i když sedí v tanku. Ale trochu spadu přece jen má.
to Podchaljuzin: Už jsem to moudro našel: To byl druhý sešit série Perry Rhodan co tady u nás vyšel. Vysloveně píšou atomovou! 🙂
to dva mraky: Vztah??! A k čemu je potom nevěstinec? Ti moderní autoři vůbec nemají představivost co se vojenské duše týče. Viz knihy: Švejk, Jak jsem vyhrál Válku a Hlava XX. 🙂
To KarelC, no jo, kam to ten svět spěje 😀 Už ani to vojáci nejsou, co bývali. Fakt je že do dílek á la Mariňáci či z klasiky Dvacet tisíc zlodějů to má hooodně daleko.
Jediné, co autora aspoň trošinku omlouvá je, že hlavní hrdina je “guma” a autor býval taky, tak asi vychází z toho, jak to bylo kolem něho a to bylo ve spořádaném mírovém Německu.
Atomová je širším slova smyslu jakákoli – štěpná, termonukleární(fúzní), termonukleární se sníženým zamořením, nebo naopak se zvýšeným zamořením, termonukleární – neutronová
to dva mraky: “Nikdo do hodnosti brigádního generála, nemá právo tvrdit, že to chytil ze záchodového prkýnka!” To je pro změnu Bernières.
A kniha Nic pro hrdiny od Lundwalla… tu bych tady musel opsat celou…:-)
to atomová: Vida! Lidská touha vymazat se vzájemně ze světa, je skutečně neskutečná! A Kim má co? Ať vím jak hluboko mám ten kryt kopat…
to KarelC: Kim sem zatím nedostřelí. Ale z britského nebo francouzského chalifátu je to sem coby šiškou dohodil.
Kim bude mít nejspíš termonukleární, základní uspořádání a s plutoniem je na štíru. Kdyby chtěl udeřit na ČR, musel by ji poslat poštou.
Podchaljuzin má pravdu, hrozby jsou jinde. A bruselští zaprodanci nám zkrátili zásobníky.
dva mraky: …poštou… to není špatnej nápad. To abych si pořídil schránku s dozimetrem!
to Podchaljuzin: Voni šiškou a my klackem, nic lepšího se tady nenajde…
Co říkáte, pánové, na předvánoční knižní nášup?
No kolikrát si říkám, kdyby aspoň tím klackem. Musím říct, že v poutácích ani recenzích jsem neviděl nic, po čem bych prahnul. Až si říkám, že můžu začít řešit nějaká ta přání z hluboké minulosti.
Pár kousků už mám, jsou to pekelné peníze. Zrovna dneska 1245, něco přes tisíc na cestě, dost minulej tejden…Ale asi to bude stát zato. Nejsou všechny pro mě, ale doufám, že mi je pak půjčej. Vono to tak v naší rodině chodí.
No jo, vnoučci nebudou mít na mlíčko, já vím, i když tak zoufale vztahují ručičky, jak je maminka naučila. Ale já si to zasloužím. Byl jsem celý rok hodný. Tedy na sebe, pochopitelně.
TO Racek: Ahoj, co ti přicestuje?
to dva mraky: Já to právě v těch scifárnách vidím podobně. Zatím jsem utrácel spíš za historicky zaměřenou literaturu a nějaké umělecké publikace.
Komiks nepočítám. Ten do vánoc nikdy nevydrží… 🙂
to Racek: Myslím, že tě brzo doženu, jen na cestě nebudou knihy, ale nějaké plastikové stavebnice Warhammeru 40K…
No, je to z kosmonautiky, Vesmírné osudy. Jinak dost často využívám PPL s objednávkou odsud, tedy pokud jsem si jistý. Vono taky v místním Luxoru se objevil mladý nadějný talentovaný architekt (prý nějaký příbuzný majitelů) který to zcela přestavil, takže žánr je zcela nesmyslně rozmístěn, stojany až k zemi (po podlaze tedy nelezu) a půl prostoru zabírají pulty bez ladu a skladu rozmístěnými novinkami. Potkávám plno nadávajících lidí a ubozí prodavači jen zvedají ruce. No a teď tu mám asi 5 kousků, co objednám aby toho bylo víc.
Karle, historie je též můj oblíbený žánr. Též války, technika, kosmo a tááák…
to Racek: Jakmile někdo začne překopávat funkční a zaběhnutý systém, tak je to vždycky jenom k horšímu… Tady to známe všichni…
To Racek: a když tuhle věc udělají v supermarketu tak je to na menší genocidu :-D. Nakonec jsem se rozhodl pro vzdělávání a pořídil na černý pátek Balkán ve dvacátém století. Vesmírné osudy vypadají fajn.
Jo Karle, znám to příliš dobře a příliš často z vlastní dlouholeté praxe. Ovšem nejlepší jsou ti, co ihned po nástupu považují za nutné udělat nový informační systém, s tím že znají skvělou firmu. Je to sice trochu dražší (to trchu je třeba pětkrát, což jsem zažil po svém odchodu do penze) ale … atd. Uplatňuje se to zejména ve státmí správě, ale ani větší firmy nejsou imunní.
dva mraky, mezitím jsem vlezl do ráje důchodců Kauflandu ve Slaném. No tedy, možná stejný pako. Tentokrát rozptýlil stejný sortiment na pět míst na místa pokud možno co nejvíce od sebe vzdálené. Jo a ty Vesmírné osudy, tak ty ještě nemám. Rychlá dodávka přes PPL má mírné zpoždění, 14 dní. Zatím. No, holt vánoce. Ještě že jsem poslední objednávku knížek neposlal. No, po novém roce bude taky čas, že.
to Racek: A oddělení informatiky přesvědčivě tvrdí, že oni o nově zavedeném softwaru vůbec nevěděli, nejsou zaškolení, nemají přístupová hesla atd… Originální manuál má pět set stran a ten český jenom patnáct… jo to bychom mohli probírat ještě pozítří… 🙂
Asi nejdýl jsem čekal na jednu figurku z bílého kovu. Objednal jsem ji v lednu a dorazila v srpnu. Ale dorazila!!! To co nikdy nedorazilo nepočítám.
Už ji mám … v sobotu ráno v 6.11 mi volali, což jsem zaspal. Nicméně, vyzvedl jsem si ji ve sběrně až včera.
Mimochodem, teď si dám pauzu od scifi. Novej Vondruška s husity. Píše moc čtivě a hezky, můj spolukrajan vážený. Holt historik který má talent na beletrii, dobrá kombinace a velice řídká. Kniha má zase přes 2 kila.