Steampunk, stará Praha a Angelina Jolie v hlavní roli nového českého komiksu Serpens Levis – Ve smyčkách hada. Pojďme se společně podívat, co se skrývá pod tímto krásným pozlátkem.
Mladá studentka Viola si při cestě do školy povšimne zvláštní události na místním hřbitově. Vyšetřovatelé ohledávají mrtvolu, která je Viole nápadně povědomá. Aby také ne, když je to kolega jejího otce, přednosty anatomicko-patologického ústavu, doktora Klemense. A co by to bylo za zvídavou studentku, kdyby se nepustila do vyšetřování na vlastní pěst.
Samotná zápletka působí dobře a měla by i potenciál, kdyby se autor komiksu, vystupující pod pseudonymem Gutwirth, nenechal unést svojí fantazií a příběh se mu absolutně nerozsypal pod rukama. Možná to bylo způsobeno malým prostorem, 104 stran není mnoho. Možná to bylo způsobeno nezkušeností. To už se dnes nedozvíme. Každopádně příběh nefunguje, logika v něm pokulhává a motivace postav není vůbec pochopitelná. Naprostá nereálnost a toporné dialogy jsou bohužel něco, co se táhne celým příběhem a nedovolí vám se do komiksu ponořit.
Co se naopak celkem povedlo, je kresba, za kterou je zodpovědný Michal Kocián. Ten dříve spolupracoval na komiksech Ve jménu Husa či Generál Fajtl. Žánr jako steampunk nabízí mnoho možností popustit uzdu fantazii a na některé výtvory parní technologie je radost se dívat. Bohužel ani zde se to neobejde bez ztráty kytičky. Na vině je nepřehlednost oken komiksu, především v situacích, kde se děj roztahuje na dvoustranu. To totiž často není vůbec zřejmé a výsledkem je, že si zmateně přečtete jednu stranu a až na druhé si přestanete rozpačitě drbat hlavu.
Vyjma kresby je tak jediným pozitivem použití staré Prahy. Steampunkový kabát sedne hlavnímu městu jako ulitý a je s podivem, že se tato kombinace neobjevuje častěji, protože Praha protkaná výdobytky parní technologie a viktoriánskou módou je k nakousnutí. Můžete tak projít místa jako dobytčí trh, malostranské uličky, Podskalí, či Břevnovský kláštěr.
Přesto, že komiks vycházel v časopise ABC už v roce 2011-2012, vypadá, jako by byl šitý horkou jehlou. Příběh má logické mezery a na jejich odstranění se nijak nezapracovalo. Topornost dialogů a zkratkovitý děj musí praštit do nosu čtenáře všech věkových kategorií, a ty mladší navíc z cílové skupiny vyřazuje laciné erotično a násilí. Těžko tedy říct, koho by měl komiks zaujmout. Zvážíme-li navíc cenu, která byla původně nastavena na 499 Kč, bohužel nemohu tuto četbu s klidným srdcem doporučit nikomu.
Serpens Levis – Ve smyčkách hada
Scénář: Gutwirth
Kresba: Michal Kocián
Vydal: Albatros
Počet stran: 104
Cena: 499 Kč (V současné době zlevněno na 399 Kč)
Dovolím si vyjádřit se k tomuto:
“…vypadá, jako by byl šitý horkou jehlou. Příběh má logické mezery a na jejich odstranění se nijak nezapracovalo. Topornost dialogů a zkratkovitý děj musí praštit do nosu čtenáře všech věkových kategorií,…”
Tento odstavec by platil tak na dvě třetiny soudobé americké komiksové produkce. Je to komiks, nikoliv beletrie. Ten bude vždycky “zkratkovitý” a “logické mezery” jsou i v celé řadě frankofonních komiksů, kde se vsadilo na mainstreamovou kresbu. Pokud jde o “topornost” dialogů, tak to bych prosil upřesnit. To je nicneříkající konstatování. Mě to nijak dramatické nepřišlo. Odpovídalo to běžnému komiksovému průměru.
Pokud jde o “a ty mladší navíc z cílové skupiny vyřazuje laciné erotično a násilí. ” ti mladší jsou zvyklí. A že by tam bylo nějaké věkové omezení na obálce, tak to jsem si fakt nevšiml.
A ta závěrečná cifra vychází z čeho? Co je podle vás komiks hodný sta procent? A co je podle vás ještě slabší než toto?
Já osobně bych tento komiks hodnotil střízlivými sedmdesáti procenty.
Tady se, Karle, neshodneme. Já bych šel ještě níž než Ondřej, klidně na třicet procent. Vadilo mi prakticky všechno, co se týkalo příběhu, postavy jsou nejen hrozně ploché, ale jejich motivace působí k smíchu a ještě víc pak jejich schopnosti (lékař superhrdina, fakt?) a vlastně i celej finální zvrat.
Vlastně celé mi to přijde jako náctiletá fantazie po přečtení Leviathana od Westerfelda a chvíli si zahrál Bioshock. A k logice – doopravdy nepotřebuji ultralogický svět, ale tady jsou takové mezery, že to prostě bolí, ale to už bych šel do spoileru.
Osobně jsem měl problém i s kresbou. Někde je milá, ale takové té evropské umělecké kvality fakt ani zdaleka nedosahuje a postavy na některých obrázcích vypadají úplně jinak.
Takže nakonec jediné pozitivní je spojení steampunk a Praha, které si sluší. Škoda, že jej nevyužili víc.
to joehot:
Když to srovnám třeba s Dechberoucím zázrakem od Kopla, tak tohle se mi líbilo mnohem víc.
KarelC – pravda, tam jsem se přes druhý sešit nedostal. Ale stavěl bych to na podobnou úroveň. A se Serpens Levis je to jistě subjektivní, mám steampunk moc rád a možná proto jsem naň trochu citlivější…
Nezatracujme však český komiks – teď čtu Zátopka a vypadá moc dobře.
to Joehot: Když už jsem za to dal ty prachy, tak to prostě nemůže být pod šedesát! 🙂 🙂 🙂
Pravda je, že český komiks je silně specifický. Namátkou: Lucky Boy, Rudo, Space Trashers, Moje kniha Vinnetou, Fanouš, Koplovky, Candide, Divočina, Legendy o Magorovi, Červený Amadeus, Parazit IX9…jo a ještě jsem zapomněl na Suchánka. Bratry slováky a jejich Jelínka s Paššem nepočítaje…
Většinu z toho nikdo ani nikde nerecenzoval. Tím chci říct, že mnoho z výše uvedených bylo horší než tohle, ale ničemu z výše uvedených bych nedal méně než 40 procent. I když některé počiny byly naprosto úchylné a ujeté (Amadeus a Parazit nepochybně), ale svoje místo na slunci si prostě zaslouží.
A to nemluvím o Hajzlovi, Korektorovi a spol.
KarelC: nečetl jsem všechno z jmenovaných, ale Space Trashers, knihu Vinnetou, některé koplovky či Ruda ano. A tedy podle mě všechny zmiňované Serpens Levis převyšují. (Hlavně Rudo, který je takřka geniální. 🙂 )
Vypadá to na klasické – shodneme se, že se neshodneme! 🙂 Ale to je dobře, nemusíme mít všichni stejný vkus. Hlavně, když je ten můj lepší. 😛 😀 😀
to joehot: Prostě jsem si koupil blbost a nechci si to přiznat.
Space Trashers jsem četl snad pětkrát. Škoda že u toho Lucky Boye nebyla kresba alespoň na té úrovni. Scénář to byl výborněj, ale ta Renatina kresba byla taková statická a neživá. Skoro jako černobílá fotka.
Rudo – Jo, mělo to svoje kouzlo!
A tyhle dva počiny, (Červený Amadeus, Parazit IX9) jestli na ně narazíš v antíku, si kup. To je tak blbé, až je to skoro legendární.
Mě zase sedl do noty Magor. (Ale já jsem ho měl vždycky rád )
A ještě Na odstřel od Lucie Lomové – to byla moc milá detektivka.