Série Legie pokračuje druhým dílem. Po úvodní Operaci Thümmel Františka Kotlety převzala žezlo něžnější část autorského dua, Kristýna Sněgoňová. A svého úkolu se zhostila na výbornou. Ukazuje se, že tahle dáma zvládne chodit v kotletovských botách s kočičí ladností!
Není tomu zase tak dávno, co Nakladatelství Epocha a autorské duo František Kotleta a Kristýna Sněgoňová představili čtenářům ambiciózní projekt: sérii Legie. František Kotleta nás v prvním dílu ze dvanácti plánovaných seznámil s hlavními postavami, představil čtenářům univerzum a nechal hrdiny udělat první krůčky a zlikvidovat první nepřátele. Oni si totiž mimozemšťani měli vybrat líp koho svojí invazí naštvat…
Dáma v nesnázích
Tak tedy vzhůru do druhého dílu Legie s názvem Amanda! Začínáme ne úplně hladkým přistáním lodě s reprezentativní přezdívkou Kraksna na pouštní planetě Namathé. Když se posádka ve složení palubní technik Vodička, kapitán Moravec, analytik zaniklé pozemské BIS, Gerasim, ruský geroj, který má problém s autoritami, ještěrkoidní mimozemšťanka – chana Aga a velmistr vaření ze separátu (protože kdo nezvládne práci, toho semeleme do konzerv), korunovaný král blafů a operní maestro Giuseppe oklepe, vydá se její část na průzkum planety. Prý se tu totiž nachází dívka v nesnázích, kterou je třeba zachránit. A nemůžeme zapomenout ani na odbojáře, kteří chtějí chepit…
Do textu vklouznete tentokrát velmi rychle a snadno. František Kotleta odvedl v Operaci Thümmel solidní práci, a tak do druhého dílu Sněgoňové nezbývá moc vysvětlování; spíše se dočkáte sem tam menšího opakování, které v textu nikterak nepřekáží a nezdržuje. Velmi rychle nabudete pocit, že čtete dalšího Kotletu – je až s podivem, že Sněgoňová, jejíž díla mají ke kotletovsky laděným brakovkám na hony daleko, tohle zvládne. Ne, to nemá být konspirační teorie o tom, kdo všechno pod jménem Kotleta píše, ale tiché uznání talentu této mladé autorky. Amanda je totiž akčním dobrodružstvím na neznámé planetě s odpichem, mnoha hláškami a svěžími nápady, které se matadorovi české akční fantastiky vyrovná v téměř všech ohledech!
A v duchu nejlepších tradic brakovek se v Amandě jedná především o dvě věci: velké ptáky a pokud možno velké kozy. Aby nedošlo k mýlce: velcí ptáci jsou v tomhle případě mimozemšťané připomínající přerostlé slepice, kteří namočí duo Moravec & Gerasim do průšvihu a vyžádají si „jednoduchou“ službičku. Nic se nemůže pokazit, říkali; čapnete ženskou a disk a tiše zmizíte… Fakt někdo čekal, že to takhle dopadne? Ale kdeže, bude to pořádná jízda, u které se pobavíte.
A ty kozy… no, to jste asi dešifrovali správně. Chlapi zavření na palubě vesmírné kocábky, kde je jediná žena přerostlá ještěrka, která by jim srovnala ciferník kdyby něco zkusili – ne, že by chtěli – hormony a tak… V Amandě je i pár lechtivých momentů.
Napsáno s chutí
Po stránce obsahu kniha nemá moc čím překvapit. Je jasné, že únos ženy se neobejde bez komplikací, že se do toho zamotají i proradní mimozemští šmejdi, kterým posádka Kraksny vyhlásila válku za genocidu obyvatel Země, že se bude bojovat do posledního dechu, hláškovat a vše poběží jako na drátkách. Všechny body si můžeme odškrtnout, Sněgoňová zvládla svoji roli na výbornou a na konci se přistihnete s kacířskou myšlenkou, jestli učedník netrumfl mistra. Ale znova je třeba zopakovat, že v prvním dílu musel Kotleta vysvětlovat a představovat, což si vybralo svoji daň.
Z textu je však jasně zřetelné, že autorka si psaní užívala. Spousty drobných humorných situací, několik originálních momentů, odkazy na žánrové klasiky; Amanda působí svěže a zejména závěrečné finále si vychutnáte.
Krátce se zmíníme i o postavách. Každý z posádky dostane svůj prostor, ale prim hrají Moravec a Gerasim. Autorka se (očekávaně) nepouští do žádných psychologických rozborů, charakteristiky postav jsou „tak akorát“; hrdinové nejsou vyloženě charakterově ploší, ale práce s postavami a jejich vývoj není primárním cílem. Prostě o malý kousek lepší, než by se dalo v příběhu tohoto ražení očekávat. Samozřejmě, celá kniha stojí na tom, že hrdinové strkají nosy tam, kam nemají, občas i trochu oproti zdravému rozumu; a zákonitě to vede k potyčkám, šarvátkám a dalším situacím, kdy jim jde o kejhák. Ale pokud budete brát Amandu jako knihu se snahou čtenáře rozptýlit a pobavit, pak je účel naplněn a jen těžko můžete mít jakékoliv výhrady. Řemeslně se drží v rámci žánru v lehkém nadprůměru a pokud se vám líbil první díl nebo obecně máte rádi akční brakovky, budete spokojeni.
A když jsme u postav, musíme se zmínit i o dalších obyvatelích vesmíru. Sněgońová staví na rasách představených v prvním dílu a přidává pár dalších. Svět Legie je hustě osídlený, potvory jsou rozmanité a prostředí působí živě a „nepřepáleně“. I tenhle důležitý aspekt se zkrátka podařilo trefit. Kromě toho je vidět, že autorský tandem má vše promyšlené předem.
V celkovém dojmu působí Amanda svižněji než její předchůdce. Od prvních stran se rozjíždí akce, která nemá brzdy; čtenáři se budou bavit a užívat si čtení. Ale jak uvedl František Kotleta na Facebooku: Legie není zas tak jednoduchá legrace jak by se mohlo zdát. Mnohé věci, kupříkladu jména hlavních protagonistů, mají svůj skrytý smysl, a je jen na čtenáři, zda po něm chce pátrat a trochu si čtení ztížit. Ono totiž konzumovat není špatné, ale objevovat je mnohem lepší!
Vesmírné dobrodružství pokračuje ve velkém stylu, aniž by vybuchla jediná kosmická loď. Politika se dělá zbraněmi a vše se odehrává na povrchu jediné planety. Ale tak nějak podvědomě cítíte, že kolečka se roztáčí a účelem je nejprve třeba posbírat posádku a pak se teprve pustit do větších akcí.
Snad jedinou výtku si dovolím k obálce. Jestliže Operace Thümmel působila jako starý filmový plakát, dáma na obálce Amandy mi příliš nesedí, i když své opodstatnění určitě má.
Kristýna Sněgoňová: Amanda (Legie 2)
Vydala: Epocha, 2020
Obálka: Jiří Arbe Miňovský
Počet stran: 328
Cena: 299 Kč
No jo, je to drsnější než část první, holt ty dnešní holky, že 🙂 A k té obálce, ta holka na ní má obličej autorky. To další ovšem vědí jen zasvěcení (či zasvěcený, patrně) …