Červnová Pevnost má nejlepší obálku, jakou kdy Pevnost měla. Kvičící fanoušek ve mně má dokonce chuť mluvit o nejlepší obálce českého časopisu v historii. Tyrion je prostě frajer a černobílá mu sluší tak, že by jeden uvažoval o změně orientace.
 |
Nejslavnější západozemský trpaslík sice nelétá (tomu na Orlím hnízdě obratně zabránil věrný hrdlořez Bronn) a nelétá ani jeho zlatovlasý brácha, protože má jednu ruku příliš těžkou. Většina ostatních sympošů, představovaných v nové Pevnosti, je ale mezi oblaky jako doma. Začíná to parádní tříokou vránou uvádějící monstr-téma, věnované Hře o trůny. Dan Storch se vyřádil s klukovským nadšením, až měl co dělat, aby neprozradil i to, co nechcete vědět. Ale udržel se, takže čtěte bez obav.
Náš milý plavovlásek (tedy Coster-Waldau, představitel Jaimeho, nikoli Storch) mu k tomu navíc přihodil trochu filozofování o tom, proč je dobré souložit se svojí sestrou. Za hradbami fantasy hradů a paláců se rodí divní lidé s divnými myšlenkami a z několika náhodných setkání s redakcí vím, že v tom pevnostním je to takový chlívek, že se tam západozemský smilník skvěle hodí.
No a dál už draci, DRACI! Pevnost věří v Jak vycvičit draka 2, ostatně kdo by nevěřil. 90% hodnocení zavání možná až podceňováním. Stejně dostal další pokus Toma Cruise vystoupit z vlastního stínu, Na hraně zítřka. Boris Hokr totiž očekává resuscitaci inteligentní sci-fi. Jestli k ní nedojde, tak budeme zlí a sníme mu kočičku.
Deset nejlepších fantastických poletuch historie představuje následující dvojstrana. Tedy nejen draci, ale ti hrají samo sebou hlavní roli.
Létají i hrdinové posledního filmu mistra Mijazakiho, konečně s pořádným nesrábkovským hodnocením. Je vidět, že Michal Tesáček má na rozdíl od pánů jmenovaných výše, delikátní vkus, ve kterém ho Fantasy Planet ráda podpoří, pokud Tesáček vyhlásí kampaň za upálení vúdú panenky každého distributora, který film Zvedá se vítr v ČR nevydá.
Následuje část věnovaná monstrozitám tak velikým, až se málem samy nebes dotýkají. Nejprve to jsou ságy, které vám zkrátí čekání na další knižní díl Hry o trůny, pod jejichž výběr se nelze než nepodepsat. No a povídková sekce to dotahuje do zdárného finiše. Jiří Walker Procházka a Leoš Kyša, brutální řezníci české literatury, tvoří výbušnou kombinaci, která je sama o sobě více než dostatečným důvodem pro koupi tohohle čísla.
František Kotleta nelítá, ale nikdo by se neodvážil pochybovat o tom, že umí chodit po vodě, a navíc tenhle chlapík běhá po celém světě, aby si udržel kondičku. Děsivý je ale neméně než draci, takže si na Pepovi Horkém vynutil dvakrát více prostoru než obvykle. Proslýchá se, že šéfredaktorský jura od té doby pije svůj cider brčkem – obě ruce má totiž v sádře.
Dračí parádu zakončuje banda pevnostních historiků, ale upřímně, obrázky rytířů, co nám naše šupinaté milášky zapichují a používají je jakožto prostředek k dosažení vlastního svatořečení, si můžou strčit za klobouk! Červnová Pevnost má prostě vítr v zádech a cenu Akademie za ustání vlastní klinické smrti si ze Světa knihy odnesla právem. Po jejích obráncích nezbývá než chtít klasické „jen víc a houšť“. Takže: kdy už z ní uděláte čtrnáctideník?
Nejlepší obálka? Smělá slova! Dyk je tam vošklivej chlap! Proč ne Cersei nebo Margery? 🙂
to Schramm
Protože se jedná o Pevnost a ne Playboy 🙂
to Lorandel
Jak říkala teta Kelišová: Pevnost nebo Playboy, to je taky od Pé. 🙂
Obálka je nadupaná a obsah ještě nadupanější.
Obsah nadupaný je ovšem nevím jestli to bylo jen mýma stařeckýma očima, ale při čtení článku – Hra o trůny mi dělalo problém dočítat článek až ke konci stránky – černé písmena na tmavě šedém podkladu mi fakt splývala… To se mi stalo poprvé…
No a teď vážně (i když si myslím, že Cersei a Margery jsou vážné téma)… Jak jsem neváhal Pevnost kritizovat, myslím si, že stejně tak je na místě vyjádřit i uznání. Už na základě pouhého pečlivějšího prolistování se utvrzuju v tom, že stávající kurz Pevnosti je něco,co nemám už problém akceptovat. Myslím, že redakce konečně našla ten správný kompromis (pokud je něco takového možné) mezi snahou o rozšížení čtenářské základny a udržení té staré. Takže začínám i snít o tom, že recenzní rubrika se časem vrátí do roviny, kdy bude mít nějakou výpovědní hodnotu 🙂