Nic se stát nemuselo. Jenže někomu chyběl led a někomu zas zkušenosti. Autu pak chybělo sklo, stejně jako mnoho dalších věcí. A jedné osobě pro změnu chyběl důležitý orgán. Ale to vlastně i předtím. Nemít srdce s sebou ovšem přináší spoustu problémů… zvlášt pro ty ostatní.
Když se jedné letní noci vydají tři dospívající děti autem pro led, ještě nevědí, kam je jejich cesta nakonec zavede. A nevědí ani to, že tím nejčernějším pro ně nebude okolní tma. Někteří se ale posléze dozvědí, že pravda má občas kratší nohy než lež a že člověk nemá vždy na výběr.
Léto na chatě v kdysi idylickém údolí se tak změní v uspokojování chorobné sexuální touhy. A kdoví, zdali někoho nepotká stejný nebo horší osud než ty žáby. Žáby, které kvůli někomu před svou ošklivou smrtí velmi trpěly.
Do pekla a ještě hlouběji
Podhoubí, černý román od Marcela Lujána ověnčeného za svou tvorbu řadou cen, je horor bez nadpřirozena. Čtenáře tak děsí především šokující zjištění o tom, čemu všemu musí člověk někdy čelit. A to i ten dospívající. Hororovou atmosféru zvyšuje rovněž fakt, že události popsané v knize nejsou vůbec nereálné a že by v podstatě mohly potkat téměř kohokoli z nás. Také je nutné zmínit zdařilé zobrazení teroru i psychické bolesti, na základě čehož si čtenář k postavám dokáže rychle vytvořit vztah. Ať už negativní k jedné osobě či pozitivní k jiné.
Dílo se od ostatních knih odlišuje především stylem, jímž je psáno, a to v dobrém slova smyslu. Díky krátkým úderným větám má text rychlé tempo a pochvalu rovněž zasluhuje autorova práce se spojkami. Na krátké věty totiž Luján často navazuje spojkou „a“, pomocí níž něco jakoby mimochodem dodává a vyvolává tak ve čtenáři dojem, že je stále co odhalovat, čímž přidává příběhu na tajemné atmosféře.
S tím souvisí i autorovo občasné používání budoucího času. Mnohokrát jeho prostřednictvím naznačí, že se něco stane, avšak neřekne přesně co. Díky přiměřenému dávkování informací tudíž dochází k překvapením i nečekaným zvratům. Mezi další klady patří napětí od první věty až do samého konce, paralela s mravenci žijícími na místě děje či zpestření občasnou retrospektivou.
Román má ovšem také určitá negativa. Prvním je zvláště ze začátku těžko rozeznatelná směsice myšlenek postav a vypravěčské i přímé řeči. Druhým a o dost větším mínusem je pak samotný konec. Není sice příliš předvídatelný, nicméně vzhledem k potenciálu příběhu mohl být mnohem více dramatický.
Co se týče grafických úprav, je třeba pochválit kontrast živých barev a černé. Ten jako by předznamenával, že počáteční idylku, symbolizovanou na první straně pestrou ilustrací bazénu a jeho okolí, velmi brzo vystřídá zlo, jehož barva vévodí vždy jednomu listu každé kapitoly.
Závěrem pak nezbývá než říct, že Podhoubí je i přes těch pár negativ nadprůměrnou knihou, kterou lze doporučit všem, co mají rádi horory bez nadpřirozena.
Marcelo Luján: Podhoubí
Vydalo: Argo, 2017
Překlad: Ondřej Nekola
Obálka: Pavel Růt
Počet stran: 200
Cena: 248 Kč
Hodnocení: 70 %
