Alcatraz versus legie Zakladatelových kostí: Další bláznivé dobrodružství v podání ještě šílenějšího autora

Již podruhé se v sérii o Alcatrazovi Smedrym pouští Brandon Sanderson na pole young adult literatury. Nejen, že přináší pokračování příběhu o pátrání mladého okulátora po svých rodičích, ale zároveň přináší i lekci o psaní všem, kteří milují příběhy.

Začněme malým opakováním z prvního dílu: Alcatraz Smedry je čaroděj. Tedy přesněji velmi specifický druh čaroděje. V jeho rodině se totiž vyskytují všemožné pofidérní talenty – Alcatraz má talent ničit věci, jeho děda zase talent být všude pozdě (což se vlastně dost hodí když po vás někdo střílí nebo se vás snaží rozsekat), a v tomto díle přibude pár dalších bláznivých schopností svědčících o tom, že invence se dá zapojit i do nevážně pojatých příběhů. Kromě toho je Alcatraz také okulátorem, což znamená, že dokáže využívat moc magických čoček (často zasazených do brýlí) pomáhajících mu například se stopováním, překládáním starobylých jazyků…

A ještě jednu podstatnou věc nesmíme v tomhle rychloopakování vynechat: náš běžný svět je v podstatě vylhanou fikcí, a realitu tak, jak ji známe, nám servírují ďábelští knihovníci, kteří tak chrání svůj svět a zavírají lidem oči před zjevnými pravdami.

Druhé velké dobrodružství

Pojetí Alcatraze už od samého počátku ukazuje na autorovu hravost a nadměrnou ochotu nabídnout čtenáři kopu bizarních nápadů. Prezentuje totiž Alcatrazova dobrodružství nikoliv jako zábavnou fikci, ale jako reálné dobrodružství ze světa, do nějž běžný čtenář jen nedohlédne a který za oponou knihovnických polopravd neodkáže objevit. Fabuluje o tom, že to je nepřikrášlený životopis reálného hrdiny, a že to odmítáme přijmout je jen a jen náš problém.

Za Sandersonových fantasy ság víme, že je takřka geniálním vypravěčem s bohatou invencí – a tady dotáhl své umění ještě o kousek dál. Pokud se podíváme na tu zjevnější vrstvu, pak máme před sebou fantastické dobrodružství mladého mága pátrajícího po svém otci. Poměrně klikatou cestou ho stopy zavedou do Alexandrijské knihovny (tak vidíte, co nám, obyčejným lidem, vše knihovníci zatajili!), kde pomocí stopovacích brýlí pátrá po přítomnosti… vlastně kohokoliv. Vůbec, tohle využívání magie prostřednictvím čoček z magického písku a k tomu destruktivního talentu je samo o sobě parádní, jenže k tomu přidejte otravné knihovníky snažící se vám vnutit cokoliv z místních polic za směšnou výpůjční cenu – vždyť vaše duše vás nic nestála, tak co. A ačkoliv jsou některé momenty temné a jiné zase dojemné, pořád je to především příběh, který si mladší čtenáři zamilují. Hlavní hrdinové jsou jim blízcí věkem, dělají šílené kousky, dostávají se do situací, při kterých se tají dech a vybruslují z nich způsobem, který je mnohdy zkrátka a jednoduše úžasný!

Abychom nezapomněli: Sanderson přibalil svému hrdinovi na cestu několik pomocníků, a kromě již známe bojovné „rytířky“ Bastille se seznámíte i s dalšími vykutálenými hrdiny a jejich prazvláštními talenty.

Hravé, šílené, zábavné… Ano, mladí čtenáři budou bez přehánění nadšeni a sami těch superlativů nejspíš vychrlí ještě o pár navíc. Jenže těch kouzel, hlavně těch literárních, je v Alcatrazovi mnohem více.

Vím, co píšu

Sanderson totiž ukazuje, že o psaní a stavbě příběhu i dynamice knihy ví mnohé. Počátek každé kapitoly tak věnuje nějaké spisovatelské exhibici, krátké literární anekdotě ukazující, že si je vědom, co přesně píše. Tahá čtenáře za fusekli, sebestředně ukazuje, kdo je tady pán, a že když bude chtít, dostane čtenáře přesně tam, kde ho chce mít. Předbíhá v ději, bez uzardění vyzradí jednu ze závěrečných point.

Tenhle přídavek k celému příběhu může být pro mladé čtenáře otravou brzdící svižný tok příběhu, ale milovníci dobrých příběhů mohou načerpat spoustu inspirace, protože jde o velmi koncentrovanou instruktáž jak pracovat s příběhy, umět prodat sám sebe a rozbít zaběhnutá klišé.

Ale ani příběh sám není vyloženě jen pro mládež, jde jen o formu stylizace. I dospělý se bude skvěle bavit a obdivovat především nápady a zvraty, které děj přináší. A nenechte se zmást ani ilustracemi Hayley Lazo, které vše tematicky doplňují.

Takže ještě jednou dokola: Sanderson ukázal svoji vypravěčskou extratřídu, nevysychající zřídlo nápadů a ego velkého spisovatele se smyslem pro sebeironii. Alcatraz versus legie Zakladatelových kostí je opravdu povedenou taškařicí, která vás dostane!

Brandon Sanderson: Alcatraz versus legie Zakladatelových kostí