Jsou věci, které si vždy najdou cestu na svět. Je jim jedno jak dlouho budou muset čekat. Je jim jedno kolik lidí zemře. Prostě se vrátí bez ohledu na cokoliv. A jedna taková číhá kdesi v hlubinách lesa na Šumavě a motá hlavy lidem, kteří o tom nemají nejmenší ponětí…
Jan Hlubek je na hororové scéně již renomovaným autorem, a Bor je pokračováním jeho románu Les. Jak i sama obálka knihy napovídá, jedná se o slasher, neboli lidově vyvražďovačku, takže pojďme této knize nakouknout do vnitřností.
Sejdeme se na Šumavě
Tentokrát už nejede parta mladých do opuštěné chaty, což je oblíbené slasherové klišé použité v Lese. V Boru na to šel Hlubek o něco rafinovaněji a svoji pozornost rozdělil mezi dvě hlavní postavy. Zuzana už má sice do puberťačky daleko, ale to jí nebrání užívat si balíku peněz zděděného po otci. Marián je slovenský hororový spisovatel, který už se kdysi s prastarým zlem utkal a (dočasně) zvítězil, ale tenhle boj v něm rezonuje již téměř dvacet let.
Více prostoru dostává při rozehrávání situace Zuzana. Postarší žena milující sex, alkohol a vůbec jakoukoliv formu nevázaného života žije sice v Praze, ale jednoho krásného dne dostane vnuknutí, že aby jí její peníze „vydělávali“, postaví si wellness resort. A její pozornost zaujme pozemek kdesi v hlubokých šumavských lesích…
Marián je tak trochu šedá myš. On je tím, který si uvědomuje, že nasává čas, aby se zlo ze šumavských hvozdů pokusilo proniknout na svět. Má manželku a dceru, ale zároveň nese tíhu zodpovědnosti, protože on je jediný, který ví, co se chystá, a dokáže tomu zabránit.
Puberťákův mokrý sen
Vyeskalování celé situace, kdy všichni aktéři stanou zlu tváří v tvář, trvá téměř sto stran, až poté nastává ten pravý slasher. Při rozsahu necelých sto osmdesáti stran si možná řeknete, zda to úvodní oťukávání není až moc. A nejen na tuto otázku je zdánlivě snadná odpověď: bude hodně záležet na náročnosti čtenáře.
Pokud Bor schrupnete jako jednohubku a nebudete o něm moc přemýšlet, pobavíte se, znechutíte nad násilnými scénami a s pocitem spokojenosti knihu dočtete a odložíte.
U náročnějšího čtenáře si však nejsem jistý, jak knihu přijme. Začněme u postav: zatímco Marián není napsaný tak špatně a dá se pochopit, že opustí rodinu s vidinou vyššího poslání, postavě Zuzany v mnoha situacích prostě nebudete věřit. Ono když se mladý autor snaží psát o idylicky krásné ženě středních let, která nenechá na pokoji žádného chlapa v okolí propadnuvšího jejím (nepříliš sofistikovaným) sítem výběrových kritérií, působí to vcelku pubertálně. K tomu přidejme množství sexuálních scén… Fajn, ke slasheru tyhle věci tak nějak patří, vždyť v žádném filmu (ani knize) nahá těla i sex nechybí. Na druhou stranu jejich popis a zejména následné klišé s nejlepší kamarádkou působí spíš jako prvoplánová věc, která má rozeslintat zejména pubertální čtenářstvo.
A opět se budu zaklínat žánrovými klišé: poslední, co by člověk u slasheru čekal, je nějaká hlubší psychologie postav. Účelem je masakr, tak pro něj postavy (s přispěním autora) musí něco udělat, ne? Jenže Zuzanino chování je vcelku nekonzistentní a některé momenty výrazně popírají zdravý rozum. Ano, určitá míra naivity se dá snést, ale čeho je moc…
A pak do toho praštili
Rozestavení figur na šachovnici je tedy poněkud toporné, budování atmosféry a příprava na finální střet vcelku neslané nemastné. Ale v momentě, kdy už dojde na „vyvražďovací“ část, začne to Hlubkovi příjemně šlapat. Díky svému stylu dokáže prodat čtenáři spoustu nechutných detailů, solidní akci i situace, které si užije. Právě tady je moment, kdy začnete litovat dlouhé předehry, i když kdo ví, třeba by i akční scény ve větším množstvím nebyly tak záživné.
Zároveň Hlubek trochu přiblíží ono neznámé zlo, které dvacet let číhalo na svoji šanci, a osvětlí několik drobností, které bych jinak přidal na seznam s nadpisem „Nelogické věci“.
A pak přijde úplný závěr. Jako předtitulková scéna ve filmu by fungoval na výbornou. Jenže kniha není film, a tak budete jen kroutit hlavou jak je tohle možné.
Takže se obratem vrátíme někam na začátek recenze. Nenáročný čtenář si knihu užije, protože má všechny atributy čtenářsky vděčného slasheru (pro mužské publikum ještě o něco víc než pro to ženské). Ten náročnější sice bude souhlasit, ale zároveň poukáže na to, že ingredience nejsou namíchané zrovna nejlépe a snaha zavděčit se je mnohdy až příliš okatá. Nezbývá tedy než si promyslet, do které skupiny patříte.
A poznámka na závěr: postava Mariána je silně inspirována Markem E. Pochou, díky čemuž může být pro některé čtenáře Bor ještě o kousek zábavnější.
Jan Hlubek: Bor
Vydal: Veles, 2023
Obálka: Anna Beatrix Bártová
Počet stran: 180
Cena: 299,- korun
