Americká spisovatelka Victoria Schwabová není ve fantasy žánru žádným nováčkem. V České republice jí vyšlo hned několik knih, například trilogie Tvář magie, prozatímní duologie Archiv, z plánované trilogie jménem Darebáci u nás vyšel první díl s názvem Neobyčejní, který se honosí nálepkou autorčiny první dospělácké fantasy a zatím sklízí pozitivní ohlasy. A nyní tady máme Divokou píseň – young adult urban fantasy.
Kate Harkerová je velmi problematický puberťák. Za pět let vystřídala šest škol, do kterých ji poslal otec, jen aby ji nemusel mít u sebe. Nemá žádné kamarády a její chování by se při nejlepším dalo popsat jako sebedestruktivní. To jediné, po čem ale Kate touží je vrátit se domů, do Verity. Proto vezme otěže osudu do vlastních rukou a rozhodne se jednoho krásného večera podpálit školní kapli, aby ji neustále odpouštějící jeptišky už konečně vykoply. Její tatík nemá sice hluboko do kapes a má velký vliv, ale některé věci jsou už holt přes čáru, a tak mu nezbývá než malou pyromanku vzít nazpátek domů.
Kate začne chodit do tamní školy, kde její samotná pověst stačí na to, aby se jí spolužáci stranili a holky ji pomlouvaly za zády. Na to by ale stačil i pouze fakt, že je dcerou Calluma Harkera, samozvaného vládce Severní části města Verity, kterého poslouchají i příšery. Jenže co se Kate vrátila, začala si všímat, že ne všechny příšery chtějí pod Harkerem zůstat a možná plánují vzpouru…
Oh, sinnerman, where you gonna run to?
Svět Schwabové je zajímavý v tom, že nechává čtenáře některé věci domyslet si nebo nad nimi alespoň spekulovat. Divoká píseň by se dala zařadit mezi young adult urban fantasy, protože se odehrává ve městě a hlavním postavám je kolem osmnácti let. Nikdo z nich se jako puberťák ale nechová. A proč? Protože existuje tzv. Fenomén, po kterém se příšery začaly rodit. Osobně jsem to pochopila tak, že jednoho krásného dne bylo na světě už tolik násilí, že něco prasklo a z každého násilného činu člověka se zrodila příšera. Proto jich je ve Verity tolik, ale ne všechny jsou stejné a ne všechny se zrodily stejným způsobem. Ze začátku je možná trochu těžší se ve světě orientovat, protože čtenář chce vědět proč udělala Kate tohle? nebo a co by se stalo, kdyby…?. Autorka ale veškeré informace podává průběžně, takže nějaké přehnané přehlcení hned na začátku nehrozí, a ke konci knihy všechny kousky pěkně zapadnou do sebe.
Puberťačka s výcvikem a lidské monstrum
Kromě Kate Harkerové je další hlavní postavou August Flynn, adoptovaný syn Henryho Flynna – samozvaného vůdce Jižní části Verity. Není člověkem, i když tak vypadá, ale touží jím být. Nemá rád násilí, nesnáší krmení a neustálý hlad, který jej provází. Chodí na stejnou školu jako Kate, ale pouze z důvodu, aby na ni dohlédl a byl jí na blízku, kdyby bylo třeba zasáhnout a mít nějakou páku na Calluma Harkera. Mezi Severem a Jihem totiž panuje velmi křehké příměří. August se s Kate nečekaně spřátelí a zároveň se snaží před ní utajit, co je ve skutečnosti zač.
Na druhou stranu Kate, ačkoli je člověk, se snaží být co nejvíce podobná svému otci, který je absolutní bezpáteřní zmetek, jen aby od něj docílila jakéhosi uznání. Dokáže se postarat sama o sebe, umí bojovat i střílet a navenek se snaží působit nelítostně, ale opak je pravdou.
Když násilí plodí násilí
„Zrůdy a zrůdičky velký i malý,
vás by si, dětičky, k večeři daly.
Korsaji zubatí s ostrými drápy
vyschlí a kostnatí budou tě trápit.
Malchaji, malchaji, hrozný to zjev,
smrtícím úsměvem sajou ti krev.
Sunaji s očima jak z černé tuši,
písničku zahrají, vezmou ti duší.
Zrůdy a zrůdičky velký i malý,
vás by si, dětičky, k večeři daly.“ (str. 45)
Problémem většiny young adult fantasy knih je ten, že když slibují napětí a akci, autoři se to často snaží vyvážit romantickou linkou, která se nakonec stane tou hlavní a teror s akcí musí ustoupit do pozadí. Byla jsem proto autorce nesmírně vděčná, že to jediné, co se mezi Augustem a Kate vyvinulo, bylo pouhé přátelství bez jakéhokoliv náznaku romance. Ani kdybych mhouřila oči o sto šest, tak nikde nic nenajdu.
Možná proto patří Divoká píseň i po třech letech od vydání stále mezi nejoblíbenější young adult fantasy knihy, ale určitě je to i kvůli nepředvídatelnosti příběhu a minimu klišoidních scén. Vzhledem k tomu, že má kniha něco málo přes tři sta stran, příběh ubíhá plynule a nemá žádná hluchá místa – pomáhá tomu i rozdělení kapitol, kdy čtenář střídá kapitoly vyprávěné v er formě o Kate a pak o Augustovi. Svižnější tempo je v tomhle případě jvelké plus.
Victoria Schwabová: Divoká píseň
Vydalo: CooBoo, 2017
Přeložila: Magdaléna Stárková
Počet stran: 336
Cena: 299 Kč
