Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí: Příběhy tisíce a jedné noci

Pohádka pro dospělé

Ve Španělsku žil ve 12. století velký filozof Ibn Rušd, jenž dlouhou dobu vedl spor s Al-Ghazálím v otázce náboženství. S postupnou změnou náboženského klimatu však bylo tomuto muži zakázáno šířit „rouhačské“ myšlenky mezi lidem. Ibn Rušd – filozof, který nemohl hlásat svou filozofii – byl tedy vyhnán do jedné malé vesničky. Možná osud nebo náhoda tomu chtěly a do života mu nečekaně přivály ženu jménem Dunjá. Ibn Rušd, vzdělanec, ale v některých oblastech poněkud natvrdlý, se nedovtípil, že je Dunjá nadpřirozenou bytostí – princeznou džinů, která se rozhodla udělat si menší výlet do světa lidí, jenž jí tak dlouho fascinoval. A přesně tak, jak tomu v pohádkách bývá, zamilovala se princezna do myslitele a přivedla na svět kupu dětí, jejichž poznávacím znakem jsou chybějící ušní lalůčky. Dvojice ovšem nežila šťastně až do smrti. Ibn Rušd zemřel a Dunjá se vrátila zpět do světa džinů. Netušila však, že své potomky znovu spatří až o osm století později, kdy se bude rozhodovat o osudu lidstva.

Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí v sobě nese řadu prvků, které jsou pro Rushdieho charakteristické – kombinace reálného a mystického, či propojení západního a východního světa. Porovnání románu s další Rushdieho tvorbou ovšem přenechám jedincům, kteří mají s tímto autorem více zkušeností než moje maličkost. Román v sobě v každém případě nezapře spisovatelův zájem o historii, který se projevuje nejen na samotném začátku příběhu odehrávajícím se ve středověkém Španělsku, ale i ve jmenování některých ze známých filozofů (Descartes, Spinoza, Leibniz, Newton) a jejich nejznámějších myšlenek. Rushdie v tomto bodě předpokládá, že čtenář má alespoň elementární povědomí v oblasti tohoto oboru, a proto se neobtěžuje podrobným rozebíráním filozofických teorií, které se nějakým způsob dotýkají problematiky náboženství nebo boha. S tím souvisí i určité kolísání náročnosti textu, a čtenář tudíž musí některým pasážím věnovat o něco větší míru pozornosti.

Tak trochu jiný román

Rushdieho román není tradičně rozdělen do kapitol, ale do jakýchsi deseti tematických kusů, jejichž názvy jasně sdělují, o čem bude na následujících stránkách řeč. Takové rozhodnutí s sebou bohužel přináší problém v otázce poutavosti jednotlivých částí, kdy některé z nich jsou prostě zajímavější než ty ostatní. Právě pasáže věnující se otázce džinů jsou těmi, na které se čtenář těší, neboť v nich Rushdie popisuje život a svět těchto mystických a zajímavých bytostí.

Poněkud problematická je i otázka postav, přestože se jich v románu objevuje několik, těžko říci, zda lze některou z nich označit za tu skutečně hlavní, snad jen s výjimkou džinky Dunjá. Každému anti/hrdinovi dává Rushdie jistý prostor, který ale nikdy není dostatečně velký na to, aby si k němu čtenář vytvořit nějaký vztah. Celá kniha proto spíše připomíná jakýsi kaleidoskop, v němž se postupně sbíhají jednotlivé linie do jednoho bodu, aby mohly vyvrcholit ve velkém finále. Jejich protnutí bohužel nedosahuje kýženého efektu, při němž by čtenáři spadla čelist.

Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí jsou poněkud nevyváženým dílem, jelikož na jedné straně v nich autor přichází se zajímavým světem džinů, řadou pop-kulturních narážek a úvahami o otázce náboženství, avšak na straně druhé postrádá postavy, k nimž by člověk přilnul. Samotný příběh navíc na několika místech ztrácí na své poutavosti a nemá onen potřebný tah na bránu, který by čtenáře pohltil a nutil jej otáčet stránku za stránkou jen proto, aby se dozvěděl, jak souboj mezi dobrem a zlem skončí.

Rushdieho román nesedne každému, ale přesto se v rámci toho, co všechno dnes vychází, jedná o nadprůměr, a to včetně výše zmíněných nedostatků.

Salman Rushdie: Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí
Překlad: Barbora Punge Puchalská
Přebal: Michal Cihlář
Vydal: Paseka, 2016
Počet stran: 332
Cena: 349 Kč