Těžko říct, pro koho tahle převyprávění starších příběhů vlastně jsou. Pro nováčky je asi lepší sáhnout po původním díle a nenechat si zážitek předem filtrovat imaginací někoho jiného. Skalním fanouškům zase budou chybět věci, které se ztratily v překladu. Temná věž od Marvelu přesto dobře poslouží oběma skupinám, říkáme díky.
Rozhodně se nedá říct, že by tahle kniha nevznikala s láskou. A když vezmeme v potaz, že tvůrci stáli před úkolem úsporněji převyprávět Kingův opus plný odboček, odkazů, zamyšlení a vrstev schovaných ve vrstvách, je péče, kterou dosažení svého cíle věnovali, opravdu vidět. To hlavní z počátků pistolníkova příběhu (v Kingově sérii retrospektivně odvyprávěných ve čtvrté knize, Čaroděj a sklo) se zachytit povedlo. Místy je příběh dokonce i o něco bohatší – to když vidíme děje a postavy, k nimž se autor v původním vyprávění dostal až mnohem později. Přesto, posun k chronologickému vyprávění Rolandových osudů se zdá být spíše na škodu. Přeci jen ve chvíli, kdy původně tento příběh vyprávěl pistolník svým společníkům, měli on a čtenář za sebou hodně dlouhou cestu a na vzpomínky pohlíželi pohledem ovlivněným dosavadními událostmi – a i k jejich protagonistům přistupovali jinak. Na druhou stranu je právě tahle změna asi tím nejodvážnějším, co mohli adaptátoři udělat, a jaký dopad bude mít na celý příběh, ukáže až čas… a další vydané svazky komiksu.
Z charakterů zbývají črty
Asi největší výtku si zaslouží to, co již bylo řečeno: že se povedlo zachytit pouze to hlavní. Děj, se kterým se v originále autor mazlí na více než 650 stranách, tu letí kupředu jak splašené stádo koní a na nic než na snahu dostat se k velkému finále (které paradoxně na kreslených obrazech není zdaleka tak osudové jako v knize) nezbývá čas. Spousta vedlejších postav a zápletek je úplně vypuštěna a ani hlavní protagonisté nedostávají tolik prostoru, kolik by si zasloužili – poměrně těžko se tak k nim buduje vztah. Na druhou stranu to nechává spoustu materiálu ke zkoumání pro všechny ty, které tenhle komiks naláká k tomu si Temnou věž přečíst – tito čtenáři se rozhodně nebudou ani u jejího čtvrtého svazku nudit.
Imaginace na jedničku
Co si ovšem zaslouží obrovskou poklonu, je práce kreslíře. Tomu se povedlo vdechnout příběhu přesně tu správnou, až goticky temnou atmosféru. S pečlivostí se soustředí na ty nejmenší detaily a zároveň víc než často fascinují dechberoucími celky. Noci a dny v městečku Mejisu pod jeho rukama ožívají a dýchají neopakovatelným kouzlem, to říkáme a říkáme také díky. A když jsme u toho, převzetí všech těch milých detailů, kterými King svůj svět mistrovsky protkal, aniž by se kdy obtěžoval jejich osvětlováním (čímž získávají ještě větší sílu) – třeba právě různých jazykových zvláštností – je velmi milou třešničkou na dortu.
Není to tedy od týmu kolem Davida a Furthové špatný pokus, to ani zdaleka. Tahle adaptace možná nepřináší do vyprávění o světech Temné věže nic převratného, ale jako položku v nekonečném příběhu o pistolníkově osudu je ji rozhodně příjemnější mít, než nemít. Zvědavost, kam a jakým způsobem nás zavede příští svazek, je na místě a její ukojení snad bude sladké.
Temná věž 1: Zrození pistolníka
Scénář: Peter David
Kresba: Jae Lee
Vydala: Crew, 2016
Počet stran: 240
Cena: 489 Kč
Stran úvah, pro koho je to vlastně určeno – představa, že každý, kdo si přečte tohle, si nutně musí přečíst i ty ten čtyřtisícstránkový opus mi nepřipadá úplně správná, ale nemám zkušenosti, zatím se u mě ta touha neobjevila.
Jinak naprostý souhlas s celou recenzí, koupil jsem si to především kvůli kresbě a líbilo se hodně. Nicméně z děje opravdu čiší jistá zkratkovitost a skokovitost. Ale zase u komiksů není až tak vzácná.