Byla to před dvěma lety nemalá událost, když nakladatelství Crew vydalo komiks od českého autora, který nejprve vyšel v zahraničí. Což se zase tak často nestává, žejo.
Aleš Kot, scénárista, který uspěl i u těch nejslavnějších komiksových vydavatelství světa, je pro našinecké komiksové fanoušky ztělesněním splněného (nejen) amerického snu. Když chcete a snažíte se, jde všechno. I to bylo jedním z lákadel, které k sobě série Zero poutala – slyšeli jsme, že je dobrej, ale jak moc vlastně?
Upřímně, odpověď není úplně jasná, přestože jsme jeho originální sérii čtvrtou knihou s podtitulem Kdo ohněm uzavřeli. A originální je správné slovo. Kot vybočuje nejen stylem i formou, ale i odvahou vnést do svého scénáře i motivy a témata, kterým se mainstreamový komiks spíše vyhýbá (s výjimkou těch skutečně nejskvostnějších autorů) – ezoterika, filozofie a myšlenková hutnost, která se místy tráví jen nelehko – a obzvláště proto, že je podlitá omáčkou divnosti a ozdobená terčíkem z ujetosti, kterou Kot snad ještě přesahuje svého oblíbence Franta Morrisona.
Jakkoliv se Zero tvářilo jako špionážní komiks à la Bond nebo ještě spíš Bourne, jakkoliv v tomto směru celé tři knihy buduje očekávání (a upřímně, ta expozice příběhu byla někdy až nesnesitelně dlouhá), čtvrtá kniha na vás může působit hned dvěma způsoby:
- velice netradiční
- facka přímo přes držku
Kot se totiž celé té naznačované špionážní linii a vůbec jakékoliv snaze o vyprávění příběhu vysmál a místo závěru, který jsme chtěli my, přináší finále, které většina čtenářů nejspíš ani nepochopí. Odhalíte v něm inspirace filozofy, umělci, příběhy či vědou v neuvěřitelně hustém poměru. Kot se místy chová jako ryzí beatník a nechává své myšlenky téci bez zábran. Přitom to rozhodně není nějaký drobný potůček, což však čtenáři přinese jen další nesnáze – finále tak působí o to neučesaněji a rozháraněji. A upřímně, na rozdíl od zmiňovaného Morrisona Kot své myšlenky ani neumí prodat tím stylem, že by to čtenář chápal a chápal s chutí. Místo toho finále Zera působí jako blábolení studenta východních náboženství pod vlivem halucinogenních látek.
Odvaha. To je rozhodně to správné slovo pro Zero. Kotovu vypravěčskou odvahu ostatně moc dobře stvrzuje i volba grafické formy, kdy každý jeden sešit komiksu zpracovává jiný ilustrátor, jejichž přístup osciluje mezi mainstreamovou kresbou, undergroundovým minimalismem a totální ujetostí.
Kot si se Zerem hrál, hrál a hrál, až dost možná prohrál. Ukázal se sice jako veskrze působivý a vysoce inteligentní autor, ale také jako neuspokojivý vypravěč. A upřímně, médium komiksu je dnes stále spíše o těch vypravěčských schopnostech.
Zero 4: Kdo ohněm
Scénář: Aleš Kot
Kresba: Ian Bertram, Stathis Tsemberlidis, Robert Sammelin, Tula Lotayová
Vydal: Crew, 2016
Počet stran: 136
Cena: 369 Kč
Velmi dobře napsaná recenze! (Já osobně bych byl ještě tvrdší a nevybíravější.)
Súhlasím s recenziou, ukončenie Zera je pseudointelektuálny blábol a podraz na čitatelovi.