Svatokrádežná svatba: muži ničí ženy, ženy ničí muže

Občas se věci prostě sejdou. Vezměte milovníka fantasy, velkoformátovou knihu v pevných deskách s nádhernou ilustrací na obalu a jméno scénáristy: Alejandro Jodorowsky. Těžko může být lepší záminka jak se seznámit se scénáristou, kterého celý komiksový svět opěvuje…

Ano, přiznávám se dobrovolně, prvotním impulsem proč jsem se rozhodl recenzovat tento komiks, byla touha seznámit se Jodorowskym. Jeho pověst ho předchází, a tak sem měl opravdu vysoká očekávání.

Setkání s géniem

První díl cyklu Královská krev s podtitulem Svatokrádežná svatba je ve své podstatě klasický fantasy příběh se vším všudy. Těžko říci, zda jsem měl moc vysoká očekávání, ale i přes několik kliček je děj dost jednoduchý – zrady, osudové (mnohdy zapovězené) lásky, boj o trůn, duchové… Zkrátka nic, co by milovníka fantasy dokázalo překvapit.

Přesto, že na sebe vše navazuje a dává jako celek logiku, občas budete mít pocit, že některé scény vzali autoři dost „hopem“. Dobře, lze to považovat za daň za to, aby vyprávění neztratilo drajv, ale stejně se bude během čtení vkrádat neodbytný pocit, že pár míst se po scénáristické stránce dalo vymazlit ještě o něco více.

Pokud nebudete nadšeni z toho, CO Jodorowski vypráví, pak vás potěší způsob JAK to vypráví. Postavy se chovají jako vystřižené z divadelní hry od Shakespeara: deklamují texty s osudovými podtexty v epických pózách, řeší existenciální problémy a přehrávají. V případě Svatokrádežné svatby to však funguje a z velké části jim to prostě budete věřit.

Pokud na něco tahle kniha vsází, je to jednoznačně dojem! Nemluvím teď o vizuálním provedení – o tom, že dostanete mazlíka, kterým se budete moci chlubit přátelům, není pochyb. Řeč je o vyznění příběhu, který právě díky onomu přehrávání dokáže v člověku probudit opravdu silné emoce. Budete doslova žít s postavami, dostanou se vám do hlavy. Člověk si až říká, jestli to náhodou Jodorowski neudělal schválně: stvořit plytký příběh plný násilí, krve a sexu, který dostane čtenář možnost s postavami doopravdy prožít a užije si ho tak na plné pecky, to už vyžaduje kus autorského mistrovství.

Ten druhý (rozhodně ne) vzadu

Jenže na komiks musí být minimálně dva – v tomto případě je tím druhým do party kreslíř Dongzi Liu. Před tímhle chlapíkem nezbývá než smeknout, protože odvedl práci vysoko nad průměrem. Kresby jsou nádherné, plné detailů. Co na tom, že hrdinové jsou archetypální, když vypadají úžasně! Syntéza mezi příběhem a jeho vizuálním ztvárněním funguje naprosto dokonale, oba sešity obsažené v knize jsou doslova pastva pro oči. Vše je podpořeno velkým formátem knihy, díky kterému jsou zejména krvavé a sexuální scény ještě o kousek působivější.

Pokud bych měl něco vyzdvihnout, jsou to dynamické akční scény. Zejména souboje muže proti muži (či zvířeti) jsou parádní, přehledně zpracované a nakreslené tak, aby byl celý průběh boje čtenáři jasný. Jakou malou ochutnávku si dejte samotný obrázek na obálce knihy.

Ale co je nejdůležitější: Dongzi Liu dokázal předat čtenáři přesně ony emoce, které příběhu sluší. Pochmurné barvy, pózy vyjadřující gestikulaci osob dokonale ladící s dojmem čtenáře z dané scény; dost těžko to vysvětlit takhle „nasucho“. Ve své podstatě udělal kreslíř přesně to, co se od komiksu očekává: převyprávěl příběh prostřednictvím obrazů!

Výsledkem je příběh z oblasti mainstreamové fantasy podobný kupříkladu oblíbené Písni ledu a ohně v podařeném grafickém kabátku. Forma v tomhle případě vítězí nad obsahem, ale stejně nakonec Svatokrádežnou svatbu zhltnete jedním dechem a budete koukat po přídavku. Tahle kniha je totiž opravdu působivá!

Královská krev: Svatokrádežná svatba