Straczynského modernizace počátků Supermana má při svém českém vydání smůlu: zatím ji lze hodnotit pouze z první třetiny, která samostatně moc dobře nefunguje a na plné čáře prohrává s vlastní filmovou adaptací v podobě Snyderova Muže z oceli.
Clark Kent, mladík sotva dvacetiletý, tráví svůj život v ústraní, a i když má určitou představu o svých schopnostech – a navíc mu maminka ušila velmi slušivý obleček s rudým pláštěm – rozhodně nemá v plánu poletovat kolem a zachraňovat kočičky ze stromů. Na to si příliš cení svého soukromí a štěstí, které může prožít jako „obyčejný člověk“. Je mu jasné, že pokud se odhalí světu, čeká ho ostrakizace, věčná samota a vypořádávání se s tím, že by každý ochotně naložil všechny své problémy na jeho bedra. Ne že by nechtěl pomáhat vůbec. Aby zabezpečil svou matku, vydává se do Metropolis, kde okamžitě dostane možnost vydělávat obrovské peníze jako neporazitelný hráč amerického fotbalu, či jako vědec, který v mžiku vyluští formuli, s níž si největší mozky lámaly hlavu kdovíjak dlouho. Dokonce se zastaví i v Daily Planet, i když bídně placená novinařina v potápějícím se periodiku není úplně jeho styl.
Tenhle úvod zabírá asi třetinu knihy, poté se najednou na orbitě objeví mimozemská invazní flotila s jediným cílem: zabít posledního Kryptoňana. Clarkovi nezbývá než obléct rudomodrou a natlouct emzákům ústa dřív, než v honbě za ním vymlátí celou planetu. A tady přichází problém. Po zbytek knihy se odehrává zběsilá bitka se záporákem, jehož původ a důvody, proč se za Clarkem žene přes celý vesmír, jen aby ho zabil, jsou zběžně nahozeny na pár stránkách a aktuálnímu dění dodávají mnohem spíše nádech něčeho, co si scénárista vynutil, než co přirozeně vyplynulo z předchozích událostí. Je tu samozřejmě jedno velké ALE: Země jedna má celkem tři svazky, zbývá tedy ještě dost prostoru celý příběh pořádně odvyprávět. V tuto chvíli si ale bohužel člověk musí na internetu vyhledat děj následujících dvou knih, aby pochopil, že celé dílo snad nebude až tolik pokulhávat za vlastní filmovou adaptací.
Právě Man of Steel, na nějž si nelze při čtení nevzpomenout, zjevně zápletky všech tří knih zhustil, vynechal podružné linie a přinesl hutnější příběh, v němž například splynula postava generála Zoda s bezejmenným padouchem z tohoto svazku, díky čemuž má celá bitva o Metropolis a zničení celoplanetární zbraně výrazně větší sílu a hloubku. Navíc i vývoj Clarka Kenta v Supermana je (na kolik se dá soudit z první knihy) podaný ve filmu mnohem citlivěji skrze vztah s jeho otcem i scény z minulosti.
Zemi jedna tak bude třeba zhodnotit především jako celek. Co se týče jejího úvodního svazku vnímaného samostatně, nepřináší bohužel téměř nic, co by ho odlišilo od záplavy průměrných sešitovek, ať už jde o Davisovu kresbu či Straczynského práci s největším hrdinou světa.
Superman: Země jedna
Scénář: J. Michael Straczynski
Kresba: Shane Davis
Vydal: BB Art, 2016
Počet stran: 136
Cena: 499 Kč
Zas tak černě bych to neviděl, s filmem bych to moc nesrovnával, ten si bral inspiraci z mnohem více zdrojů. Když už porovnávat, tak s ostatními komiksy – a Supermanových originů tu už vyšlo docela dost. Superman a lidé z oceli od Morrissona byli originálnější a odvážnější, zase jim ale brzy došel dech.S Rudou hvězdou bych nesrovnával, ta byla až moc alternativní… A Utajený počátek, ten byl asi nejdotaženější. Se Zemí jedna je to asi tak – začátek boží, člověk má pocit že by to mohlo být opravdu něco nového, něco alespoň trošku jiného. Pak ale přijde hrozba z vesmíru a… dál to známe z mnoha jiných vyprávění. Já vím, ono je těžké dnes vymyslet něco nového pokud jde o Supermana… ale tenhle mustr je už velmi, velmi provařený. Nevím do jaké míry za to může autor a do jaké politika DC Comics, ale člověk má pak pocit že ať se děje co se děje a ať příběh začíná jak chce, vždy to zkrátka musí skončit u velkolepých bitev s mimozemšťany. Ani celkově to špatné není, to ne, Země jedna je vlastně dobrý superhrdinský komiks. Má vše, co by měl mít a náznak že i něco víc – ale pak přehodí výhybku a jede dál už na jistotu. Scénáři i kresbě se nic vytknout nedá, ani jedno vyloženě neoslní, ani v rámci mainstreamu nezklame. (Ale velké plus za to, že je tu Lois Laneová kreslena podle Jennifer Carpenter, známé z Dextera – to potěšilo hodně 🙂 )
Verdikt: 65%