Ed Brubaker, Sean Phillips, noirový grafický román. To je spojení, které zklame skutečně jen málokdy – a co se týče komiksů vydaných v naší mateřštině, nezklamalo nikdy. A Zatmívačka v tomto není výjimkou.
Tvůrčí duo, které přivedlo na svět Criminal nebo Lovecroftovsky laděnou sérii Fatale několikrát ukázalo, že svému médiu (= komiksu) a svému žánru (= noirové detektivce) rozumí jako málokdo. A co se noiru týče, dost možná jsou nepsanými vládci tohoto subžánru, který své největší úspěchy slavil před zhruba sedmi dekádami skrze spisovatele jako Raymond Chandler, James M. Cain, Mickey Spillane nebo Dashiel Hammett (který se v Zatmívačce dokonce i mihne).
Termín noir však vznikl pro jiné médium. Film. I v něm totiž cynické detektivky s výraznými ambivalentními antihrdiny, lepými děvami „femme fatale“ a půvabnou „poetikou města“ hrály ve 40. letech prim. Snímky jako Maltézský sokol, Dotek zla (mimochodem, první patří za jedno z úvodních děl žánru, to druhé jako jedno z těch posledních), Pojistka smrti nebo geniální díla scenáristy a režiséra Billyho Wildera Eso v rukávu a především Sunset Boulevard patří mezi to nejlepší, co nám více než stoletá historie kinematografie doposud dala.
Zatmívačka pak oba světy – film a komiks – propojuje. Je to totiž komiks o filmech a jejich tvorbě, o světě Hollywoodských magnátů, mezi nimiž a gangstery leží jen neskonale tenká hranice tkaná víceméně dobrým PR, o světě hereckých hvězd a těch poražených, jejichž sny o hvězdě na Hollywoodském chodníku slávy vzaly briskně za své. Je to komiks o jedné herečce, která spáchala sebevraždu, a o jednom scenáristovi, který ví, že to sebevražda nebyla, a který k ní cítil víc než jen kolegiální city.
Je to neuvěřitelně dobrý komiks.
Jde totiž ještě za hranice žánru samotného, nakusuje i témata sociálně-politická, především nechvalně proslulé antikomunistické kampaně, později eskalující v takzvaný McCarthyismus. Mnozí tvůrci filmového světa, mezi nimi kupříkladu Charlie Chaplin, skvělý režisér Frank Capra nebo scenáristé jako Dalton Trumbo měli oficiálně zakázáno tvořit. Což třeba scenáristé obcházeli tím, že tvořili pod pseudonymy nebo pod jmény svých kolegů (k tématu doporučuji film Trumbo právě o posledním zmiňovaném).
Mimochodem, před komisí své kolegy za komunisty označovali i velké osobnosti té doby (nebo doby pozdější) jako Walt Disney, Jack Warner nebo Ronald Reagan. Na podporu svým kolegům naopak přispěchaly další hvězdy – kupříkladu Henry Fonda, Katharine Hepburn nebo noirové star Humphrey Bogart a Lauren Bacall. Trochu to připomíná geograficky bližší situaci s Chartou a Antichartou…
V rukou Brubakera a Phillipse přitom všechno skvěle funguje. Komiks mnoho nevysvětluje, úzkostlivou situaci prostě vnímáte, narativní prostředky si nezadají se zmiňovaným Sunset Boulevard (který považuju za jeden z nejlépe napsaných filmů všech dob), skvělým vyvážením jednotlivých prvků a tématem Zatmívačka připomíná nejlepší knihy Jamese Ellroye (byť Zatmívačka je méně košatá, co se rozsáhlosti textu týče, prostě méně užvaněná) – především L.A. Přísně tajné (možná znáte jako vynikající film). A o tom, že Brubaker tématu skutečně rozumí, vás přesvědčí i bohatý bonusový materiál.
Zatmívačka je komiks zahalený do cigaretového dýmu, alkoholových oparů, neonových poutačů města andělů, do krve a potu a falešných úsměvů. A je to neuvěřitelně dobrý komiks. Ale to už jsem říkal.
Zatmívačka
Scénář: Ed Brubaker
Kresba: Sean Phillips
Vydalo: BB Art, 2020
Počet stran: 400
Cena: 990 Kč
