Ačkoliv zní název publikace Anatomie pocitu úžasu vskutku libozvučně, podtitul Česká populární fantastika 1990-2012 v kulturním, sociálním a literárním kontextu již jasně ukazuje, o co se v knize bude jednat. Očekávejte text suchý jako Sahara, plný definic, pojmů a odkazů – prostě sociologickou sondu do světa fanoušků fantastiky.
Na místo, fantastiko!
Antonín K. K. Kudláč pro mnohé čtenáře není neznámým mužem. Jeho jméno je spojeno především s báječnými, leč již postaršími, povídkovými tuzemskými sborníky (Punk Fiction, rok vydání 2004, Orbitální šerloci, 2006, Pod kočičími hlavami, 2007 nebo Cáry rubáše, 2013), je znám také jako odborník a kapacita v oboru dějin a teorie populární literatury 19. a 20. století a na české kulturní dějiny tohoto období obecně.
A právě v roli odborníka se představuje i v Anatomii pocitu úžasu. Předmětem zkoumání bude tentokrát český fandom mezi roky 1990 a 2012; dozvíte se tedy o porevolučních počátcích a postupně poputujete spolu s autorem vírem proměn až k (téměř) současnosti.
Kniha sestává ze tří částí. První z nich, Fantastika a populární kultura, se zaměřuje na vymezení pojmu a role fantastické literatury. Své pole působnosti přitom autor zúžil pouze na literaturu z oblasti fantasy, sci-fi a hororu; film a komiks, ačkoliv jsou v knize zmíněny, předmětem zkoumání nebyly. Budete žasnout, jaká je fantastika vlastně věda. Seznámíte se s mnoha pojetími, rolemi v rámci společnosti i literatury, a autor se pokusí nacpat zkoumaný segment do pevně definované „krabičky“. Zjistíte, že to není snadné, protože česká věda nemá potřebnou ustálenou terminologii, a že mnohé dílčí problémy jsou polem neoraným. Autor postupně přechází od celosvětového pojetí k našim luhům a kotlinám.
Tato část textu představuje pro nezainteresovaného čtenáře mimořádnou výzvu – odkazuje se na mnohé teorie a definice předních světových veličin v oboru. Pro vědeckou práci bezesporu nezbytné, pro neodborníka vskutku záludné a obtížné čtivo.
Fandíš, fandím, fandom
Druhá část knihy nese název Antropologie fandomu. Opět je třeba zdůraznit, že jde o vědeckou práci, takže nečekejte žádné drby ze zákulisí, ale strohá, empiricky prokazatelná fakta. Kudláč přináší pohled na vývoj chápání a definování fandomu v širším měřítku, aby se posunul k pouze tuzemskému fandomu. Dozvíte se o hlavních spolcích a akcích, které jsou pro český fandom typické a určující. Bohužel zde nenajdete žádné kontroverzní ani překvapivé teze a polemiky. Na druhou stranu se můžete zamyslet, zda jakožto pravděpodobný příznivec skupiny fanů zapadáte do nastíněné charakteristiky.
Dočkáte se i pojednání o fanzinech jakožto nezbytné součásti a „hlasu“ fandomu. A v této souvislosti se dočtete i t tom, jakou roli sehrála Fantasyplanet.cz!
A když už jste absolvovali celou cestu skrz houštinu definic, pojmů a charakteristik, nezbývá než si v pomyslné třetí části – případové studii s názvem Tolkienistický fandom v České republice – ověřit, zda se specifickou část českého fandomu podařilo nacpat do pracně nastavených mantinelů. Dozvíte se o nejvlivnějších spolcích v dané oblasti, o generační obměně fanoušků i o proměnách v chápání jejich kultovního díla.
Anatomie pocitu úžasu je náročné čtivo na úrovni disertační práce. Dostanete šanci nakouknout pod sukni (nejen) české fantastice, seznámíte se s nejvýznamnějšími autory i žánrovými proudy a zároveň i s vývojem a rozvojem fanovských spolků. Protřelejší literární příznivce (ideálně trochu starší, protože jako zlomový bod této studie je chápána doba po revoluci) v tomto díle překvapí pouze máloco; přesto však dostáváte do ruky ucelený, byť subjektivní, pohled na prostředí české fantastiky očima profesionála a zároveň velkého fanouška. A vězte, že podobných pokusů o průzkum tohoto fenomému bylo doposud podniknuto proklatě málo.
Antonín K. K. Kudláč: Anatomie pocitu úžasu
Vydal: Host, 2016
Obálka: Andrej Nechaj
Počet stran: 288
Cena: 269 Kč
Tohle zní neskutečně… nudně. Možná tak pro literárně odbornou obec s užším zaměřením na fantastiku?
TSal: Skoro bych řekl, že přesně tohle tvrzení z textu vyplývá?
Ale rozhodně není na škodu ukázat, že i takovéhle knihy jsou na trhu
TSal: Tohle je naštěstí otázka subjektivního vkusu, v mých očích to nudně rozhodně nezní, naopak jsem velmi rád, že vychází i nějaký teoretičtější text. 🙂
Všechny tlety teorie, to je jen mlácení prázdné slámy! Vždycky, když slyším slovo “odborník”, vzpomenu si, na jednoho tletoho odborníka, který jednou doputoval k nám do vsi s tím, že bude v Černém lese vlkodlačí lejna studovat. Pop i starosta ho od toho odrazovali, ale nedal si říct. V krčmě se ubytoval, vodku všem zaplatil a jako průvodce po lese si vybral slabomyslného Partuchu, co ani pořádně mluvit neumí, jen mečet. No a s tímhle Partuchou se tleten odborník do lesa vypravil, aby lejna hledal. Partucha ho samozřejmě zavedl přímo mezi vlkodlaky, a když viděl že jde do tuhého, tak vzal nohy na ramena. Vlkodlaci milého odborníka pěkně zvalchovali! Napřed mu ukousali ruce a nohy a když tam tak bezmocný ležel, rozpárali mu břicho, střeva vytahali a vycpali ho těmi lejny, po kterých tak toužil! Umíral kolik hodin a jeho řev se nesl až k Černému jezeru! A tak skončil, odborník! Inu jak se říká: Kdo planě študýruje, život si ukracuje!
Tak já chápu, že literární věda je potřebná a tyto práce vznikají, ať již se nám líbí, či nikoliv, ale napsat esej na téma: Tolkienistický fandom v České republice – to už je i na mě silný kafe! To je věda pro vědu na desátou!
A pokud jde o český fandom… ech darmo mluvit.
to Podchaljuzin: To prý dělali francouzští makisté, že popravovali zrádce a hakoše střelbou do břicha. Alespoň můj dědeček mi to začasté v dětství vyprávěl a to včetně podrobné informace, jak dlouho se takto postižený hakoš kroutil, co z něj tou dírou všechno lezlo a proč rusáci pijí z obdobných důvodů před generálním útokem vodku nalačno. Vždycky měl u toho takovou nostalgickou jiskru v oku.
To KarelC: Rád tě zase vidím, starý brachu! Jak to jde? U nás ve vsi je pekelně lezavo, spotřeba samohončičky se zvyšuje každým dnem! Přes ty závěje jsem se už dvě neděle nedostal do Černého lesa, abych kuší něco skolil! Co se pití nalačno před útokem týče, to dá rozum, když je v břiše jen vodka, je případná rána jak vosí štípnutí, avšak nacpe – li se předtím mužik komisárku, zle je! Na zánět je zaděláno a pak už nepomůže ani svěcená voda, to je jasné!
Hele a ten tzv. Fandom – to je co? To jsou ti lidi kolem zaniklého časopisu Nemesis? Ten mě svého času docela zaujal.
to Podchaljuzin: Já tebe taky zdravím!!! Ano i k nám do města dorazila zima. Já se třásl tak, že jsem se musel dokonce i zvednout z mého oblíbeného křesla a vykonat náročnou tůru na druhý konec pokoje a otočit kolečkem termostatu. Ještě teď jsem z té námahy celý zpocený! A tuhle říkal soused, že v noci koukal na teploměr a dokonce i dva stupně pod nulou tam popatřil! To už by měla vláda pomalu povolat národní gardu, neboť situace stává se neúnosnou!!
to Spilas: 🙂 🙂 🙂 Já mám pocit, že to je přesně naopak!!! 🙂 🙂 🙂
Mě by teda také zajímalo, co je to tleten Fandom, nebo co musí prostý mužik vykonati, by se stal jeho součástí! Je toho však třeba? Nestačí knihy čísti? Je opravdu nutné, neustále vše katalogizovat?
to Podchaljuzin: Občas na jejich stránky mrknu kvůli výsledkům soutěží.
http://www.fandom.cz/index.php
Ale no občas je potřeba lidu říct co má číst, co číst nemá, či co dokonce číst nesmí a potom se takový nějaký ten katalog hodí. Přeci jen člověk chce mít jakousi jistotu, že nečte nějakou kacířskou zhovadilost, za kterou by mohl ještě skončit na hranici. 🙂
Mimochodem – nečetl jsi už toho Holmese od Simmonse? (Páté srdce) Já stále váhám… (přesně řečeno čtu Podzimní republiku)
to KarelC: Simmonsova Holmese jsem ještě nečetl. Stalo se mi totiž to, že jak se tu onehdá dišputýrovalo o Gotrekovi a Felixovi, tak jsem to po letech otevřel, a jedu to všechno od začátku 🙂 Ale příští týden se vrhnu na Prach, jsem zvědav, jak skončí Operace 50!
to Podchaljuzin: Ovšem já vždycky tajně fandil Šedému věštci Thanquolovi. 🙂 (Mám pro tyto zloduchy slabost.)
to Podchaljuzin: A mimochodem tohle jsi četl? Cech objevitelů 1 – Cesta do Shambhaly. (Já si to přímo užíval!)
To KarelC:
Zdravím, vím že jsme nebyl tázán, ale k tomu Simmonsovi: když motyka spustí, tak se tu během pár dnů objeví recenze.
Každopádně: je to dost ukecané a pozvolné s mnoha odbočkami, ale velmi propracovanými. Neznám jiné autorovy knihy, bohužel, abych byl schopen porovnat. Každopádně, i já jakožto znalec pouze Psa baskervilského a komiksů o Sherlockovi ze Čtyřlístku jsem byl zaujat netradičním pojetím a gradací celého případu. Nemluvil bych o knize roku, ale zajímavé a poutavé to bylo, čtenářskou pozornost si ot zaslouží právem.
to KarelC: Mě se zase líbí Arek Srdce démona 🙂 Ta Cesta do Šambaly vypadá zajímavě, něco jako Liga Vyjímečných (komiks).
to Matob: Představa, že někdo napíše recenzi na Simmonse bez znalosti jeho jiných děl, mne poněkud zneklidňuje. (Ale nepředjímejme 🙂 )
Simmons není ukecaný, jenom musí čtenář mít chuť číst.
to Podchaljuzin: Ano, tak trochu. Ovšem bez Mooreho touhy šokovat čtenáře nějakou tou zbytečnou homosexuálně-sadistickou scénou a podobnými úlety. A ta textová část je mimořádně čtivě a vtipně napsaná. Pro mě osobně je to se ságou Prachmistři kniha roku. A nečetl jsi toho Prefekta? (Alastair Reynolds ) Já ještě ne a tak váhám…
Recenze Simmonse bez znalosti jeho předchozích děl, ovšem od člověka, který má co říct, je z mého pohledu něco skvělého, protože jsou to čisté oči. Nicméně počet lidí, kteří mají co říci a nečetli nic od Simmonse asi nebude moc velký.
Jina jsi mě přesvědčil a ten Cech objevitelů jsem si taky koupil 😀
to KarelC: Napřed Prach, pak Prefekt, pak se uvidí… Vše je v rukou Hospodina!
to dva mraky: Tak uvidíme, taková recenze bez znalostí předchozích děl autora má svá pro i proti. Nechme se překvapit. Stejně jsem si ho už koupil, tak je mi to vcelku jedno 😀
A těší mě, že jsi se nechal zlákat. Mně se to opravdu moc líbilo. (I na těch pár úletů, které jsem ovšem už popsal pod anotaci)
to Podchaljuzin – Já ještě teď přečetl čtvrtý díl detektivky od Červenáka (Stein- Barbarič – příjemně oddechové čtivo, ale jinak nic víc.) Z W40k se mi doma válí třetí Eisenhorn a druhý díl od Lebbona Vetřelec – Invaze – ještě jsem to nečetl, ale to přečtu raz dva. Počítám, že to bude podobně slušná jízda, jako předchozí díly.
Jinak jsem zvědav, jestli se ještě do Vánoc vynoří nějaká zásadní pecka, nebo zda už se vydavatelé “vystříleli”.
Prefekt: čítal som a bolo to fajn. Navyše kniha je naozaj uzavretá, len občas stráca tempo, ale nevyžaduje si skoro nič pamätať z iných kníh Reynoldsa.
To Karel C. Je v pořadí teď louskám Tři kapitány od Bronce a taky je to taky takový klasický duch dobrodružných románů.
Jinak pro nás s Podchaljou je zásadní Prach od Howeyho, mělo by to už být na pultech…
to dva mraky: Ba, dnes mi to mají dovézt z velkého města, ale nevím, závěje jsou na dva metry a koně se tím mrazem lámou v opratích!
to dva mraky: Tak to mi uniklo! (Ten Bronec). Musím si v tom někde zalistovat. Na Silo nemám teď před svátkama tu správnou náladu, tak si ho nechám někam do mrazivého února, až teploty spadnou na těch mínus čtyřicet. To bude stylové.
to Podchaljuzin – Tak u nás v Brně dokonce zamrzla šalina. Normálně trolejama přimrzla k těm drátům. Musel tam vylézt chlapík s letlampou, aby to odmrazil. Ale nějak mu ujela noha a chytil se omylem holou rukou jednoho z těch kabelů a okamžitě se proměnil v čertíka z krabičky. Byla to legrace! Dokonce i jeden redaktor z Poledníčka si to pochvaloval, že o tom napíše nedělní fejeton pod názvem: Mikulášská maškaráda.
🙂
to KarelC: K chvále Hospodinově, u nás ve vsi elektřinu nemáme. Svítíme normálně, postaru, kusem klacku omotaném hadrem a namočeném v naftě!
to Podchaljuzin: Tak to vám přeju mnoho zdaru!!!!! A to zapalujete čím?? Autogenem? 🙂 🙂 🙂
to KarelC: Cigaretou nebo fajfkou 🙂
To KarelC: a jak dopadl onen šikula? Žije? Fakt je že k únoru se Silo bude tak nějak hodit, jenže když já to nevydržím 😀
To Podchaljuzin: nic proti důkladné pochodni, ale proč ne petrolejky? Příliš složitá technologie?
to dva mraky: Petrolejky! Ty jsou tak pro ženské! Zkus vlkodlaka, trpajzlíka nebo kolozuba praštit nějakou titěrnou petrolejkou! Kdepak, holoubku, správný mužik musí mít v jizbě pochodeň, pěkně při ruce!
Chlapci, hned je vidět, že jste nebyli na vojně! Jinak by jste věděli, že Sovětský tank s naftovým motorem měl sice nepravidelný chod a když se rozjel, rozhodně to nešlo přeslechnout, ale zase jste ho jen tak nezapálili. Na rozdíl od toho německého, který jezdil na benzín, měl velice tichý a pravidelný chod (na úrovni těchto vozidel), ale poslal ho k čertu i s posádkou často i obyčejný molotov vyrobený podomácku z láhve s trochou samohonky a hadrem.
Jinak řečeno nafta má mnohem vyšší zápalný bod než benzín a fakt ji jen pomocí fajfky nezapálíš. Většinou se zapaluje pomocí speciálního hořáku (naftová kamna), nebo žhavící elektrickou spirálou (rovněž často naftová kamna) a nebo právě pomocí benzínu (sabotáž). Nicméně když už se zapálí, tak výhřevnost má obrovskou a nelze ji jen tak uhasit. Podobně je na tom ropný odpad zvaný mazut – sice levné, ale neskutečné svinstvo, které se ovšem s úspěchem používá třeba v Pákistánu, kde se s ním vytápí parní kotel našich škodováckých a ČKD lokomotiv. Jenom si tam ti kucí šikovný předělali topeniště a hurá na trať. že je z toho neskutečný smrad, to není třeba ani podotýkat.
to KarelC: A ty si mi zas rozumářem! 🙂 Viděls někdy fajfku staříčka Jemlichaje? S tou bys deset tanků zapálil, a nemusel by v nich být ani gram benzínu, nafty nebo samohončičky!
To Podchaljuzin : samozrejme jsem zapomnel ze tan kde my meststi svitime baterkou pod puskou, je pochoden tradičním řešením. 🙂 ale myslím že lampa doma snad není přehnaná změkčilost.
To Karel C: nafta se sice zapaluje blbě, ale jak je na nějakém hadru a povede se to, hoří docela fajn… princip svíčky
to dva mraky: No, ono změkčilost je vůbec být někde doma. Jistý Kvasnič od nás ze vsi si jednoho dne řekl, že už nebude žít v chalupě a spát v posteli jako nějaký městský floutek. Postel rozštípal, chalupu spálil a odešel do Černého lesa, kde už s pomocí Boží dvacet let žije, vlkodlaky, trpajzlíky i kolozuby loví a syrové pojídá, za lože jen hromada listí mu slouží! Do vsi přicházívá jen v nedělu, by si popovo kázání vyslechl a v krčmě dvě, tři lahvičky samohončičky popil! Inu, jak se říká: Není většího tvrdiče, nežli tletoho Kvasniče!
to dva mraky: Tak jasně že hoří, ale dá ji problém zapálit. Musíš mít něco co zapálíš snadno a to něco musí hořet tak, že dosáhne zápalné teploty té nafty. A hadr namočenej do nafty nezapálíš zápalkama ani zapalovačem na cigarety. Líh, benzín, nebo petrolej jo. Ale naftu ne.
to Podchaljuzin: To není fajfka, ale kyslíko-acetylenová svářečka. Jenom mu to nikdo neprozradil.
Karle a to jsi vykládal tenkrát ty tu roztomilou historku ve které hrála tato kamna zásadní úlohu?
Víš z toho cvičení na Šumavě začátkem devadesátých let.
to Špilas: To vykládal starej plukovník “Štyrák” a odehrávalo se to ve skutečnosti někdy v sedmdesátejch letech. Ale s tou Šumavou jsi to trefil. A mám dojem, že jeho syn připravuje z jeho rukopisných pamětí nějakou knihu, tak bych to nerad vyzrazoval. Já bych zase mohl vykládat o Štyrákovejch výletech sanitou za porevolučníma běhnama a chlastem, ale neudělám to, jeho famiglia by mne určitě žalovala. (Naštěstí oni nemaj tucha, že se mu tak říkalo 🙂 )
to dva mraky, KarelC: Tak “Prach” jsem dnes dočetl. Velmi dobré, ale abych byl spravedlivý, musím přiznat, že tím koncem mě Howey trochu zklamal, já bych zvolil jiný, už jsem ho i vymyslel 🙂 Ale samozřejmě Howey jako autor si může udělat konec jaký chce, to je jeho věc.