A ještě nám tu zbývá jeden recenzní dárek k narozeninám Fantasy Planet v podobě recenze na aktuálně poslední díl série agenta JFK s pořadovým číslem čtyřicet! Tak hurá do toho.
John Francis Kovář je zavilý jako buldok. Nehodlá přestat v pátrání po původu smrtícíc drogy dokud nevyzkouší i tu nejposlednější možnost. Pátrání pokračuje i přesto, že stopy velmi rychle chladnou. A nakonec se JFK se svými přáteli vydá z Ameriky až na starý kontinent – a že tam na cestovatele nečeká žádná procházka růžovým sadem asi není třeba zmiňovat.
Série Agent JFK zažívá malé jubileum – „kulatý“ díl s pořadovým číslem 40 a názvem Konec projektu Gotteskämpfer má na svědomí Petr Totek. A na svá bedra si naložil nelehký úkol: navázat na minisérii rozjetou Miroslavem Žambochem, jedním z duchovních otců celé série a zároveň jedním z českých top tvůrců fantasy, a kvalitně popostrčenou Liborem Machalou.
Trocha omáčky na úvod
Pokud jste fanoušky série s JFK, tedy Johnem Francisem Kovářem v hlavní roli, klidně přeskočte k dalšímu nadpisu. Pro vás ostatní tu máme trochu té obecné omáčky, ať víte, do čeho jdete.
Agent JFK se honosí podtitulem První ryze česká sci-fi / fantasy série. To je částečně dáno i osobami dvou duchovních otců celého projektu: Jiří Walker Procházka bývá škatulkován spíše jako scifista inklinující k fantasy, u Miroslava Žambocha je to spíše naopak. Každopádně, když se tihle dva sešli, vymysleli otevřené universum, do kterého může dle nastavených pravidel přispět (s trochou nadsázky) každý s charismatickým hlavním hrdinou, Johnem Francisem Kovářem.
JFK je cestovatelem, ale nikoli tím s kopou kufrů, ale cestovatelem alternativními světy. Zároveň je také pracovníkem agentury Kováři rovnováhy, která má za úkol udělat v paralelních světech „pořádek“ a praštit přes prsty darebáky, kteří by snad chtěli páchat nepřístojnosti neslučitelné s vývojem daného paralelního vesmíru.
Výsledkem jsou kvalitně zpracované (duchovní otcové si kvalitu i reálie hlídají!) brakovky, tu akčněji, tu zase detektivněji laděné. Starší ročníky zavzpomínají na Rodokaps, ty trochu mladší třeba na Marka Stonea. Zkrátka zábava na prvním místě a vždy uzavřený příběh zasazený do kontextu dlouhodobějšího dění. A kromě toho velká variabilita, protože paralelní vesmíry mohou vypadat zcela dle libosti autora.
Hrubou představu máme, takže konec mudrování a hurá na jubilejní čtyřicítku!
Štvanice pokračuje
V posledním dílu jsme opustili JFK a jeho přátele při štvanici na původce látky Mutabor DX, preparátu dělajícího z lidí zabijácké mašiny necítící bolest a s obrovskou silou. Jenže stopa na americké půdě se dost rychle ztratila, a nakonec vyhasla i poslední jiskřička naděje. Nezbylo tedy než se chytit pověstného stébla a vsadit na intuici, na kterou ovšem Phil Marlowe, jeden ze společníků JFK, vsází často (a úspěšně). A tak se celá parta přesouvá do Evropy – a netrvá dlouho a opět jsou tajemnému Mutaboru DX na stopě.
Z pohledu série je v Konci projektu Gotteskämpfer vše v pořádku. Kniha je nabitá dobrodružstvím, akčními scénami i detektivním pátráním, chvílemi je JFK a jeho parta na koni, chvílemi zase úplně v háji… Prostě přesně to, o čem celá série Agent JFK má být. Dočkáme se i pár dílků do dlouhodobější dějové linie v podobě komunikace s profesorem přinášející zneklidňující zmínky. Tady jsou trochu cítit oni temní bohové…
Ani po technické stránce rozhodně není knize co vytknout, úroveň textu je účelu naprosto vyhovující. Žádná lyrická epika, žádná přílišná strohost, ale přesně onen čtivý styl dokonale padnoucí k lehce nadsazeným dobrodružstvím. Totkův příspěvek do série nijak nevyčnívá a bez problému drží laťku nastavenou díly předchozími. Ale na druhou stranu má už autor za sebou jednu knihu série, takže měl dobrou představu do čeho se vrhá – a nadšení i láska k tématu jsou v textu chvílemi zcela zřejmé.
Čtyřicítka s mírnými výhradami
Z pohledu čtyřicátého dílu však může mít čtenář několikrát pocit, že JFK coby hlavní postava je dost pasivní a jen se veze na vlně událostí bez toho, aniž by o věcech příliš přemýšlel. „Někdo“ mu strká stopy a nápovědy až pod nos a on po nich bez většího rozmyslu v zápalu lovu skočí. Přitom v předchozím průběhu minisérie byl JFK naopak hybatelem událostí, takže mírné zklamání je na místě.
Druhá věc je ta, že v Evropě naráží vyšetřovatelé na nacisty, a to včetně několika reálných postav z tohoto temného období naší historie. Jak bylo řečeno – v alternativních světech, mnohdy podobných našemu, je možné úplně všechno, ale tohle je přece jen „až moc klišé“. Těžko říct, kam bude dál série směrovat; na druhou stranu je představa, že JFK a jeho boys nakopou nacistům zadnice vlastně fajn a slibuje slušnou porci zábavy.
Asi není nutné dodávat, že i přes temněji laděné momenty o většinu hrdinů nebudete mít strach, což ovšem autorovi těžko vyčítat, protože samozvané detektivy rozhodně nešetří. A když už je řeč o tom temném ladění – to lze hodnotit jen a jen kladně. Pochmurná atmosféra ve scénách z Evropy funguje na výbornou.
Konec projektu Gotteskämpfer je zkrátka „jen“ dalším, byť v pořadí čtyřicátým, dílem do skládačky osudů cestovatele alternativními světy známého pod přezdívkou JFK. Ale přece jen čtenáře potěší, protože se zdá, že na místě přešlapující série konečně našla další směr a vymotala se z bludného kruhu! A tohle zjištění je pro fanoušky k nezaplacení.
Vydal: Triton, 2019
Obálka: Petr Vyoral
Počet stran: 176 stran
Cena: 199 Kč
