Cesty do silně sugestivních vizí někoho takového jakým byl H. P. Lovecraft mohou být velice zrádné, přímo až nebezpečné svou návykovostí. Po překročení pomyslného Bodu zvratu se návrat z toulek po nich stává již zhola nemožným. Své by o tom mohl vyprávět, a vlastně také vypráví, ve svých příbězích S. T. Joshi.
Nakladatelství Carcosa se rozhodlo vydat reprezentativní výbor díla tohoto odborníka na Lovecraftovo dílo a subžánr weird fiction obecně obsahující tři povídky a jednu rozsáhlejší novelu, podle níž i tento výbor nese název – Cosi z hloubi. Svojí temně sugestivní ilustrací na obálce z dílny Johna Coultharta rozhodně upoutá pozornost hned na první letmý pohled a vzbudí čtenářův zájem, aby po otevření knihy jeho oči spočinuly na standardně velmi kvalitním a čtivém překladu Milana Žáčka.
Nyní již k jednotlivým příběhům ve výboru obsaženým:
Periodická hrozba – Mladý archeolog Collins zde formou vzpomínkových zápisků líčí objev záhadného a neznámého artefaktu nalezeného svým starším a zkušenějším kolegou a přítelem Jeffersonem Colerem, archeologem, odborníkem na prastaré jazyky a majitelem nejrozsáhlejší knihovny okultních knih obsahujících odkazy na Prastaré v celém Spojením království. Současně s tím, jak oba usilovně pátrají po původu a významu nalezeného artefaktu, začínají se všude po světě množit případy vražedných útoků z moře a jsou spatřováni vyznavači kultů ztrácejících plachost při svých bezbožných rituálech. Jakým způsobem se oběma badatelům podaří odhalit tajemství onoho artefaktu a zamezit Periodické hrozbě se nachází v zápiscích vypravěče.
Incident ve Ferney – Největší filozof své doby Voltaire si užívá poklidu stáří tolerovaného návratu z vyhnanství, které nikdy nebylo panovníkem Ludvíkem XV zrušeno, na svém rozsáhlém panství u jižní hranice Francie se Švýcarskem, nedaleko tichého městečka Ferney. Odtud také přijde podivná žádost od samotného starosty Rigauda, aby Voltaire svými znalostmi pomohl při vyšetřování bestiální vraždy malé dívenky, ke které došlo v chudinské čtvrti a rozhodně přesahuje zkušenosti a schopnosti místní gendarmerie. Již po ohledání znetvořeného těla osmileté Marceline bylo Voltairovi jasné, že se nejedná o dílo žádného vyšinutého vraha ani žádného vědě či lidskému rozumu známého zvířete. Stopy krve ovšem vedou k podivné budově sloužící za svatyni tajemnému kultu, jenž přišel před lety z moře a jehož ‚duchovním pastýřem‘ je jistý Pierre Malnéant, excentrický muž nosící voskovou masku. Ovšem pro nedostatek přímých důkazů nemůže být vzat nikdo na dlouho do vazby, natož aby byl řádně odsouzen. Samotný případ by nejspíš zůstal bez rozřešení, kdyby za Voltairem nepřijel přímo z Paříže s důležitým vodítkem, které vytyčí směr dalšího pátrání, jeho přítel Diderot.
Jakýsi omyl – Muž středních let Gerald Sanford, jemuž se sice podařilo přetrhat vazby se svým rodištěm, nechvalně proslulým městečkem Innsmouth ve státě Massachusetts, kde z matčiny strany patřil k prastarému rodu Waiteů, aby se po smrti obou rodičů vydal na druhý konec světa do suffolského Innmouthu. Zde má v plánu nalézt vzdálené příbuzné své matky a přijít na kloub možnému spiknutí Hlubinných, kladoucímu si za cíl vyhladit lidskou rasu jednou provždy. A jelikož on sám je po otci z poloviny člověk, hodlá tomu za každou cenu zabránit. Jenže kromě příjezdu do tohoto anglického přímořského městečka a vyptávání se neochotných, řídce potkávaných, starousedlíků po jistém Maxwellu Gilmanovi a Waitech příliš neví kde vlastně začít, natož aby si byl vědom toho, zda již nepřichází pozdě. Šance na úspěch si také nemůže dávat příliš veliké, ovšem prozřetelnost umí občas sama převelice překvapit.
Cosi z hloubi – Čerstvě po dokončení svého vysokoškolského studia v oboru chemie se Alison Manneringová vrací do svého rodného hornického městečka Dunsmuiru, aby navštívila svou matku a vyrovnala se se smrtí svého otce, který údajně tragicky zahynul v dole při výkonu svého hornického povolání. Okamžitě po příjezdu však zjišťuje, že otazníků kolem jeho úmrtí je více, než by se dalo u takovéhoto případu předpokládat, a není nikdo, kdo by jí chtěl jakékoliv odpovědi sdělit, včetně její v nemalé míře apatické matky. Proto se po kýžených odpovědích rozhodne pátrat na vlastní pěst, do čehož zatáhne i svého bývalého přítele ze střední školy Randyho a následně i jeho sestru Andy. Po prvních zjištěních dochází k závěru, že se nejednalo o jediný tragický případ tajemného úmrtí nejen horníků, nýbrž v minulosti došlo i k podivným násilným vraždám, nebo aspoň pokusům o ně. Na členech rodin mrtvých a kolem celého místa se vznáší neprostupný tabuizovaně zlověstný oblak sahající hluboko do historie dolu, o němž mladí lidé nic nevědí, a ti starší možná vědí, ale rozhodně nemluví. Jestli Alison přinese objasnění záhad kolem tohoto místa a smrti jejího otce klid je spíše řečnickou otázkou. Hlavním nakonec zůstává otázka, jak se dokáže se zjištěnými fakty sžít a jestli je dokáže vůbec přijmout. Podaří se jí poté z Dunsmuiru nadobro odjet, jak měla původně v plánu? Celým příběhem se navíc prolínají Alisoniny vzpomínky na bezstarostnou dobu, kdy svět kolem ní byl ještě v pořádku a nehrozil žádným tajemným nebezpečím ani jí, ani jejím blízkým.
S. T. Joshi, jak je již napsáno v anotaci na zadní obálce, ve své tvorbě uplatňuje své bohaté zkušenosti a znalosti z díla velmistra weird fiction žánru H. P. Lovecrafta, aby čtenáře okamžitě vtáhl do svých vyprávění odehrávajících se plně v tomto temně laděném světě, jenž má pevně stanovenou strukturu, pravidla, svou mytologii, zlověstná místa a města rozeseta na povrchu i v hlubinách oceánů, a dokonce i své autory a jejich velká okultní literární díla (Necronomicon je pouze tím nejznámějším).
Čtenář je nemilosrdně stržen již první povídkou, a aniž si všimne, najednou se přes druhou a třetí přesune k samotné novele ani sám neví jakým rozumově pozemským způsobem by to bylo možno vysvětlit. Navštíví anglické panství, kam nedolehnou výbuchy druhoválečných bomb, s Voltairem je svědkem nástupu a následného úpadku Věku rozumu, aby spolu s hrdinou prožívající krizi středního věku pátral po spiknutí proti lidstvu. A nakonec si blaženě vrněl u plnohodnotné novely, v níž krom klasických lovecraftovských motivů získá i nemalé množství explicitně popsaných erotických scén, které ovšem do příběhu plně náleží, neboť tvoří nejen součást života hrdinky Alison, nýbrž jsou i její hlavní zbraní k získání oddaných spojenců a nejspíš i klíčem úplně ke všemu.
Kniha Cosi z hloubi možná nepatří úplně k tomu nejlepšímu, co současná weird fiction scéna nabízí, ovšem je psána tím nejpovolanějším, a to jí rozhodně přidává nesmazatelné plusové body, které by pro všechny milovníky tohoto literárního hororového subžánru měly být naprosto rozhodujícími při výběru tohoto titulu.
S. T. Joshi: Cosi z hloubi
Vydala: Carcosa,2022
Obálka: John Coulthart
Překlad: Milan Žáček
Vazba: pevná/vázaná bez přebalu
Počet stran: 232
Cena: 349 Kč
