Paper Girls – Holky od novin a cestování časem

Brian K. Vaughan se jakožto komiksový scénárista proslavil postapo sérií Y: |Poslední z mužů (2008) a oceňovaným mixem sci-fi a fantasy sérií Sága (2012). Série Paper Girls vyšla až v roce 2015. A jestli se tenhle příběh o partě dvanáctiletých holek z amerického maloměsta, které jakožto brigádnice rozvážejí na kolech noviny, na něčem veze pak je to vlna nostalgie po osmdesátkových dobrodružstvích. Chtělo by se říci, že se Vaughan prostě rozhodl okopírovat seriál Stranger Things, ale to by byl velký omyl. Jediné, co mají Paper Girls se seriálem jehož první série odstartovala až rok po jejich uvedení na trh, společného je osmdesátkový look a přátelství už ne tak úplně dětských hrdinů, nebo v tomto případě hrdinek. A samozřejmě dobrodružství. Jenže to je mnohem divočejší, než by si kdy scénáristé Stranger Things dokázali představit.

Návrat do roku 1988

Kamenitý potok – Ohio. MacKenzie, Tiffany, Erin každé ráno nasednou na svá kola a rozvážejí Cleevlandského strážce všem předplatitelům v Kamenitém potoce a jeho blízkém okolí. Nejinak tomu bylo i 1. listopadu, ráno po Halloweenu. Ale tohle kalné podzimní ráno se od těch předchozích dost lišilo. Předně tím, že se Máca a spol přimotali k loupežnému přepadení. Tedy v podstatě šlo o to, že parta výrostků v hallowenských maskách napadla kolportérku Cleevlandského strážce K.J. Ta ovšem měla to štěstí, že držkatá MacKenzie partičku Lucase Kurzenbergera nejen poslala do patřičných mezí, ale ji (tedy K.J.) přibrala do své party. No a pak tu bylo to druhé přepadení, bouřka, přerostlí pterodaktylové, pátrání po postřelené kamarádce a stroj času…

„Tady a teď není tady a teď.“

Asi vážně nemá cenu řešit o čem příběh Paper Girls je. Stačí jen vědět, že se děvčata přimotají ke generačnímu střetu, který se táhne skrz všechna možná i nemožná časová kontinua, a že je to dost šílená jízda. Příběh má neskutečný spád, zvrat střídá zvrat a Vaughan chrlí jeden šílený nápad za druhým. A jediné co tu platí a co musí čtenář bezezbytku akceptovat je myšlenka, že Jen čas je nadčasový. Čtenáři se tak při čtení nejen tají dech strachem o sympatické hrdinky, ale především se mu v hlavě štosují otázky, na něž do konce knihy nedostane odpovědi. A to je asi jediná slabina Vaughanova scénáře. Nezbývá než doufat, že Nakladatelství CREW brzy vydá zbylé dvě knihy.

Osmdesátkový look ve velkém stylu

Výtvarnou stránku komiksu si vzal na starost Cliff Chiang, jenž spolupracoval s Brianem Azzarellem na sérii Wonder Woman. Chiangova relativně jednoduchá kresba hezky koresponduje s páně Vaughanovým osmdesátkovým duchem prodchnutým příběhem. Přitom i zdánlivě prosté tahy jeho pera dokázaly hrdinkám vtisknout celou paletu emocí od vzteku, přes strach až po údiv či smutek. Hodně tomu pomáhají i velké panely a jim odpovídající formát: 168 × 258 mm. Dobovou atmosféru pak hezky podtrhují také pastelové, nikoliv však křiklavé barvy.

„Minulost je epilog.“

Možná se z Paper Girls nevyklube takový trhák jako Sága, ale pro ty, jimž se líbil film Super 8 či seriál Stranger Things by tuhle zajímavou sérii neměli minout. Musí se však obrnit trpělivostí, protože tenhle příběh bude ještě hodně komplikovaný.

Příběh: 80% Kresba: 90% Celkové hodnocení: 85%

Paper Girls, Vol. 1