Při pohledu na obálku knihy Azhareida: Bitva o Gelidor nejspíš mnoho ze čtenářů napadne: „No jo, další sci-fi, kde se na neznámý planetě budou schovávat mimozemský potvory, lovit jednoho člověka za druhým a nakonec je vykostí malá skupinka, protože…“ Mýlka, velká mýlka. Tahle sci-fi je tvrdá jak diamant a i když se opírá o zaběhlá schémata boje s mimozemšťany, nabízí mnohem víc!
Tomáš Petrásek není na literární scéně nováčkem, o čemž svědčí i cena Mlok (byť z roku 2007). Tentokrát se spolu s ním vydáme… Inu, obálka napovídá, že do hlubin vesmíru bojovat s místní nezemskou faunou, rozsah knihy pak že se fauna nejspíš dost přemnožila… A recenzent se jen tiše usmívá a čeká, až odhodíte předsudky a očekávání a pěkně si přečtete, o čem že to doopravdy je.
To, co očekáváte
V první fázi vám potvrdíme, že dostanete i to, co očekáváte. Na měsíc vzdálený od Země zhruba stejně jako její sláva a věhlas (tudíž hodně) přilétá skupina s cílem prověřit možnost dodávek vzácného helia, a s dalším tajným úkolem k tomu. Zdá se, že geolog David Grinil bude jen turistou obdivujícím na potenciálních ložiscích netypické krásy neznámého chladného měsíce odlišného. Ale chyba lávky. Tenhle zvědavý chlapík totiž strká nos kam nemá, a protože oním tajným úkolem bylo i vyšetření jedné záhadné smrti…
Tak vidíte jak se nám to pěkně skládá. Měsíc, na kterém lidé těží suroviny. Neobjasněné úmrtí, první a zdaleka ne poslední. Kam asi vedou stopy? Jasně, ven, na povrch, kde žijou ti očekávaní mimozemšťané. No a tady uděláme tlustou čáru, protože dál už se od zajetých kolejí výrazně odchýlíme.
Tak předně: oni mimozemští agresoři jsou podáni dost sofistikovaně, podobně jako celá planeta a její ekosystém. Většinou by člověk čekal humanoidy nebo nebezpečná monstra s mnoha (super)schopnostmi. Jenže Petrásek je vystudovaný biolog a akademik, který se nebojí své vědomosti prodat i ve fantastice. Stvořil tedy monstra založená na anorganické bázi života a jejich nebezpečnost spočívá zejména v tom, že pro lidi je těžké tuto formu života pochopit a že se tito tvorové dokáží učit. Už tady začíná skvělá hard sci-fi, protože vše je popsáno dokonale uvěřitelně a čtenář nemá problém podobné „monstrum“ pochopit a akceptovat. Podvědomě zkrátka ví, že něco takového by mohlo existovat. Právě ve vědeckém základu je velká síla celé knihy, a přesto, že pro milovníky ryze akční řežby vysvětlující pasáže příliš nepotěší, jsou velkou přidanou hodnotou.
Hodní, zlí a mrtví
Kolem vyšetřování vraždy navíc Petrásek rozehrává další hutnou, i když mnohem komornější zápletku. Celý měsíc je totiž ovládán těžařskou firmou. Začíná to výroky některých pracovníků ve stylu: „Tohle místo je zlé!“, přičemž nemají na mysli vodu na příděl a hnusné jídlo. Těžaři se totiž neštítí zamést vraždy pod koberec, lžou, prosazují své názory silou… Prostě takový ten klasický korporát, který se nebojí potrápit i významnou vládní delegaci (protože na nějaký větší zásah je měsíc příliš daleko a hlavně by to stálo spoustu peněz).
Zdroje, peníze, politika – ano, o to vše se v téhle partii hraje! David, který se spřáhne s fešnou doktorkou Aricií, začíná poodhalovat oponu spiknutí většího než by čekal on, potažmo čtenář. Boj s mimozemšťany se tak dostává na vedlejší kolej a je „pouze“ akční složkou, která knihu odlehčuje a přidává jí na akci a tempu. Samotné pátrání se pak skládá spíše z pomalejších elementů: dialogů a logické dedukce, pospojování důkazů a podobných menších a povětšinou „vnitřních“ činností. A na konci nešťastný hlavní hrdina, že tím, že se snažil zjistit pravdu o muži, kterého znal, šlápl do pořádného lejna.
Petrásek výrazně překročil hranici čtenářských očekávání a přidal do příběhu mnohá nadčasová témata, byť naprosto nevtíravě. Politika, mocenský nátlak a útlak a s ním související korupce, ale i ekologie… Zkrátka, Bitva o Gelidor má mnoho podtextů a kontextů.
Co se jazyka týče, je děj spíš strohý, či chcete-li popisný. Žádný velký epický rozmach, ale fakta, popisy. A také dobře napsaná poutavá akce s mnohdy nečekanými zvraty. Více než sedm stovek stran, které vás k sobě připoutají a nepustí – a to po celou dobu.
Tomu tedy věřte!
Rozhodně nemáme strach označit knihu za chytrou a rafinovanou. Původní obavy že s partou mariňáků a oblud nemůže takový rozsah důstojně utáhnout, rozptýlí autor velmi záhy. Detektivní zápletka má svoji logiku, nečekané rozuzlení a také nečekaného padoucha. O tom, že vědecká složka knihy je na výši, už řeč byla.
Poslední, o čem je třeba se zmínit, jsou postavy. I tady vše velmi dobře. Dialogy nešustí papírem, hrdinové jsou sice občas hrdinové a vrhají se do věcí po hlavě, ale spíše proto, že podobnou možnost vyhodnotí jako tu jedinou v té chvíli správnou, ale jinak racionální lidé držící se svých rolí. Vztahy, postupy, chování – tomu všemu se dá věřit. A právě ona slova „Tomu se dá věřit.“ jsou jednou z nejsilnějších zbraní celé knihy.
Azhareida: Bitva o Gelidor se vážně vydařila a na poli hard sci-fi patří k vysokému nadprůměru. Je kombinací akce, detektivky a thrilleru s dalším přesahem. Navíc je to slušná porce čtení, a k tomu vážně dobře napsaná. Tomu říkáme příjemné překvapení!
Tomáš Petrásek: Azhareida: Bitva o Gelidor
Vydala: Epocha, 2023
Obálka: Žaneta Kortusová
Počet stran: 712
Cena: 599 korun
