Nakladatelství Jota už třetím rokem uspokojuje základní potřeby českých whoviánů, kteří nevládnou anglickým jazykem. Po trojici románů, z nichž první vyšel v roce 2014, a po loňském výboru povídek na jejich neutuchající apetit reaguje dalším chodem – tentokrát křupavými brouky, chlupatými pavouky, nacucanými komáry a jinými hmyzími příšernostmi.

Mike Tucker, šéfkuchař téhle dobroty, má k seriálu opravdu blízko. Nejenže se podílel na jeho natáčení jakožto odborník přes vizuální efekty, ale etabloval se i coby spisovatel, z jehož pera vzešla celá řádka doctorovských příběhů. Román Roj hrůzy je však prvním Tuckerovým textem, který se dočkal českého překladu.

„Pokud tomuhle věříte, tak nepotřebuju sonický šroubovák, abych poznal, že jste idiot.“ (s. 191)

Zatímco filmové/seriálové adaptace původně papírových světů svým předlohám statečně sekundují, opačně to drhne mnohem víc. Ať chceme, nebo ne, jazyk je specifické médium a kouzla, která oslní diváky, čtenářům stačit nemusejí. Plochý příběh nebo drhnoucí zpracování jsou tu (možná paradoxně) mnohem očividnější, a tak se autor musí hodně snažit, aby se zavděčil. A Mike Tucker se opravdu snaží – zvlášť v rovině příběhu.

Co že to mají fanouškové Doctora Who rádi? Cestování časem do minulosti! Teleportování na jiné planety! Mimozemské invaze! Znetvořené zloduchy! Zotročené civilisty! Společnice ve smrtelném nebezpečí! A taky TARDIS, sonický šroubovák a starý dobrý anglický venkov! Ano. Tucker do Roje hrůzy strčil všecko a uplácal příběh à la Pejsek a kočička vařili dort. A ono to kupodivu funguje. Zápletka nepostrádá logiku, i s tím velehmyzem trousícím se po okolí, byť obří pavouci jsou už trochu klišé. Jenže přes tuhle záplavu různorodých motivů Tucker postavil až příliš přímý most a člověk po něm přeběhne, aniž by ho příběh donutil trochu se v něm namočit. Vše tu plyne až moc hladce, bez neočekávaných dějových zvratů, které by čtenáře přiměly k nějaké emoci. A tenhle dojem nespraví ani těch pár popkulturních odkazů, Doktorovy (někdy vcelku povedené) vtípky nebo whoviány tolik ceněné narážky na kanonické seriálové epizody.

„Šíleného vědce bys mi zbaštil?“ (s. 133)

Jistě, nebezpečí lidi sbližuje, ale jak moc je dokáže sblížit s Doktorem?

Zatímco nedůvěra k armádě a ke zbraním Dvanáctku vystihuje, jeho odtažitost, tolik typická pro capaldiovského Doktora, tu vzala za své. Pán času každému hned tyká a stejně tak každý tyká jemu, takže v dialozích trochu ztrácí osobnost. Jenže to, co by se dalo svést na český překlad, navíc podtrhuje Doktorova empatie. Roj hrůzy se v chronologii seriálu řadí na začátek osmé série – a lítost nebo účast k ranému období Doktorovy dvanácté inkarnace zrovna nesedí. Byť se autor snaží a s některými gesty nebo hláškami si fanoušek Dvanáctku lehce ztotožní, je škoda, že Mike Tucker tenhle specifický potenciál nevyužil. Zvlášť když je nasnadě, že jeho příběh (stejně jako jakákoliv kniha, jež navazuje na již existující univerzum) cílí právě na milovníky seriálu, kteří nejsou co do znalosti postav úplně nevinní. Nikoho dalšího totiž Roj hrůzy nepřitáhne, neboť autor se čtenářovou znalostí kontextu počítá, a tak širší souvislosti spojené s podivným mužem cestujícím skrze prostor a čas v modré policejní budce vůbec nenabídne.

Počítáte-li se mezi whoviány, Tuckerův román vám může pomoct překlenout období sucha, jímž budeme ještě nějakou chvíli trpět. Pokud jste ale zároveň milovníky dobrých knížek, sáhněte raději po jiné. Roj hrůzy váš literární jemnocit rozhodně neurazí, jenže pachuť, kterou by zanechal být horší, by vás aspoň přiměla na knihu vzpomínat. Tenhle hmyzí salát však žádnou chuť nemá. Slupnete ho (klidně i na posezení), a pak už nic.

Mike Tucker – Doctor Who: Roj hrůzy
Překlad: Tomáš Oakland
Vydala: Jota, 2016
Počet stran: 232
Cena: 278 Kč (u nakladatele: 222 Kč)