I blízká budoucnost bude rejdištěm kriminálních živlů. A nevysvětlitelných jevů. A také zkrachovalých detektivů toužících po svých pěti minutách slávy, a hlavně s nimi spojenou tučnou finanční náplastí. Ostatně, až se Billy Cowen probere k životu z deliria, určitě vám minimálně tu poslední část o detektivech rád sám potvrdí.
Michal Březina je na literárním poli zvláštní postavou. Ačkoliv je již „známou firmou“ působící na scéně pěknou řádku let, nikdy nepsal vyloženě mainstreamové kusy s ambicemi zalíbit se čtenářům. Má svůj styl a svoji vizi jak a co psát, a těch se drží. A také není příliš žánrově vyhraněný, i když láska ke sci-fi z většiny jeho děl cítit je.
Pozpátku ze dna na vrchol
Tentokrát si Březina odskočil v knize Do smrti daleko k noirové detektivce, byť říznuté sci-fi. Hlavní hrdina je veteránem vesmírné války, který jako poděkování za své služby vlasti dostal detektivní licenci, což neopomene zmínit při každé příležitosti (slovo vhodné je vynecháno záměrně). Dočkáte se létajících aut a několika dalších sci-fi propriet, ale troufnu si autora podezřívat, že tenhle futuristický převlek, ze kterého vyčuhuje ryzí detektivka na sto honů, zvolil čistě účelově, aby byla kniha ještě ulítlejší a prošly v ní některé nápady s klasickým noirem neslučitelné.
Děj knihy se odehrává v anglickém Doveru v blízké budoucnosti, což prozradí už obálka knihy. Co se ovšem z obálky nedozvíte je, že kniha obsahuje pětici na sebe úzce navazujících povídek. A tady už končí klasika a nastupuje faktor Březina, protože spousta věcí jede mimo zajeté koleje.
Předně, pětice povídek je řazena chronologicky, ale v opačném pořadí – od nejnovějších událostí až po ty nejstarší. Díky tomu v první povídce zažijete nečekané překvapení! Sympatické, zábavné a promyšlené je i propojení povídek, kdy se s předstihem dozvídá čtenář narážky na věci, které se odehrály v minulosti, a až následně se ony zmíněné věci opravdu odehrají. Takže cesta Billyho Cowena opravdu vede pozpátku ze dna na vrchol.
Takhle to dělá Březina!
Rukopis Michala Březiny se nezapře ani v dalších prvcích. Každá z pětice povídek má trochu jiné ladění – od klasické dedukční detektivky přes případ se stopami tajemna, akční honičku či snahu polapit mimozemšťany. Autor si opravdu vyhrál, díky čemuž čtenář vůbec předem netuší, co ho čeká a jaká bude další povídka.
Dalším typickým prvkem je specifický autorův humor. Je černý jako brutálně silné kafe (říznuté asfaltem), mnohdy správně anglicky suchý a místy ho nelze nazvat jinak než neurvale buranským či prostým. Tím ovšem rozhodně nechceme říct, že vtipy jsou hloupé nebo s prominutím blbé, a když na to přijde, najdete v knize i fórky intelektuálního ražení. Styl humoru nesedne každému, ale Březina se nebojí rýt a popichovat bez ohledu na cokoliv. Do smrti daleko je kniha zábavná, svérázná a úsměvná, a hlášky jsou u drsných detektivek již nedílnou, očekávanou a čtenáři vyhledávanou součástí.
Typické jsou pro Březinovy knihy i netypické postavy. Billy rozhodně není i přes držení detektivní licence nejostřejší tužkou v penále, což podporuje i dávkou lenosti a přirozeným flákačstvím. Není proto divu, že skončí nedobře, žije na dluh, ale naštěstí pro něj vždy najde cestu jak si dát další cigaretu nebo hořký stavenger (= alkohol). V jeho snažení mu zdatně sekunduje Ben Hurwitz, majitel malého koloniálu, se kterým Billy vede rozhovory, u kterých se budete potutelně usmívat. Na všechno mají řešení, všechno vědí – a nakonec je realita pořádně nakope do zadnice.
Z celé knihy jasně poznáte, že Březina je zkušený autor. Povídky jsou řemeslně zvládnuté, jejich stavba je velmi dobrá, problém není ani tempo či pointy. Je zřejmé, že autor zná a respektuje pravidla noirové detektivky, ale opět si je mnohdy svévolně umí přiohnout či dát jim parodický nádech. V tomhle je Březina tak trochu rebel – ale pravidla jsou od toho, aby se porušovala, ne?
A ještě bychom měli upozornit na fakt, že přesto, že se jedná o noirovky, není primárním hnacím motorem povídek akce, ale spíše ono zmíněné konverzační jádro. Příběhy nemají závratně vysoké tempo, spíše příjemně plynou v uvolněné ležérnosti, což ale k postavě a chování Billyho coby hlavního hrdiny dokonale pasuje. Akční scény jsou pak jen kořením dotvářejícím chuť.
A co grafika?
Nedílnou součástí knihy je i jej grafická stránka. Tu zmiňujeme především proto, že Michal Březina je známý grafik a u vydavatelství Golden Dog má na svědomí většinu obálek vydávaných knih. A ani u Do smrti daleko tomu není jinak. Koho jiného si vybrat jako tvář na obálku než sebe sama? Ano, tvář, kterou vidíte, je Michal Březina osobně! A podobně je tomu před každou povídkou, kde jeho výraz odpovídá ladění dané povídky.
Zábavná je i pětistránka na závěr, na které je vyobrazena většina postav z knihy. Některé jsou muži na obálce velmi podobné, až člověka napadne, jestli grafik téhle knížky nebyl tak trochu narcis.
Každopádně: Michal Březina dostal možnost udělat si knihu víceméně dle sebe, a náležitě se na ní vyřádil a propojil textovou a grafickou stránku. Do smrti daleko je podařená kniha; jde jen o to, jestli čtenář zvládne pomalejší tempo a je naladěn na podobnou vlnu humoru jako autor.
Michal Březina: Do smrti daleko
Vydal: Golden Dog, 2021
Obálka: Michal Březina
Počet stran: 192
Cena: 229 Kč
