Lidé se ocitají v beznadějné pozici. Mimozemská invaze je zastihla nepřipravené, a tak je agresivní emzáci rozplácli jako otravného komára. S přibývajícím časem se situace příliš nelepší – v nadsázce by se dalo říct, že za každých pět zničených nepřátelských strojů obsadí agresivní mimozemský druh jednu celou planetu. A pokud se nestane zázrak…
Lidem se sice podaří vyhrát pár vcelku bezvýznamných bitev, ale jejich situace není zrovna růžová. Větší část vesmírných plavidel pozemské flotily totiž zůstane odříznuta na ledovém měsíci Nový Svalbard, což v praxi znamená dvě věci: populace této zmrzlé hroudy se rapidně zvýší a stav zásob se díky tomu rychle blíží nule a Dlouháni, jak jsou přezdíváni díky svému vzhledu nepřátelské formy života, brzy zaútočí na Zemi.
Láska hory přenáší
Aby toho nebylo málo, slíbil seržant Grayson (toho času pobývající na Novém Svalbardu v mizerné náladě), že dorazí na svůj svatební obřad na Zemi. Zbývá tedy poskládat dohromady pár dílů skládačky: Graysonovi spojenci mají k dispozici neviditelný stroj, který má jako jediný šanci proniknout obranou Dlouhánů. Sino-ruská federace zase zná koordináty nehlídané cesty směr Země. Neexistuje jiné východisko než spojit znesvářené frakce proti společnému nepříteli; to vše za patřičných projevů vzájemné nedůvěry. Šance na úspěch je sice minimální, ale nic jiného než tento zoufalý pokus už nikdo v záloze nemá, a tak se Grayson ocitá na palubě stroje mířícího směr Země.
Marko Kloos ve svém cyklu První linie lidi moc nešetří. Ale o to víc si čtení užijete. Pokud máte rádi military sc-fi, které má hlavu a patu, pak už určitě máte předchozí díly, tedy Smlouvu na život i Evakuaci, dávno přečteny. Název třetího dílu cyklu Blokáda je v tomto případě velmi výstižný – jak vyplývá z nastíněné situace výše, hlídají nepřátelé přístupové uzly, aby snadno odřízli spojence od sebe navzájem a zároveň eliminovali s minimem vynaložené snahy jakékoliv vesmírné lodě, které by se pokusily blokádu prorazit.
Ale zpátky k původní myšlence o tom, jak jsou lidé utlačováni. V podstatě se jedná o šablonu, která bude v mnoha obměnách funkční a vděčná ještě dlouhou dobu: zničehonic se objeví někdo silnější, kdo nám pořádně nakope hýžďové svalstvo. Přichází první malé vítězství, další velké prohry, další menší, ale povzbudivý úspěch… A právě v tomhle bodě začíná Blokáda.
Funguje to, neměnit!
Třetí díl První linie kráčí ve šlépějích svých dvou předchůdců. Nejvýznamnější část děje se odehrává na palubě vesmírného plavidla mířícího k Zemi – to využívá své neviditelnosti, takže bojů si neužijete tolik, kolik by asi bylo milo. Po technologické stránce na čtenáře opět čeká spousta různých hejblátek, páček a udělátek, kterých je tak akorát, aby nerušily dynamiku scén, ve kterých se utíká nebo bojuje. Opět se dočkáte několika krizových situací, které trochu poškádlí vaše nervy, ale autor není z těch, co by zabíjely postavy jako na běžícím pásu, což se na celkovém vyznění trochu podepíše; chybí nějaký výrazný moment překvapení, který by onu podvědomou jistotu, že se vlastně nic špatného nemůže stát, trochu naboural.
Trochu na škodu je, že podobně jako předchozí knihy je i třetí díl ukončen nevýrazně. Vrátka otevřená do dalších dílů jsou zcela zřejmá, pár záhad a otázek rozhodně upoutá pozornost, ale chybí nějaký zásadnější zvrat nebo posun. Lidé totiž stále nenašli žádné řešení, které by je posunulo blíž vítězství v konfliktu (přičemž vycházíme z teze, že lidé na konci z této války vyjdou jako vítězové, v opačném případě by čtenáře autor parádně vypekl a musel bych se dlouze omlouvat!).
Na druhou stranu si troufnu tvrdit, že i když jedete v zajetých žánrových stereotypech bez snahy přinést za každou cenu něco nového nebo originálního, stále to může bohatě stačit na dobrou knihu, což je i případ Blokády. Grayson je poměrně výrazná hlavní postava, které prostě musíte fandit, dějem se prolínají další sympaťáci a sympaťandy. Mimo vesmírné lodě jsou vojáci temperamentní a mají správnou míru neúcty k autoritám, na palubách zase plně důvěřují nadřízeným a vojenský dril je jejich nejlepší přítel. Pořád se něco děje, takže není čas se nudit; akce je dávkována skromněji, ale i tak děj plyne…
Kloos zkrátka naházel do kotlíku mnoho prověřených (i když v tomto případě možná iprovařených) ingrediecí, které spolu dobře ladí, mírně povařil a servíroval. Výsledek rozhodně neurazí, ale pokud máte v žánru military sci-fi načteno, pak ani neohromí. Jako lehké čtivo je však třetí díl cyku První linie (podobně jako díly předchozí)pro scifisty ideální, přičemž dobrou zprávou je, že Fantom Print chystá v blízké budoucnosti i překlad dalších dílů.
Marko Kloos: Blokáda (První linie 3.)
Vydal: Fantom Print. 2018
Překlad: Jakub Mařík
Obálka: Chris McGrath
Počet stran: 288
Cena: 299 korun
No, čte se to fakt dobře. Hluchá místa nejsou, zápletky jsou zajímavé, bitvy uvěřitelné … co víc si má fanoušek military přát? Takže se těším na další díly.
Mimochodem, před pár měsíci vyšla opravdu skvělá military scifi od Františka Novotného, Osudový konvoj. Vyzrálá, čtivá kniha, takový antipod Kotoučově Čechám. A právě z hlediska čtivosti je to asi nejlepší Novotného kniha. Určitá upracovanost, která mi trochu dříve vadila je pryč a ty technikálie jsou jako vždy dokonalé. A češi zase Jedou!!!
Pošilhával sem, ale Novotného texty se mi vždycky tak nějak obtížně kousaly (což rozhodně nesnižuje jejich kvalitu, holt mám trošku radši jednodušší mainstreamovky)… Ale kdo ví, třeba na mě ještě dojde okurková sezona 🙂 Díky za tip!