Kde se vzal, tu se vzal, přišel odnikud a hned se vytasil s knihou, která se jako generační záležitost může směle řadit po bok těch největších žánrových milníků. Ready Player One je ztělesnění všeho, co si geek může od románu přát, a není divu, že po právech na zfilmování nesáhl nikdo menší než strýček Spielberg. Ernest Cline měl před sebou zářnou budoucnost. A s plnou parádou ji spláchl do záchoda.
Tohle bolelo jako už dlouho nic. Zatímco autorovu prvotinu je lahoda alespoň jednou ročně opakovaně otevřít, při jeho druhém románu se pokazilo úplně všechno. Vyvolává to spoustu otázek: kde nechal soudnost on, kde ji nechal jeho redaktor a ti, kteří na vlně nadšení z první knihy okamžitě kupovali práva na zfilmování, takže teď hrozí, že nás kromě příšerné knihy čeká ještě příšernější film.
Hlavní hrdina Armady je středoškolák, který tráví veškerý svůj volný čas pařením on-line sci-fi her a sněním o tom, že se mu jednou přihodí něco výjimečného. To se samozřejmě obratem stane, když mu za oknem přelétne mimozemská stíhačka z jeho hry a netrvá dlouho, než si pro něj přiletí Obranná aliance Země, aby mu oznámila, že byl stejně jako další hráči ve skutečnosti přesnou herní simulací připravován na opravdovou mimozemskou invazi.
Zní to povědomě? No ano, zase tak hluboko do sebeklamu autor neupadl a k vykradení Enderovy hry (a dalších zásadních scifáren) se v knize naplno přiznává. Sebeklam už ale je, když si myslí, že tohle přiznání onu vykrádačku ospravedlní, aniž by se nějak snažil na ní vystavět vlastní originální příběh. A ještě víc bolí, že kromě cizích děl vyraboval i svou vlastní prvotinu. Jenže zatímco v Ready Player One dávala autorova posedlost hrami a osmdesátkovou popkulturou dokonalý smysl díky jednoduchému triku, kterým děj umístil do počítačové hry a do jeho středu postavil excentrického bilionáře s úchylkami shodnými s autorovými… v Armadě je naroubování všech těch odkazů na hry, filmy a hudbu násilné, svévolné a totálně mimo děj.
Připočtěte vztahy mezi postavami pojaté ani ne tak z rychlíku jako spíš z rakety a „totálně překvapivý“ zvrat na konci, k němuž všechno křišťálově průzračně směřuje od samého začátku, a dostanete knihu, kterou nemá cenu si kazit představu, kterou o Clinovi máte. Nezbývá než doufat, že se před svým příštím počinem pořádně zamyslí a hlavně, že betačtenáři a redaktoři na něj budou výrazně přísnější. Je ale nepříjemně pravděpodobné, že zůstane autorem jednoho díla, u nějž budeme usilovně předstírat, že nic jiného nikdy nenapsal.
Ernest Cline: Armada
Vydal: Knižní klub, 2016
Překlad: Naďa Funioková
Formát: váz. s přebalem
Počet stran: 352
Cena: 349 Kč
No, já to vydržel asi do půlky… fakt se nedalo.