Občas máte blbej den. Občas dokonce hodně blbej. Ale až když vás podrazí dva nejlepší kámoši, zmlátí věčně naštvaná důchodkyně vozejkem na kolečkách, brodíte se po kolena v krvi lidí a šlemu démonů a mezitím se snažíte, aby se nevyplnilo prastarý proroctví zvěstující konec světa, to už je skoro na redefinici pojmu blbej den.
Kde se to, sakra, zvrtlo?
A přitom všechno začalo téměř nevinně – rutinní záchranou misí unesené dcery jednoho z českých politiků na území Holandska. Samozřejmě na to najali nás; ne, že bysme byli nejlepší, ale byli jsme jediný. Co vám mám povídat. Holku sme nenašli a v rychlým sledu se na mě vrhl démon-ninja, někdo po mně střílel a kosmickou rychlostí nás deportovali ze země. A to byla jen slabá předzvěst toho, co teprve přijde.
Pardon, úplně sem se zapomněl představit. Jsem profesor Tomáš Kosek, možná si na mě s kamarády (tedy bývalými, tohle jim neodpustím!) budete pamatovat z knížky Franty Kotlety Příliš dlouhá swingersparty (dále jen Swingersparty). Možná si budete pamatovat i to, že jsme založili něco jako detektivní agenturu, jen se specializací na paranormální jevy. No a jednoho dne nám větší množství těchhle paranormálních jevů v podobě démonů ovládajících lidská těla napochodovalo před dveře, a neřvali „Mozkýý!“ jak byste si mohli myslet, nýbrž jméno nějakýho starýho čínskýho démona.
No a v nouzi hledáte společníky na nejnemožnějších místech. A tak sem skončil ve společnosti litevský tajný agentky a vietnamskýho pošuka, kterej je snad šaman nebo něco takovýho. A co víc, ukryli sme se ve známý pražský tržnici Sapa. To byste se divili, co se tady dá všechno koupit!
(úryvek je vypůjčen z nevydaného rukopisu knihy profesora Koska „Magie, která (vy)hladí“, str. 75)
Nedělní chvilka brutality
No dobrá, milí čtenáři, teď už trochu vážněji. Ve Velkých problémech v Malém Vietnamu (dále jen Problémy) můžeme od profláklého bruntálského řezníka asi těžko čekat cokoliv jiného než béčkovou akčňárnu, která se za svoji kategorizaci vůbec nestydí. Kotleta opět dodal vše, co tento žánr definuje, měrou více než vrchovatou. Bude se bojovat holýma rukama i nohama, sečnými, bodnými i palnými zbraněmi všech myslitelných ráží, a ke slovu přijdou i výbušniny, takže žádná překážka nebude dost pevná, aby nemohla být zdemolována. Akce se rozjede od prvních stran a skončí až u nadpisu Obsah.
Novinkou oproti Swingersparty je časté užívání magie. Nejedná se sice o žádná superkouzla, ale přesto občas vypomohou jako řešení tíživé situace. Ale magie – nemagie, na každé druhé straně se vyskytují efektní krvepády a okulahodící bojové scény, a na tom nic nezmění ani David Copperfield.
Další (očekávanou) složkou dodávající knize šmrnc je humor. Autor se rozhodně nedržel zpátky a v ději knihy dehonestoval téměř vše, na co si čtenář vzpomene. Hlavní hrdina trousí hlášky jak na běžícím pásu a k tomu je text prošpikován kopou ne-zas-tak-skrytých narážek na všemožná témata od politiky po showbusiness. Posunem v autorově tvůrčím přístupu je, že už nemusí být sranda za každou cenu, takže některé pasáže mohou působit trochu sušeji.
A do třetice tu máme sexuální scény. Oproti vzývanému Mistrovi se Kotleta sexuálních scén nebojí (proč by také měl, když jsou součástí jeho osobitého rukopisu). Jsou v knize v poměrně hojném počtu; některé zdařilé, některé lehce samoúčelné, ale v konečném zúčtování to není nic, co by čtenáři utkvělo v paměti, spíše jen pouhé koření, které výsledné směsi dodá trochu peprné chuti.
Plynulosti děje pomáhá, že na rozdíl od svého předchůdce již nejsou Problémy povídkové, ale jsou koncipované jako celistvý román.
Na osvěžení po nudném textu ještě vševystihující báseň opět z pera profesora Koska:
Mezi stánky
Na tržnici Sapa
rozsekal jsem chlapa.
Moc dobře sem chápal
Proč se na mě sápal.
Musel jsem být krutý,
byl to démon žlutý.
(in Magie, která (vy)hladí, str. 113)
Démonická zákoutí pražská
Děj knihy je zasazen převážně do Prahy a blízkého okolí. Svoji roli v příběhu sehraje proslulé království stánků Sapa, ale také čínské velvyslanectví, metro i jiné prostředky hromadné dopravy (v tomto případě spíše hromadné popravy). Hlavní hrdina s doprovodem netrpí žádnými rasovými předsudky a semelou vše, co jim přijde před mířidla – Vietnamce, Čechy, Číňany, démony, policisty, vojáky i dotěrné důchodce; nestřílí pouze do dětí a domácích mazlíčků.
Troufalé prohlášení na závěr. Kotleta naplnil vše, co čtenáři očekávali. Humor, akce i erotika – vše na svých místech. Dokonce ani ty postavy nejsou zas tak bídné a ploché, a děj není omezen jen na bezhlavou akci, ale lze v něm nalézt i smysluplný příběh. Troufám si tedy tvrdit, že Velké problémy v Malém Vietnamu jsou Kotletovou první knihou (pominu-li Lovce, kteří byli kategorií sami pro sebe), jež může směle soupeřit s průměrnými díly Kulhánka nebo Kopřivy. Má to daleko do Vládců strachu nebo Asfaltu, ale oproti Bratrstvu krve nebo Perunově krvi je vidět progres v řemesle, v práci s postavami a především v koncepci a stavbě příběhu. Bijte si mě, mučte si mě, neodvolám!
František Kotleta: Velké problémy v Malém Vietnamu
Vydala: Epocha, 2016
Obálka: Luis Royo
Počet stran: 288
Cena: 289 Kč
Je mi líto, ale na mě to působí jako rutinní práce, úplně bez napětí a emocí. Neskutečná nuda a to se mi předchozí povídková sbírka docela líbila.