Pokud máte rádi fantasy, pak by vás příběh o tom, kterak se mladý bard vydal na cestu přes pět království, mohl zaujmout. Určitě totiž tušíte, že se budou dít velké věci a že bard se stane hrdinou, o kterém budou pět jeho následovníci po mnohá léta. Ano, Bard z Rilanty je přesně tím typem příběhu, který očekáváte.
Jak již bylo řečeno: na počátku příběhu je bard. Mladý muž s hudebním talentem žije sám, sestra ho opustila, rodiče zemřeli, a tak ho nikdo od velké cesty s cílem projít všech pět království země zvané Rilanta neodradí. Eofled, jak se bard jmenuje, si sbalí svých pět švestek, v sympatické hospodě si hraním přivydělá pár mincí na cestu a vzhůru za dobrodružstvím.
Ve stopách klasiky
Pro Filipa Okáče je útlá kniha Bard z Rilanty prvotinou. A nutno říct, že je z ní cítit láska k fantastice a velkým epickým příběhům. Inu, napsat si jeden takový ve vlastní režii se přímo nabízí, vždyť co se dá zkazit na příběhu, který tu byl už mnohokrát předtím v různých obměnách?
„Ingredience“ známe: bard coby ústřední hrdina, proroctví, elfové, trpaslíci, jeden z pěti králů bažících po moci, mocní čarodějové… Se vší úctou k mladému autorovi použil jednoduchý recept na univerzální heroickou fantasy žánru meč a magie s trochou humoru. Nečekejte žádné překvapení, vše jde opravdu čistě ve stopách předchůdců – klasiků žánru fantasy (a chce se říct i Pána prstenů, ale to spíše jen co se týče archetypálních postav). Rovnou ale říkám, že to není ostuda a že po stránce dějové je příběh naprosto v pořádku a funkční.
Na svých cestách zažije mladý bard mnohá nebezpečí, přičemž často jeho život visí na vlásku, je zapleten do mocenských intrik, setká se s legendárními hrdiny… Zkrátka, všechny ty zábavné drobné epizodní příběhy lemující válku v království. Průběh cesty nenudí, pár nápadů je svěžích a příběh drží pohromadě bez větších logických chyb.
Epika hrdinně kulhající
Jedna složka epické fantasy je námět a silné postavy. Tady lze s lehkým přimhouřením oka ukázat Filipu Okáčovi zdvihnutý palec. Jenže druhá složka je odvyprávění, které dodá textu ducha, hrdinný nádech. A tady už to bohužel žádná sláva není.
Už úvodní strany uvádějící do děje drhnou, jsou strohé a stylisticky neobratné. Budiž, úvod vždy bývá pro autory obtížný, zvlášť pro ty začínající. Navíc obsahuje veselou bardskou báseň, respektive píseň, která vše trochu odlehčí, tak proč Bardovi nedat šanci, že?
Jenže stylistická nevyrovnaností se prolíná celou knihou. Filip Okáč bojuje, ale když už to vypadá, že se rozjel a vytasí dvě tři dobré scény po sobě, přijde vždy nějaký zlom a „školácky“ napsaná pasáž, ze které doslova kouká autorovo literární zelenáčství. Místy se budete divit naivitě postav („Do téhle hospody mě poslali pro tajné informace, prodáte mi je?“), místy zbytečné strohosti popisů… Pokud jste v žánru fantasy začátečníkem, bude vás Bard z Rilanty bavit, ale zkušenější žánroví čtenáři si nepochutnají.
Text působí uspěchaně, dalo se s ním pořádně vyhrát, přidat popisy, detaily, s některými situacemi se pomazlit i za cenu pár stran navíc (takhle jich je pouhých 106). Velký příběh si zaslouží vyprávění ve velkém stylu, a to je asi to, co pocitově bude při čtení chybět nejvíc. Finální bitvu v počtu tisíců bojovníků autor sfoukne na pár řádcích, což je asi ten nejzářnější příklad za všechny.
Přitom Okáč není zlý vypravěč, má vizi CO chce říct a umí to říct, jen neumí své nápady tak úplně prodat a jeho pojetí se nepotkává se čtenářovým očekáváním.
Za zmínku stojí i otevřený konec příběhu, který dává naději, že by se Eofled mohl vrátit. Jenže bude třeba dost přidat, aby takový návrat dával smyl.
Písně k tanci i poslechu
Specialitkou Brada z Rilanty jsou songy podané čtenáři formou básně. I zde je patrná nevyrovnanost. Některé verše jsou nápadité, jiné zase ty nejohranější veršovánky, které člověka napadnou. Ale snaha oživit text a dát písním účel v rámci vyprávění se rozhodně počítá.
Ona vůbec hudba a nástroje hrají v příběhu svoji roli, čímž postava barda namísto jakéhokoliv jiného charakteru dostává opodstatnění. Hrdina s velkým srdcem, který máchá mečem jako plácačkou na mouchy a dokáže se nenápadně dostat v podstatě kamkoliv, je přesně ten typ, který si čtenář oblíbí.
Filip Okáč má na čem pracovat. Ukázal totiž jen část toho, co v něm dřímá. Brad z Rilanty má dobrý příběh v (pod)průměrném provedení. Našlo by se pár míst, díky kterým si příběh zapamatujete (byť asi ne nadlouho), ale pocitově při čtení strašně chybí ono nablýskané pozlátko, které díky autorovu umu mění postavy v hrdiny a jejich skutky v legendy.
Filip Okáč: Bard z Rilanty
Vydala: Pointa, 2021
Obálka: Jiří Dvorský
Počet stran: 112
Cena: 199 Kč
